border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2009 arrow Národní přírodní památka Strážník
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Národní přírodní památka Strážník Tisk E-mail
Jiří Dvořák (dak, J.D.)   
Místo: Hřbetová jihovýchodní část protáhlého vrchu Strážníku (610 m n. m.) porostlá smíšeným lesem a odrůstající pasekou. Katastrální území Peřimov.
Důvod ochrany: naleziště velmi vzácné hvězdovité formy křemene (hvězdovce)
Nadmořská výška: 570–590 m    Výměra: 1,88 ha   
Rok vyhlášení: 1963

     Národní přírodní památka Strážník je svou povahou v mnohém neobvyklá. Jako jediné z maloplošných chráněných území regionu případnému návštěvníkovi lokality není umožněno vidět vlastní předmět ochrany, respektive je to nežádoucí. Na vrchu Strážníku se totiž vyskytuje sběratelsky ceněný minerál, který tu byl po 3/4 století nejen sbírán z povrchu, ale také dobýván v ručně kopaných jámách a rýhách. Lokalita byla objevena na konci 19. století a poté s různou intenzitou navštěvována sběrači a sběrateli, především z okolních vesnic Peřimova, Mříčné a Dolní Sytové, přičemž pro některé z nich se hledání hvězdovců stalo celoživotní vášní. Také však přilepšením chudého podhorského živobytí – pěkné vzorky minerálu se pak prostřednictvím překupníků dostaly do význačných evropských muzejních sbírek (Berlín, Vídeň).
     Hvězdový křemen (někdy též udáván jako hvězdovitý či hvězdnatý), zkráceně hvězdovec, se vyskytuje na východní části hřbetu (Peřimovského) Strážníku, poměrně výrazného vrchu ležícího asi 5 km západně od Jilemnice. Ten je součástí horopisného celku Krkonošské podhůří, okrsku Lomnická vrchovina. Po stránce geologické jde o území permokarbonských sedimentů, kterými v permu početnými zlomy pronikaly výlevné vyvřeliny melafyrového typu (bližší spíše andezitu než čediči). Takovým lávovým příkrovem je i protáhlý vrch Strážník, na jehož severní straně se nachází ostrá hrana lávového proudu s mrazovými sruby, skalními pilíři a melafyrovou sutí. Hvězdovec se pak vyskytuje v křemenné žíle, prostupující mezi dvěma melafyrovými proudy, a to ve dvou podobách. Častější jsou radiálně paprsčité (hvězdovité) celistvé agregáty tvořené klínovitými sloupečky. Druhou podobou vzniklou v dutinách je tzv. bradavičnatý křemen (bradavičník) se stejnou formou krystalizace, ovšem tyto drobné kulovité útvary jsou jen na některých plochách srostlé se sousedními (vzácně byly nalézány i zcela volné „hvězdičky“). V méně dokonalé podobě byl hvězdový křemen nalezen v Podkrkonoší u Košova (Lomnice nad Popelkou) a ve Studenci, vzácně i na dalších českých lokalitách, avšak nikde ani zdaleka v kvalitě známé ze Strážníku.
     Hvězdový křemen byl zaznamenán ve zvětralinách, krytých jen slabou vrstvou půdy, a to na ploše asi 30 × 40 m. V době objevu (50. léta 19. století), zřejmě uskutečněném význačným geologem Emilem Porthem, byla na tomto místě pole, zalesněná až o půlstoletí později novým majitelem pozemků, továrníkem Gerlem. Sběratelé se za pomoci ručního nářadí snažili dostat do hlubších vrstev zvětralin a lokalita byla „rozvrtána“ drobnými těžními jámami. Za dobu, po kterou je výskyt pozoruhodného minerálu znám, proběhlo několik vln „hvězdovcových horeček“. Aby byl ochráněn alespoň zbytek naleziště, v roce 1963 zde bylo vyhlášeno maloplošné chráněné území – chráněné naleziště Strážník. I přesto tu ještě v roce 1968 proběhla těžba zemními stroji (pro podnik zahraničního obchodu Artia) a není známo, co z hvězdovcové žíly ještě zbylo. Aby se předešlo vydrancování zbytku výskytu, byla na lokalitu na počátku 80. let navezena krycí vrstva zeminy. Roku 1994 pak byla změněna kategorizace chráněného území na národní přírodní památku.
     Co se týká živé přírody, v okolí památky (na lokalitě samotné je vegetace díky navážce částečně ruderalizovaná) se vyskytují běžné druhy středoevropské lesní flóry a fauny, přičemž bohatší jsou severní svahy Strážníku s typickými druhy podhorských bučin (svízel vonný, datel černý). Poblíž chráněného území prochází zeleně značená turistická cesta spojující Jilemnici a Semily.
 
Více informací viz KRKONOŠE–JH č. 3/2006. V článku byla užita mapa a údaje z publikace Liberecko (2002), III. svazku z edice Chráněná území ČR (editoři P. Mackovčin, M. Sedláček)

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border