border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2009 arrow Torbernit
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Torbernit Tisk E-mail
Tomáš Řídkošil   
     Torbernit, čtverečný Cu(UO2)2(PO4)2 . 12 H2O byl nejprve popsán Ignácem Bornem v roce 1772 z Krušných hor jako viridis crist. Na počest Torberna Olofa Bergmana (1735–1784) byl pojmenován již v roce 1793. Proslulý švédský chemik a profesor uppsalské univerzity minerál podrobně prozkoumal ve druhé polovině 18. stol. Dříve používaný název chalkolit, který má původ v řeckých slovech chalkós (měď) a lithos (kámen) se neujal, i když vychází z jeho chemického složení. Torbernit patří mezi vodnaté fosfáty uranu a mědi. Část vody však v sušším prostředí může samovolně ztrácet a pak vzniká blízký minerál s nižším obsahem krystalové vody, který se označuje jako metatorbernit. Torbernit tvoří obvykle drobné tence až tlustě tabulkovité čtverečné krystaly. Běžnější jsou jeho lupenité až růžicovité agregáty nebo nálety na stěnách trhlin. Největší, až 3 cm velké krystaly byly nalezeny u Gunnislake v anglickém Cornwallu a v Mt. Painter v Jižní Austrálii. Krystaly mají skelný až perleťový lesk a tvoří obvykle lupínky, které mají dokonalou, slídám podobnou štěpnost. Proto je spolu s dalšími podobnými minerály řazen mezi tzv. uranové slídy. Uranové slídy jsou typickými minerály svrchních částí ložisek uranu a díky křiklavým žlutým a zeleným barvám pomáhají při vyhledávání uranových ložisek. Torbernit má trávově, jablečně, čížkově až smaragdově zelenou barvu, tvrdost 2 až 2,5, hustotu 3,22 g . cm–3 a je radioaktivní. Vznik torbernitu souvisí s procesy zvětrávání minerálů uranu a mědi. Vzniká krystalizací z roztoků podzemní vody, která cirkuluje v blízkosti povrchu. Proto se torbernit obvykle vyskytuje spolu s limonitem a dalšími druhotnými uranovými nerosty, jako jsou autunit, uranofan, uranocircit, zippeit. Patří mezi běžné produkty rozkladu rud na hydrotermálních uranových ložiskách, na ložiskách cínu a wolframu, fluoritu a také v pegmatitech. Vyskytuje-li se ve větším množství, těží se jako uranová surovina. Původně byl využíván pro sklářství a keramiku při výrobě uranových barev. V současné době uran slouží k výrobě palivových článků pro jaderné reaktory a k přípravě radioizotopů například pro medicínu a defektoskopii. Značné množství vytěženého uranu je deponováno ve formě náloží jaderných zbraní. V Čechách se torbernit vyskytoval v horních částech rudních žil v Jáchymově a Příbrami, kde tvořil shluky drobných, sytě zelených tabulkovitých krystalů, na křemenu v Horním Slavkově, poblíž bývalé osady Smrkovce severozápadně od Mariánských Lázní a na Cínovci. Mineralogicky zajímavé byly vzácné nálezy torbernitu z pegmatitů v okolí Písku. Spolu s dalšími zelenými, žlutozelenými nebo žlutými tabulkovitými až šupinkatými nerosty uranu se vyskytl v nádherných ukázkách také v Krkonoších na lokalitách Medvědín a Rýžoviště, odkud také pochází vzorek na snímku.
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border