border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2008 arrow Listopad 2008 arrow Na nejstarší rozhlednu Štěpánku
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Na nejstarší rozhlednu Štěpánku Tisk E-mail
Josef Kuna   
     K rozhledně Štěpánce se dá jít z mnoha směrů. Vyrazíme tam tentokrát od tanvaldského nádraží po zeleně značené turistické cestě stoupající kolem městského parku a kostela v Šumburku. Pomník s bronzovou bustou císaře Františka Josefa I., po válce změněný na památník osvoboditelům, je po letech znovu upraven. Dole v koutě parku je žulový kámen, na němž býval měděný medailon Johanna Christopha Friedricha von Schillera, odhalený 18. května 1905 u příležitosti stého výročí úmrtí básníka.
    Od kostela Petra a Pavla nás značená cesta povede kolem urnového háje a hřbitova. Za povšimnutí stojí hrob v druhé řadě napravo od hlavní brány. Je na něm oválná porcelánová fotografie Věry Kozákové, která se stala jednou z obětí květnových dnů roku 1945. Před rovinkou, pod skrytým hřištěm „Cvičenka“, se ohlédněte na město Tanvald a okolní kopce. Na začátku dalšího stoupání uvidíte vlevo podstavec s reliéfem Panny Marie a letopočtem 1777. Na podzim roku 2004 z něho byla odcizena socha sv. Josefa. Jen starý chráněný dub opodál ví své.
     Penzion Světlá na křižovatce připomíná, v jaké části Tanvaldu stále jsme. Dříve se zde říkalo Německý Šumburk pro odlišení s Českým Šumburkem, který je odtud za hřebenem Jírova kopce. V dalším stoupání mineme opravenou kapličku a o něco výš vpravo je pěkná památka kamenické práce, socha Jana Nepomuckého. Reliéfy na podstavci patří sv. Václavu, vlevo stojí sv. Vavřinec a vpravo sv. Florián.
     Dojdeme na silnici a naproti odbočce k restauraci U Čápa je mezi lípami opravená socha Matičky Boží bozkovské. A to jsme již mezi prvními domy Příchovic s mansardovými střechami, nad nimiž vyčnívá věž kostela sv. Víta. Nad vchodem do kostela je barevně vyveden erb Rohanů s jejich rodovým heslem: „Raději zemřít, než být zneuctěn“.
     Prohlídku kostela si nenechte ujít. Zvláště o Vánocích, když je vyzdoben betlémem a smrčky, jež provoní celý prostor.
     Zelená značka zde křižuje hlavní silnici na Vysoké nad Jizerou; my ji opustíme a vydáme se šikmo vlevo. Po přejití zmiňované silnice půjdeme po vrstevnicové cyklostezce nad hřišťátkem kolem opravené kapličky. Cyklostezka odbočuje dolů k Tesařovu, my pokračujeme dál po rovině, kolem malého lomu na žulový písek k linii druhého sledu lehkého pohraničního opevnění z roku 1938. O některé objekty se starají členové klubu vojenské historie a provádějí zde odborné prohlídky. Na tomto úseku byly využity snad všechny typy lehkých objektů, kterým se říká řopíky. Až dojdete na můstek přes potůček, napojte se znovu na zelenou značku, kterou budete stoupat ke Štěpánce. Po 100 m výstupu a 70 m vpravo najdete zajímavý objekt typu C se zachovalou původní střechou z vlnitého plechu. „Bunkrologové“ mu také říkají „jizerský unikát“.
     Zeleně značená lesní cesta nás dovede k první restauraci – Turnovské chatě. Od její garáže vystoupíme strmou cestou, která se na temeni hory Hvězda (dříve Buchstein) spojí s modře značenou stezkou před rozhlednou Štěpánka. Popisovat zde důvody vzniku této zajímavé stavby iniciované knížetem Kamilem Rohanem je zbytečné, neboť jsou vylíčeny vedle historických fotografií pověšených na kiosku. Jistě si nenecháte ujít výstup za rozhledy na věž, nazývanou před válkou „Rigi Jizerských hor“. Dnes se však nacházíme v Krkonošském národním parku, ale samotné Štěpánce to je jistě jedno.
     Za rozhlednou pod skaliskem je zarůstající plácek, kdysi hřiště a shromaždiště turnerů. Však tam dodnes ční kamenný podstavec velikého kříže maltézského tvaru. Po válce byl za zpěvů vlasteneckých písní shozen Turnováky, kteří za tímto účelem přijeli autobusy. Zbytky toho „Zlého“ kříže lze dosud nalézt vlevo dole pod pahýlem.
Máte-li chuť pokračovat dál ke kříži na Bílé skále, sestupte pod Turnovskou chatu a jděte kousek se zelenou značkou opět zpět. Pokračujte však neznačenou mírně stoupající cestou ke Kapradníku. Výraznější cestou se stáčejte vpravo a v nejvyšším bodě narazíte na žlutě nabarvená kolečka, která vás provedou nízkým porostem až ke křemencovým skalám, na nichž je vysoký kříž vztyčený zde farníky z Příchovic k výročí milénia. Lze se vrátit po neturistických značkách a na cestě se dát vpravo dolů. Dobrodružnější povahy však mohou sestoupit sutí a prudkým svahem ke žlutě značené cestě k Hutterovu kříži. Je opatřen tabulí s textem popisujícím tuto památku. Na stejnou cestu se dostanou i ti opatrnější, ale až o půl kilometru dál na křižovatku. Zde můžete značenou cestu opustit a sejít dolů na silnici k hospodě „U Pašeráka“ v Rejdicích.
     Kolem silnice je připraveno mnoho parkovišť pro návštěvníky blízkých lyžařských vleků a za křižovatkou v levotočivé zatáčce odbočíme vpravo cestou po okraji lesa. Té se říká „Bodláuka“ a bývala oblíbenou spojkou olešnických a hamrovských lyžařů vracejících se z výletu od Pasek nebo Rejdic. Vyjdeme z lesa u kapličky „pod Bradlem“, na níž je pamětní deska rejdické sklárny stávající kdysi u potoka Zlatník. Kolem kapličky vede cestička loukou šikmo k lesu, před nímž je malé šikmé hřišťátko. Cesta překonává skalnatý hřebínek, to je právě ono Bradlo, a pak sestupuje do zatáčky cyklostezky Járy Cimrmana. Po ní pokračujeme dolů k osadě Bohdalovice, cestou nepřehlédněte pohledy doleva na domky Českého Šumburku na stráni pod Příchovickým kostelíkem. Z Bohdalovic je nejblíže k vlaku do Velkých Hamrů, kam se dá sejít několika způsoby. Půjdete-li kolem továrny Mezivodí s nápisem na komíně „Golem“, pozastavte se u oplocené památky v kaštanové aleji. Pieta má na podstavci starý český nápis – v tomto kraji neobvyklý.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border