border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2009 arrow Jak byla založena Jizerská padesátka
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Jak byla založena Jizerská padesátka Tisk E-mail
Jiří Langer   
     Brzy po doběhu letošního ročníku Jizerské padesátky uplyne 41 let od startu prvního ročníku třetího nejstaršího lyžařského dálkového závodu v Evropě. Napoprvé – 20. ledna 1968 – jej pořadatelé z horolezeckého oddílu TJ Lokomotiva Liberec nazvali 50 km Jizerskými horami.
     „Otec zakladatel“ Jizerské padesátky, člen horolezeckého oddílu a ředitel prvních pěti ročníků Karel Trousílek (* 1922) před svou smrtí 13. února 1996 vzpomínal, že u zrodu prvního ročníku běžeckého závodu vlastně stála hádka o nominaci do družstev, která se měla zúčastnit vytrvalostního závodu Krkonošská sedmdesátka.
     „Hádanice neměly konce, a tak jsem jako vedoucí cvičitel připravil závod na 50 km jako trénink, po kterém každý bude vědět, kam patří. Pozvali jsme všechny známé z Frýdlantu, Hrádku, Jablonce, Jičína, České Lípy, Děčína, Turnova, Mnichova Hradiště i Mladé Boleslavi, aby přijeli. Trať připravil Gustav Ginzel, kvůli počasí ji vedl přes bažiny, po kterých předtím nikdy nikdo nejel, a vyšlapal stopy vlastními sjezdovkami. Jako tradičně před závodem pršelo a start byl ohrožen, ale nakonec v sobotu přimrzlo a nakonec to i hrozně rychle jelo. Lidé, kteří se závodu zúčastnili, byli tak okouzleni, že se v neděli vydali po své vlastní stopě, aby si tu krásu ještě jednou vychutnali. Tak alespoň posbírali fáborky, které tam Gusta Ginzel, jenž navíc s Izoldou a Honzou Ginzelovými připravili na Jizerce občerstvení, navěsil,“ vyprávěl Karel Trousílek.
     Ladislav Míka, nestor závodu, který zatím nevynechal ani jediný ročník a byl přihlášen i na ty, které se kvůli nedostatku sněhu nekonaly (1988, 1990, 1998 a 2007), trasu prvního závodu upřesňuje: „Bedřichov–Královka–Jablonecká chata–Blatná pila (dnes na dně josefodolské přehrady)–Kristiánov–Jizerka (Hnojový dům, známé občerstvení čaj a tatranka)–Velká Jizerská louka–Předěl–Smědava–po Štolpišské do sedla Holubníku–Kristiánov–Bedřichov. Mezi Kristiánovem a Jizerkou se běželo zřejmě asi po Kasárenské a Hraniční, ale to už opravdu nevím,“ prohrabuje po letech mozkové závity Ladislav Míka, v té době předseda vodáckého oddílu Lokomotivy.
    Na start „nominačního“ závodu se postavilo 52 závodníků. Závod se běžel na firnu a 3 cm nového sněhu a za slunečného počasí. Vyhrál horolezec a také lyžař Josef Driml v ustavujícím čase závodu 3:39:00 hodiny před libereckým vodákem, dříve ovšem severským sdruženářem, Jiřím Slívou a dalším libereckým horolezcem Miroslavem Machovičem.
     „Ze všech vodáků jsem však byl nejlepším lyžařem, a tak jsem celý závod vedl. Měl jsem dobře namazáno. Pozdější vítěz Pepa Driml se celou dobu vezl, ještě na Malé Jizerské louce jsem ho nakrmil, protože mu došlo jídlo, ale to už mi lyže přestávaly jet. V posledním sjezdu z Královky mě předjel a já v cíli zjistil, že jsem ofrézoval ze skluznice nejen vosk, ale i žlábek,“ vzpomíná na první ročník „stříbrný“ Jiří Slíva. Z horolezců, kteří se později zúčastnili výpravy na Huascarán, dojel v absolutním pořadí Zdeněk Novotný sedmý, Milan Náhlovský devátý a Jiří Jech na 24. místě. Určitě neuškodí, když připomeneme ještě další jména účastníků 1. ročníku třeba prostřednictvím složení soutěžních družstev. Závod vyhrál tým Lokomotivy Liberec I – Driml, Machovič, Podrábský, před Lokomotivou II – Volf, Smejkal, Náhlovský, Lokomotivou III – Melichar, Svatoš, Kroupa, Varnsdorfem – Veverka, Maltan, Klimše, Frýdlantem – Šmerda, Kutílek, Mužák a Děčínem – Širl, Weigel, Uher. Ředitel závodu Karel Trousílek doběhl v čase 4:50:20 hodiny celkově osmatřicátý.
     V závodě žen na 25 km vyhrála horolezkyně Jitka Havlová z Turnova před Zorou Patkovou z Lokomotivy Liberec a Koutnou z Děčína.
     A jakou že měli účastníci tehdy výstroj a výzbroj?
„První ročník jsem jel na dřevěných lyžích značky Marathon, hole bambusové, kroužky rovněž, výplet kůže a vosky Skivo. Oblečení: podkolenky, golfky, tílko, svetr, větrovka. Ale již 4. ročník jsem závodil na „sapporách“, které již měly kofixovou skluznici,“ vypočítal špičkové vybavení Ladislav Míka, který skončil na 10. místě v čase jen o necelých 19 minut horším než vítěz.
     Tradice byla založena. Na start 2. ročníku nastoupilo 126 závodníků, 3. ročníku se zúčastnilo 245 startujících a závod se jel pod známým identifikačním znakem J50, který navrhl (údajně v sauně) liberecký výtvarník Karel Frej. Žel, před odjezdem Expedice Peru ’70 se naposledy zúčastnili závodu někteří nominovaní horolezci – 30. Milan Náhlovský, 91. Zdeněk Novotný, 93. Jiří Jech a 145. Václav Urban. Horolezecká tragédie 31. května 1970 pod peruánským Huascaránem poznamenala další vývoj Jizerské padesátky; od 4. ročníku se stala Memoriálem expedice Peru 1970. Počet účastníků pak stoupal takřka geometrickou řadou. Rekordní byla účast na jubilejním 10. ročníku v roce 1977, startovalo 6 974 závodníků.     
     Obec Bedřichov chystá ve spolupráci s libereckým Ski klubem J50 postavit pomník zahynulým členům expedice do Peru. Snad se jej při 43. ročníku v roce 2010 podaří odhalit, vždyť i kamarádství se někdy potřebuje připomenout.
 
     Historii a podrobné výsledky závodu shrnuje kniha Jiřího Langera „Jizerská 50“, 35 let dálkového závodu na lyžích – Memoriálu expedice Peru 1970 (Armex, Praha, 2001).
Aktualizováno ( Pondělí, 26. leden 2009 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border