border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2009 arrow Zaniklá tvář Sklenářovic
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Zaniklá tvář Sklenářovic Tisk E-mail
Antonín Tichý (anti)   
     O málokterém z obydlených údolí Krkonoš máme tak málo písemných i obrazových dokumentů jako o údolí sklenářovickém. Písemné doklady z dob založení sklářské osady neexistují, zprávy z dob zlatodolů jsou jen velmi zlomkovité a ani o pozdější zemědělskou obec Glasendorf se nikdo příliš nezajímal. Respektive většina dokladů byla zničena nebo odvezena v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva po 2. světové válce. Na této dvoustraně vám představujeme většinu v současnosti dostupných obrázků zaniklých Sklenářovic, abyste si mohli dotvořit představu o místě, kterému se věnuje úvodní článek tohoto čísla Krkonoš – Jizerských hor.
     Když 15. února 1655 sjela ze strmého svahu na úbočí Rýchor vůbec první písemně zaznamenaná lavina v Krkonoších a strhla dvě sklenářovické chalupy, v nichž z patnácti zasypaných osob osm zahynulo, předznamenala zároveň tragický osud této malebné vesnice. Osada se prvně připomíná roku 1515. Vznikla však nejspíš mnohem dříve kolem původní sklářské pece. Největší rozkvět jí přinesla zlatá horečka v 16. století. V bukovém příšeří Bartova lesa stále jakoby dozníval halas kovkopů Kryštofa z Gendorfu a množství zachovalých hornických stařin dodnes připomíná ohromný rozsah zdejších dobývek. Chudá naleziště se záhy vyčerpala, horníci odešli za lepším a pro místní zbyl klopotný život hospodářů na kamenitých políčkách sevřeného údolí někdejší Staré Vody. Ještě na začátku 20. století žilo ve vzkvétající obci s vlastní samosprávou, školou, mlýnem a dvěma hostinci 220 obyvatel ve 42 domech. Ti byli po druhé světové válce vyhnáni do Německa. Po srpnu 1946 zůstal v údolí obydlen jediný dům – v nejhořejším stavení vsi směla zůstat rodina antifašisty Aloise Hofera. Domy postupně chátraly a brigádníci ve službách pastvinářského družstva z Mnichova Hradiště tomu rozhodně nebránili. Z nepochopitelných důvodů nedostaly Sklenářovice, ani Vernéřovice na odvráceném svahu Sklenářovického vrchu šanci na záchranu dosídlením nebo prodejem chalupářům. Definitivní konec přišel s akcí „Demolice“ v letech 1959–60. Ženijní jednotka československé armády pomocí trhavin a vojenské techniky srovnala se zemí na tehdejším trutnovském okrese celkem 254 objektů. Bohužel i celé Sklenářovice.
     Zdánlivě opuštěná krajina dnes láká především jako memento. Hluboce zaříznuté údolí s rozsáhlými loukami, lemované lesy, je přírodní útvar krásný sám o sobě. Kdo zažil zdejší jara s tisíci květů bledule jarní a křivatce žlutého, zpestřených ojedinělými keříčky narcisů ze zaniklých zahrádek, s rok co rok řídnoucí vlajkoslávou třešní a jabloní probleskující v křovinách náletů, ví své. Při procházce po nové cestě od parkoviště nad Bystřicí proti proudu Zlatého potoka, provázeni tajemným geniem loci, můžete obdivovat obnovený unikátní kamenný most s jedním obloukem i zbytky stejnou stavební technikou rovnaných břehů kdysi zlatonosného potoka, zachovalé zdi vodního mlýna i několik osamělých  polorozpadlých mlíčnic, přírodních chladniček s tekoucí vodou, z nichž jedna u cesty je obnovena. V postupně odstraňovaných náletech dřevin najdete agrární valy s kamennou rovnaninou podezdívek, prozrazující dispozici jednotlivých staveb s vykřičníkem letitých „domovních stromů“ – javorů, lip nebo jasanů. Od brodu vlevo po staré polní cestě se dá vystoupat na kraj lesa k mysliveckému posedu a po lesní svážnici kousek nad ním doleva dojdete k žlutě svítící obnovené ochranné kapličce, zbudované sedlákem Josefem Franzem v roce 1874. Zda se po asfaltové silnici vrátíte na parkoviště, nebo protáhnete výlet na hřeben k Rýchorské boudě, je jen na vás.
    Na jaře roku 2001 se do centra sklenářovické návsi vrátil obnovený pomník zdejších mužů, padlých v první světové válce. Slouží budoucím generacím jako varování před nesmyslností válek, jako výtvarný prvek v krajině i věčná připomínka, že tady stávala obec Sklenářovice.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border