border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2009 arrow O barevných jménech a trojí Černé hoře
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
O barevných jménech a trojí Černé hoře Tisk E-mail
Václav Lábus   
Černý potok, Bílá Desná, Černá hora, Bílé kameny, Červený potok, Zelená stráň… Pojmenování přírodních objektů podle barvy je v toponymii velmi častou motivací. Ani Jizerské hory, jak ukazují příklady, nejsou výjimkou. Pojmenovatelé krajinných útvarů vždy vybírají z mnoha motivů a vlastnost objektu patří přirozeně k těm nejčastějším. V takových jménech se odráží specifické vidění světa i znalost přírodních poměrů – to platí beze zbytku pro starší jména vzniklá v době, kdy byl člověk na krajině a jejích proměnách mnohem více závislý, než je tomu dnes. Mezi jmény, která vycházejí právě ze zabarvení objektu, jednoznačně převažují názvy utvořené z přídavných jmen „černý“ a „bílý“. Ty obvykle označují nápadně tmavé nebo naopak světlé objekty, které touto vlastností vyčnívaly nebo dominovaly svému okolí.
Pavel Štěpán, který se jako jediný systematicky zabýval označením barev v české toponymii, uvádí, že barvy ve jménech nenesou nutně jen svůj základní význam, ale mohou mít také různé přenesené významy. Pro černou je to např. „nebezpečný“, pro bílou „čistý“. V Jizerských horách ovšem většina „barevných“ jmen vychází z významu základního. S největší pravděpodobností to je i případ jména Černá hora. Tento název bychom před rokem 1945 nalezli v Jizerských horách hned třikrát. Vysoká frekvence na malém území dokazuje, že jde o tak častý motivační faktor, že vlastně až popírá základní funkci toponym, tedy místa jednoznačně identifikovat a diferencovat od jiných. Pro spontánní vytváření jmen je tento jev docela častý. Naproti tomu řízené tvoření jmen požadavek jednoznačnosti vždy respektuje. To je také důvod, proč při revizi pomístního názvosloví, která proběhla v první polovině padesátých let 20. století, byly jizerské Černé hory odlišeny následovně: Černá hora (1 085 m, německy obvykle Schwarzer Berg) v centru pohoří si zachovala své původní označení, nejvyšší bod Vlašského hřebene (1 026 m, německy nejčastěji Schwarze Berg) nese název Černý vrch a vyvýšenina na západě hor blízko Albrechtic u Frýdlantu (680 m, německy zpravidla Schwarz Berg) dostala jméno Kančí vrch.
Tvaroslovná a pravopisná podoba původních německých názvů kolísala, pro odlišení se někdy užívalo bližšího určení. Dva vrcholy Černé hory nesly název Christiansthaler Schwarzer Berg (Černá hora kristiánovská, hlavní vrchol, náležející původně k libereckému panství) a Haindorfer Schwarzer Berg (Černá hora hejnická, nižší vrchol se Sněžnými věžičkami, náležející již k frýdlantskému panství). Černý vrch pak míval označení Iser-Schwarze Berg.
Jméno nejvyšší z Černých hor nalezneme již ve známých zápisech hraničních sporů v 16. století, a to v české (1539), v poněmčené (Ssworcpurgk, 1591) i v německé podobě (1591). S Černou horou hejnickou ztotožňují někteří badatelé Jeřábový vrch (Jerzabickej), doložený z roku 1577. Miloslav Nevrlý pak v Knize o Jizerských horách vyslovuje také domněnku, že starý název Bražec/Bražecké skalí nemusí nutně označovat horu Jizera, jak se obecně soudí, ale dnešní Černý vrch.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border