border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2009 arrow Návrh nové zonace KRNAP
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Návrh nové zonace KRNAP Tisk E-mail
Radovan Vlček (rav)   
     Každé velkoplošné chráněné území lze na základě různých kritérií rozdělit na části, které mají z přírodovědeckého hlediska různou hodnotu. Těmi nejcennějšími obvykle bývají plochy, na nichž se nacházejí původní, tedy člověkem neovlivněné či jen málo ovlivněné ekosystémy. Velkoplošná chráněná území ale zároveň zahrnují i oblasti člověkem po staletí využívané a ovlivňované. V případě Krkonošského národního parku, kde najdeme na relativně malé ploše (ve srovnání s řadou jiných národních parků v Evropě i ve světě) vedle sebe extrémy v podobě intravilánů dvaceti devíti obcí na jedné straně a unikátního a specifického prostředí arktoalpínské tundry ve vrcholových partiích hor na straně druhé, to platí dvojnásob. Kategorizace území KRNAP podle přírodní hodnoty je vyjádřena systémem tří zón. V současné době je po sedmnácti letech připravována jeho změna. Ta se netýká samotné podstaty zonace, ale jejího plošného rozvrstvení. Podívejme se ale nejprve trochu do historie, která členění NP na jednotlivé zóny, tak jak je známe dnes, předcházela.
     Snahy chránit nejcennější přírodní prostředí našich hor spadají do období ještě před vznikem Krkonošského národního parku. Již v roce 1904 zřídil Jan hrabě Harrach rezervaci v Labském dole. „Národní park Krkonošský“ navrhoval prof. Schustler sice již v r. 1923, jeho myšlenka však bohužel předběhla dobu a jediným konkrétním výsledkem jeho snah bylo vyhlášení první skutečné rezervace Kotelská rokle v roce 1931. V padesátých letech rostly rezervace jako houby po dešti. V r. 1952 jich vzniklo celkem osm na rozloze 8 271 ha. V r. 1960 přibyly další čtyři o rozloze 234,5 ha. Dohromady je to o necelých 600 ha více, než činí současná I. a II. zóna. Po založení KRNAP v r. 1963 byla kategorizace území vyjádřena existencí šesti státních přírodních rezervací o celkové rozloze 7 431 ha, což je naopak cca o 600 ha méně než plocha současné I. a II. zóny. Plošné rozložení však zhruba odpovídá – jedná se o nejcennější vrcholové partie hor. Po listopadu 1989 se změny nevyhnuly ani ochraně přírody. V platnost vstoupil zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., který členění národních parků řeší v § 17.
     Podle tohoto zákona je I. zóna (4 503 ha, 12,4 % území KRNAP) definována jako území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozenými nebo málo pozměněnými ekosystémy. Cílem ochrany přírody je uchovat či obnovit samořídící funkce těchto ekosystémů a omezit lidské zásahy do přírodního prostředí nutné k udržení tohoto stavu. II. zóna (3 416 ha, 9,4 % území KRNAP) zahrnuje oblasti s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro přírodě blízké a šetrné lesní či ze
     III. zóna (28 408 ha, 78,2 % území KRNAP) je územím člověkem značně pozměněných ekosystémů, míst s vysokou rekreační zátěží či oblastí využívaných k bydlení (s výjimkou intravilánů nejvýznamnějších turistických center – Janských Lázní, Pece pod Sněžkou, Špindlerova Mlýna, Rokytnice nad Jizerou, Harrachova – které jsou zahrnuty do ochranného pásma). Cílem je udržet a přiměřeně, v souladu s posláním národního parku, podporovat využívání tohoto území pro trvalé bydlení, zemědělství, lesní hospodářství, turistiku a rekreaci. Ochranné pásmo, které tvoří jakousi nárazníkovou zónu, již není územím národního parku, nicméně Správa KRNAP má i v jeho rámci působnost státní správy. Současný stav vidíme na obrázku č. 1.
     Za současné situace, kdy sílí tlak na využití krajiny Krkonošského národního parku, si Správa KRNAP na jedné straně uvědomuje, že v případě intravilánů obcí nelze zakonzervovat současný stav a bránit dalšímu rozvoji a na straně druhé cítí potřebu intenzivněji hájit nejcennější partie Krkonoš před nežádoucími komerčními aktivitami. Jasně dala najevo, že za rozvoj obcí jsou odpovědni především jejich obyvatelé, potažmo jejich volení zástupci. Větší potřeba chránit tzv. jádrovou zónu národního parku vyústila v návrh nové zonace KRNAP, který zhruba předpokládá rozšíření současné I. zóny o současnou II. zónu a vytvoření nové II. zóny na úkor III. zóny. Návrh, znázorněný na obrázku č. 2, je pracovní verzí, kterou Správa KRNAP v současnosti projednává s jednotlivými obcemi. Finální podoba nové zonace bude jasná po projednání a zapracování připomínek ze strany obcí.
     Jaký bude mít případná změna praktický dopad? Pro běžného turistu téměř žádný. Současný návštěvní řád zakazuje pohyb mimo značené turistické cesty v I. a II. zóně. Zákaz pohybu mimo cesty v II. zóně, ač podepřen kvalifikovanými právními výklady zákona č. 114/1992 Sb., z dnešního pohledu legislativní oporu nenachází. Nově připravovaný návštěvní řád bude zakazovat volný pohyb pouze v I. zóně. Již nyní, v době platnosti starého návštěvního řádu, je pohyb mimo cesty na území II. zóny tolerován. To, že nová opatření nejsou namířena proti běžným návštěvníkům, lze dobře dokumentovat na loňském otevření úseků Zlaté návrší – Labská bouda a Výrovka – Luční bouda pro cyklisty. Rozdíl mezi II. a III. zónou, na jejíž úkor by se měla II. zóna rozšířit, spočívá především ve způsobu nakládání s krajinou a jejími lesními i nelesními ekosystémy. Převedení území ze III. do II. zóny by mělo zabránit nekontrolovanému rozvoji podnikatelských aktivit. Dílčí úpravy se v rámci diskuse dělají tam, kde by striktní uplatnění navrhované zonace významně bránilo logickým rozvojovým aktivitám jednotlivých obcí. Nový pohled na zonaci NP by měl pomoci většímu porozumění a spolupráci mezi Správou KRNAP, obcemi i návštěvníky Krkonoš.

Aktualizováno ( Pondělí, 26. leden 2009 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border