border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2009 arrow Návrhy na změnu místního názvosloví v Krkonoších a jejich podhůří otištěné v časopise Náš hraničář
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Návrhy na změnu místního názvosloví v Krkonoších a jejich podhůří otištěné v časopise Náš hraničář Tisk E-mail
Ondřej Vašata   
     Výměna obyvatelstva v části Krkonoš a jejich podhůří v roce 1945 a letech následujících si vynutila rozsáhlé změny v místním názvosloví. Vyskytovala se zde totiž řada obcí či osad, které měly pouze německé názvy. U dalších obcí zase jejich jména vycházela z překladu německých názvů do češtiny, což často nebylo zrovna ideální řešení. Pravděpodobně z okruhu členů či sympatizantů Národní jednoty severočeské (do roku 1938 předního českého obranného spolku) pochází celá řada návrhů na změnu názvů obcí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, která byla v roce 1946 otisknuta na pokračování v periodiku Náš hraničář. Jedná se pravděpodobně o kolektivní dílo, při kterém se autoři návrhů na nové místní názvosloví řídili zásadami: „Jména česká, tak jak asi by byla dávána v dobách české kolonizace našich zemí. Kde není starých českých jmen, použili jsme z části jmen obcí zaniklých v bouřlivých dobách válečných, z části jmen jinoslovanských stejně tvořených jako naše. Jinde zase jsme užili obdob např. místo jména na ín jména na ov, ice, a to proto, aby nová česká jména byla odlišná od dosavadních jmen v našich zemích, ne pouhé opakování. Myslíme, že tím se prospěje také i poštám. Pokud jen možno, vyhýbáme se jménům dvoj nebo dokonce víceslovným. Ale nerozpakujeme se užít pro Čechy jmen, která například na Moravě se už vyskytují, protože jmenovitě při menších obcích každý v Čechách označí v adrese ‚Morava‘, když tam něco posílá, jako zase Moravan označí ‚Čechy‘“. Nelze se ubránit dojmu, že návrhy byly prováděny „shora“, tedy bez potřebných znalostí místních reálií. Některé jsou totiž opravdu velmi kuriózní a vyvolávají dnes úsměv. Posuďte sami.
     Velká pozornost byla v názvoslovných změnách věnována Vrchlabsku. Pro Volský Důl byl navrhován název Volmany, pro Krausovy Boudy Čerchovka, Fořt chtěli přejmenovat na Úpolesy (podle zaniklé vsi na Moravě), Liší kopec na Liščí, Schmidtdorf (od roku 1948 Kovársko, které je dnes místní částí Dolního Lánova) na Smyky a Pommerndorf (od roku 1947 Strážné) na Poměřice. V prostoru východně od Vrchlabí by vznikl slušný zmatek, pokud by do praxe vstoupila jména, která navrhovali pro tamní sídlištní jednotky. Dolní Lánov se měl totiž přejmenovat na Dalov, Horní Lánov na Dalonice, Prostřední Lánov na Dalevice a Malý Lánov na Daletín. U Špindlerova Mlýna zase padaly návrhy na Vřetenský Mlýn (podle knihy Topographisches Postlexikon z roku 1855), Vřeteník, Vřetenář či Vřetensko. V okolí Hostinného autoři změn zaměřili pozornost na Heřmanovy Sejfy (dnes součást Rudníku), které chtěli přejmenovat na Smyky. Sousední Leopold (nyní součást Rudníku) se měl stát Poldínem, Theresienthal (od roku 1948 Terezín, který je součástí Rudníku) Terčínem či Terčidolem, Karlseck (od roku 1947 Karlovka, která je dnes místní částí Chotěvic) Karlosekami, Katharinadörfel (zaniklá Ves Svaté Kateřiny dnes patří k Chotěvicím) Kateřinicemi a Josefshöhe (nyní Josefská výšina, která patří k Mostku) Jouzovem či Jůzovem. U posledně dvou zmiňovaných míst ale autoři opomenuli, že již od dvacátých let měly i české názvy v podobě Vsi Svaté Kateřiny a Josefské Výšiny.
     V západních Krkonoších se měla podle nich Hleďsebe (dnes součást Rokytnice nad Jizerou) přejmenovat na Videč (v 2. pádu Vidče) a Seifenbach (od roku 1948 Rýžoviště, které je součástí Harrachova) na Žejbrov.
     Ani Trutnovsko neušlo jejich zájmu. Osadě Klinge (od roku 1947 Bystřice, která je dnes součástí Mladých Buků) by se podle nich nejlépe hodil název Čepelka, sousedním Dolním Sejfům jméno Sesypka a Kalné Vodě Kalivody. Pro Pilsdorf (od roku 1947 Pilníkov II, který je dnes místní částí Pilníkova) navrhovali název Pilice, pro Silberštejn (dnes Hrádeček, který je součástí Vlčic) zase Stříbřice, Německá Brusnice (od roku 1947 Brusnice, která je dnes součásti Hajnice) měla být pouze Brusnicí a osada na Liščí hoře Haindorf (v roce 1947 byla přejmenována na Hajnici, přičemž dnešní název Hajnice se používá pro obec vzniklou sloužením osady Hajnice a několika dalších obcí v jeden celek v roce 1949) Hajnovem. Také v okolí Horního Maršova popustili uzdu fantazii. Pro Suchý Důl navrhovali název Sukdol, pro Sklenářovice Sklensko (podle samoty na Ždársku). Temný Důl chtěli změnit na Tmáně, Velkou Úpu na Úpu, Dolní Malou Úpu na Dolní Úpku a Horní Malou Úpu na Horní Úpku. Na Královédvorsku přišli s nápadem přejmenovat například Kuks na Kusov, osadu Rabiš (součást Kohoutova) na Hrabišov (autoři změn ovšem pravděpodobně nevycházeli z archivních pramenů, které dokládají, že název osady Rabiš pochází od stejnojmenného rybníka, založeného zřejmě na přelomu 15. a 16. století Mikulášem Hrabišem z Nové Vsi), osadu Kousky (dnes součást Kocléřova) na Díleč a Ženskou Bídu (dnešní Výšinka, která je součástí Hajnice) na Hadačku. Sousední Broumovsko naopak nechali takřka bez povšimnutí. Jen Dolní Adršpach doporučovali přejmenovat na Žilinu či Žileč a Ruprechtice (dnes místní část Meziměstí) na Ropice.
     Autoři změn doufali, že by se jejich návrhy mohly stát podkladem pro činnost příslušných úřadů a komisí, které měly v pravomoci změnu místního názvosloví. Nevíme, jestli se články z Našeho hraničáře dostaly ke kompetentním osobám, nicméně prakticky žádný z těchto často kuriózních návrhů se v praxi nerealizoval. Výjimku představuje jen přejmenování Německé Brusnice na Brusnici. Závěrem zbývá dodat, že na tehdejším trutnovském okrese se začalo se změnou místního názvosloví již v roce 1945. Velký kus práce na tomto poli tehdy odvedl pedagog trutnovského gymnázia Jaroslav Procházka (1889–1976).

Aktualizováno ( Pátek, 23. leden 2009 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border