border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2008 arrow Říjen 2008 arrow Prachovské skály
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Prachovské skály Tisk E-mail
Lenka Šoltysová (št)   
     Nedaleko Jičína, v Českém ráji na rozvodí Cidliny a Žehrovky, se v lesích skrývá pozoruhodné skalní město. Před 90 miliony let postupným ukládáním písku na břehu druhohorního moře vznikla obrovská pískovcová plošina dosahující mocnosti 140 metrů. Tektonické pohyby a vrásnění způsobily její rozpraskání do základní sítě kaňonů a soutěsek. Malebnost okolí Prachovských skal a Jičína byla dotvořena v období třetihor, kdy na zemský povrch vlivem sopečné činnosti pronikla čedičová láva. Vzniklé kuželovité kopce tvoří významné body krajiny Českého ráje. Nejunikátnější z nich jsou Trosky, symbol Českého ráje, dva sopouchy se zbytky hradních věží, které leží severozápadním směrem od Prachovských skal. Nejvyšším bodem Prachovské pahorkatiny je Přivýšina vysoká 463,8 m. Druhým nejvyšším vrcholem se sopečnou minulostí je Střelečská hůra s výškou 456 m.
     Prachovské skály jsou významným vodním zdrojem. Pramení zde Žehrovka a Javorka, které odvádějí vodu do Jizery. Naopak na jižních svazích Přivýšiny vyvěrá řada pramenů drobných vodotečí, které se stékají do Holínského potoka a přes Jičín putují do Cidliny. Okolní obce jsou zásobovány pitnou vodou z vodních zdrojů přímo ze skal.
     Než člověk vstoupil do Prachovských skal a začal v nich žít, byly místem hlubokého, těžko prostupného lesa. Jak tento les vypadal, usuzujeme z výsledků přírodovědeckých a archeologických výzkumů výplní skalních dutin, které v sobě uchovávají jedinečné paměťové stopy až 10 000 let staré. Hlavním zdrojem informací pro rekonstrukci klimatu, vegetace a života ve skalách jsou pyl, kosti, ulitky a uhlíky. Prachovské skály byly s největší pravděpodobností porostlé bukojedlovými lesy, ve vlhkých a studených roklích rostly smrky, podél vodotečí olše a na výslunných a nehostinných vrcholcích skal borovice. Svahy s pískovcovými balvany a terénními depresemi, místa pramenišť, byly ideálním místem pro mokřadní vegetaci a rašeliniště.
     Člověk osídlil Prachovské skály již v 6. tisíciletí př. n. l. To dokládají četné archeologické nálezy ze střední a mladší doby kamenné, doby železné a doby bronzové, které jsou uloženy v muzeu v Jičíně; ty nejvzácnější v Národním muzeu v Praze. Do dnešních dob se v centru Prachovských skal nalézají zbytky starého opevnění (valů) rozsáhlé přírodní pevnosti vybudované Slovany před 1 400 lety. Ve 14. století byl na západním okraji skal vybudován skalní hrad Pařez, spadající do panství Veliš. Po smrti Albrechta z Valdštejna se majitelem Prachovských skal v roce 1637 stal šlechtický rod Schliků, jehož potomkům patří skály dodnes.
     Název Prachovských skal pravděpodobně pochází z významu slova prach. V době odlesnění a suchého a větrného počasí skály asi vydatně prášily, takže vsi pod skalami se říkalo Prachov.
     Vlastní podoba pískovcového skalního města byla vytvářena miliony let a je učebnicovou ukázkou pískovcového fenoménu v oblasti mírného pásu. Voda, vítr a mráz ve spojení s chemickým složením pískovce modelují povrch skal – mikroreliéf. V každém pískovcovém skalním městě nalezneme neopakovatelné skalní tvary– spáry, komíny, kouty, skalní ostrohy, římsy, voštiny a mnoho dalších. Krásu a tajemství skal veřejnosti otevřel hrabě Ervín Schlik, který společně s dalšími jičínskými významnými osobnostmi v 80. letech 19. století zahájil zpřístupnění skalního města. Rozsáhlé budování soustavy cest se stovkami schodů a vyhlídek, zábradlí včetně turistických chat a hotelů vyvrcholilo ve 30. letech minulého století, kdy ve skalách u pramene Žehrovky vzniklo turistické centrum s parkovištěm a koupalištěm vedle architektonicky zajímavé budovy Turistické chaty postavené v r. 1924. V tomto období byla uzavřena dohoda mezi majitelem území a zástupci československého státu o ochraně hodnot Prachovských skal, jež byly v roce 1933 vyhlášeny první rezervací v Českém ráji.
     V roce 2002 se nejen skály, ale i celé Prachovsko staly součástí rozšířené, v České republice nejstarší Chráněné krajinné oblasti Český ráj a v roce 2005 stejnojmenného prvního českého geoparku UNESCO. Na předběžném seznamu památek Světového dědictví UNESCO stále nalezneme návrh Skalní města Českého ráje, jehož součástí jsou i Prachovské skály. Jsou však přírodovědecké hodnoty této oblasti takové, aby zasluhovaly nejprestižnější světové ohodnocení?
     Je třeba říci, že ne. Geologické a geomorfologické hodnoty území jsou nesporné. Z hlediska zachovalosti a reprezentativnosti biotopů v tomto území je situace velmi vážná. Území je tisíce let intenzivně využíváno člověkem. V současné době na 260 hektarech přírodní rezervace nalezneme jen stopy původní vegetace. Paradoxně nejzachovalejšími místy jsou ta, která byla ještě před 600 lety sídlišti tehdejších obyvatel. Zde se nacházejí fragmenty květnatých bučin a dubohabrových hájů.
     Na většině území skal roste hospodářský les smrkových a borových monokultur, vysazovaných již od konce 18. století. Pokusy z 19. století s pěstováním cizokrajných amerických a asijských dřevin se nevyhnuly ani Prachovu, a tak příhodné podmínky zde nalezla borovice vejmutovka a douglaska, později i dub červený a modřín. Jak ustupovaly původní dřeviny – jedle, dub a buk – mizely i na ně vázané rostliny a živočichové. Vysoká návštěvnost Prachovských skal, druhé nejnavštěvovanější lokality Českého ráje po Hruboskalsku, přispívá ke změně ekologických a životních podmínek stanovišť pro organismy. S návštěvníkem do skal putují i nevítané invazní druhy – bolševník velkolistý, netýkavka malokvětá, křídlatka japonská ad. Území je obohacováno dusíkem, eutrofizuje se, a to je ráj pro rostliny milující živiny jako bez černý, kopřiva a vlaštovičník. Velmi vážným ohrožením pro další vývoj biotopů však je nedostatek vody. Prachovské skály jsou důležitým vodním rezervoárem. Vysoký odběr podzemní vody, rychlý odtok a nadměrné kácení umocněné větrnými kalamitami může vést k takovým změnám, které v důsledku povedou k dalšímu mizení druhů. Příkladem jsou zajímavé druhy organismů jako mechu rašeliníku, plavuně vidlačky a vrance jedlového. Zmínky o jejich výskytu se datují již od 19. století. Mechy a plavuně vytvářejí typické vlhké mikroklima skalních roklí, soutěsek a údolí. Plavuně z Prachovských skal již zcela vymizely, rašeliník se vyskytuje čím dále vzácněji a stále více ustupuje. Ve skalách již nenalezneme obrovské, vodou nadýchané mechové polštáře.
     Přestože skály požívají vysoký stupeň zákonné ochrany, jen těžko lze zastavit současný trend využívání krajiny člověkem a jeho chování v ní. Na základě výzkumu víme, co chce od skal turista, horolezec a cyklista. Z četnosti výstavby rodinných domů je patrné, co chtějí místní obyvatelé. Kvalita písků a jejich těžba v dobývacím prostoru Střeleč ukazuje na priority byznysu. Plánovaná výstavba rychlostní komunikace R 35 severně či jižně Prachovských skal charakterizuje úmysly politiků, a to propojit rychlou silnicí severní a východní Čechy s Moravou a vybudovat paralelu k dálnici D 1.
     V principu je život na Zemi dán množstvím a kvalitou dopadajícího slunečního záření a účinností příjemce – zelených rostlin, které tuto energii zpracovávají fotosyntézou. To vše je funkční jen za dostatečného množství vody. Ve skutečnosti však je existence a vývoj každého ekosystému souhrou tisícero rozličných vazeb. Rozhodující je také velikost plochy území a propojenost s okolím. Pokud je vše tak jak má být, země oplývá bohatstvím druhů. Pískovcová skalní města donedávna patřila k územím poskytujícím prostor pro život tisíce druhů rostlin a živočichů včetně člověka. Člověk z těchto přirozených a funkčních vazeb v minulosti vystoupil a svou činností je začal měnit tak, že nejen mizejí druhy organismů, ale ztrácí se i voda – zasáhl do základního životního principu. I přesto stále existuje naděje, že za dodržování domluvených pravidel a zvolení vhodného managementu můžeme nastartovat obnovu vhodných životních podmínek s cílem zastavit úbytek druhů a pokusit se o přirozenou obnovu přírody pískovcových měst. Pro Prachovské skály platí tato základní pravidla: zajistit ochranu a péči vodě, postupně změnit druhové složení lesa včetně způsobu obhospodařování, zajistit dostatečnou velikost území, tedy nezastavovat okolí Prachovských skal domy a silnicemi, ponechat určité oblasti samovolnému vývoji a bez návštěvnosti, umožnit návštěvu skal tak, aby se návštěvník nepodílel na zhoršování přírodních podmínek, ale naopak se stal pozorovatelem či divákem velkolepé scény přirozeného života. To jsou hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Prachovských skal i všech ostatních skalních pískovcových měst Českého ráje.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border