border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2009 arrow Observatoř Adolfa Traugotta z Gersdorfu
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Observatoř Adolfa Traugotta z Gersdorfu Tisk E-mail
Karel Nádeník   
     Od té doby, co mezi Českem a Polskem platí Schengenská dohoda, nepotkáváme na státních hranicích už žádné hlídky polských pohraničníků. Pohybujeme-li se v bezprostřední blízkosti státní hranice, odpadá tím i nepříjemné legitimování se. Jen několik set metrů za silničním přechodem z Nového Města pod Smrkem do Polska křižuje silnici do Świeradówa Zdróje zeleně značená turistická cesta. Pokud bychom se po této turistické stezce dali vpravo, dojdeme až na hřeben Smrku, půjdeme-li po ní vlevo, dorazíme zakrátko k poměrně velké ruině. Kdysi to bylo velmi navštěvované a v okolí značně známé místo. Na kraji lesa na nepříliš vysokém kopci s nadmořskou výškou 535 m uvidíme zbytky „Věže císaře Wilhelma“. Po roce 1945 byla ponechána svému osudu a podle toho nyní vypadá.
     Její historie sahá až do 19. století. Nedaleko na východ je malá obec Pobiedna, dříve Meffersdorf. V ní žil mnoho let svobodný pán a přírodovědec Adolf Traugott z Gersdorfu, narozený 20. března 1744 v Rengersdorfu, jehož neúnavná práce na poli vědy byla v té době velmi oceňována. Učenec se usadil na svém pozoruhodném zámku (vybudovaný r. 1768, dnes bohužel nepřístupný) v Meffersdorfu. Na svých toulkách především po severních kopcích Jizerských hor, obzvláště Dresslerbergu (Czierniawské Kopy) a Smrku, popisoval s neobyčejnou precizností okolní krajinu a pozorované přírodní jevy. Pokoušel se zdůvodnit účinky atmosférické elektřiny, zabýval se též určováním rostlin a hornin. Byl to on, který nechal na vrcholu Smrku postavit dva malé sruby a v nich trávil mnoho dní a nocí. Na Smrk se Traugott nevydával jen za krásnými výhledy do okolí. Například 5. září 1793 tam pozoroval zatmění Slunce a ve dnech 5. září 1787 a 14. května 1794 pomocí Ramsdenova dalekohledu a začerněné skleněné clony sluneční skvrny. Ve svém „zeleném letohrádku“ v zámeckém parku uskutečňoval různé fyzikální experimenty. Jeho velkou zálibou byla i astronomie. Aby mohl tento vědní obor lépe provozovat, nechal v letech 1803–4, na počest velkého německého učence Wilhelma von Humboldta, postavit observatoř ve tvaru věže. Stavba stála 6 000 tolarů. Horní místnost vybavil přístroji k pozorování oblohy. Po jeho náhlé smrti 16. června 1807 přešla veškerá Traugottova pozůstalost i s významnými sbírkami a velkou knihovnou pod správu Hornolužické společnosti věd v Görlitz (Zhořelci).
     Kamenná astronomická věž lákala mnoho návštěvníků k prohlídce, neboť z vyhlídkové plošiny byl nádherný pohled do slezské roviny a především na blízké Jizerské hory. Později ji využili jako přístřešek hajní, sloužící v okolních lesích. Avšak v polovině 19. století musela být věž z důvodu zřícení uzavřena. Tu zasáhl majitel meffersdorfského panství hrabě Scherr-Thoss, který dal peníze na opravu a věž byla nově zastřešena. V roce 1878 získal panství Berlíňan Josef Hobrecht. Nechal provést velmi nákladnou renovaci, vstup ozdobil bustou císaře Wilhelma I. a věž dostala jméno onoho monarchy. Ve věži zařídil hostinec, po straně nechal přistavět dřevěnou kolonádu s kuchyní a výčepem. Po mnoho let pak provozovala toto pohostinství rodina Gustava Stillfrieda, představitele obce Neu Gersdorf. Návštěvnost byla neobyčejně velká. Chodili sem lidé nejen z blízkých Jizerských hor, ale až ze Zhořelce, Lubaně a Lwówku. Hezké místo navštěvovali i turisté z druhé strany zemské hranice.
     Po svých návštěvách líčili jako nezapomenutelný zážitek kruhový výhled z nejvyššího patra, kde byl dokonce instalován dalekohled, kterým bylo vidět daleko do Čech, Slezska a Horní Lužice. Na železném zábradlí byly vyznačeny významné orientační body. Za pozornost stojí i zmínka o malém muzeu, ve kterém návštěvníci mohli spatřit různé listiny, písemnosti, zbraně a sbírku hornin.
     V roce 1932 byla dlouhá dřevěná kolonáda nahrazena moderní chatou s pokoji pro hosty a ústředním topením. Součástí byla i prostorná terasa a moderní vnitřní zařízení. Veškeré práce provedl stavitel Antonín Kraus z nedalekých Jindřichovic. Posledním nájemcem pěkného zařízení byl Hans Steffan.
     V současné době ještě stojí obvodové zdivo věže. O významu Adolfa Traugotta z Gersdorfu svědčí i skutečnost, že mu na nedalekém hřbitově v Pobiedně odhalili v roce 2007 u příležitosti jeho 200. výročí úmrtí pomník.
     Protože rok 2009 je Rokem astronomie, stojí za pozornost zmínit se o velkolepém projektu, který se připravuje na polské straně Jizerských hor. V německých novinách „Sächsische Zeitung“ byl uveřejněn článek Christiana Henkeho, ve kterém se píše, že pracovníci Astronomického institutu univerzity ve Vratislavi Tomasz Mrozek, Sylwester Kolomanski spolu s expertem lesní správy ve Świeradowě Zbigniewem Kaminským chystají realizovat v polské části Jizerských hor několik astronomických zajímavostí.
     Polští astronomové mají v úmyslu v nádherné jizerskohorské přírodě seznámit veřejnost s jistými kosmickými dimenzemi. Na zahradě lesní správy ve Świeradówě plánují postavit malou hvězdárnu se dvěma teleskopy. Od této budovy má vést na Jizerský stoh naučná stezka, která by mohla mít své pokračování až na hřbet Smrku, tedy do míst, kde v 18. století prováděl astronomická pozorování Adolf Traugott z Gersdorfu. Na samém vrcholu Jizerského stohu má vzniknout jakýsi kamenný kruh, podobný věhlasnému Stonehenge v Anglii. Osm velkých kamenů z různých míst Jizerských hor má být umístěno do kruhu o průměru 20 m. Vedle turistické chaty v Orle mají být postaveny velké sluneční hodiny, jakýsi gnómon. Na cestě z Orle přes Velkou jizerskou louku k chatě Górzystów plánují zřídit naučnou stezku (Planetovou cestu), na které by byl v poměru jedna ku jedné miliardě znázorněna sluneční soustava – vzdálenosti Slunce k jednotlivým planetám. Na samotné chatě Górzystów má být zřízena meteorologická stanice a instalována videokamera k pozorování noční oblohy. Aby nebyla noční obloha, která je v těchto místech až dvacetkrát tmavší než v oblasti měst, narušena umělými světelnými zdroji, hodlají vymezit chráněnou plochu tvaru elipsy o výměře 70 čtverečních kilometrů. Kdo se někdy podíval v těchto místech na noční oblohu plnou hvězd, nabývá dojmu, že jsme k nim nějak blíže. Lze si jen přát, aby tento záměr polským přátelům vyšel.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border