border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2010 arrow Jarosit
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Jarosit Tisk E-mail
Tomáš Řídkošil   
     Jarosit je nažloutlý až hnědý sulfát s obsahem železa, draslíku a hydroxylu, který má vzorec KFe3 (SO4)2(OH)6. Ve skutečnosti jde o celou skupinu minerálů, do které patří bezvodé sulfáty, jako například natrojarosit, amoniojarosit, hydroniumjarosit, argentojarosit, plumbojarosit. To znamená, že se ve struktuře jarositu mohou uplatňovat různé kationty. Dokonce se při studiu vzorků jarositu z různých míst na Zemi podařilo rozpoznat aminokyseliny, základní složky bílkovin, které se staly součástí krystalové struktury tohoto minerálu. Na tom není nic výjimečného. Na vzniku sekundárních minerálů, které vznikají při zvětrávání sulfidů v povrchových částech rudních ložisek, se často podílejí mikroorganismy. Bakterie, které se mohou živit kameny, pomáhají při rozkladu sulfidů a mohou také sloužit jako krystalizační zárodky při vzniku sekundárních minerálů. V tomto ohledu je jarosit jakousi popelnicí, která může shromažďovat nejen různé kationty, ale i molekuly biogenního původu. Jako minerál je známý z pláží jižní Kalifornie,ze sopečných oblastí na Novém Zélandu a především jako běžný produkt rozkladu pyritu v různých horninách. Vzniká pouze v přítomnosti vysoce kyselé vody. V roce 2004 byl jarosit objeven na Marsu. Vědci okamžitě ohlašovali důkaz vody na rudé planetě. Ale ještě něco upoutalo pozornost. Jarosit vzniká reakcí pyritu s kyslíkem a tuto oxidační reakci způsobují mikroorganismy, které se živí minerály. Ukazuje se, že vznik jarositu bez organismů je velmi pomalý až nemožný. Proto vědci tuší, že jarosit může skrývat pozůstatky primitivního života i na Marsu. Na konkrétní výsledky si musíme ještě počkat. Byla však již vyvinuta metoda, která umožňuje jednoduchou detekci biologických molekul, uvězněných uvnitř minerálů i na vzdáleném Marsu. Jarosit se na Zemi vzácně vyskytuje v drobných tabulkovitých nebo klencových krystalech, které mají až diamantový lesk. Nejčastěji tvoří žluté až hnědé práškovité, celistvé i vláknité agregáty s nevýrazným zemitým leskem. Původně byl popsán z lokality Barranco Jaroso v Sierra Almagrena ve Španělsku. Tvrdost má 2,5 až 3,5 a jeho hustota se pohybuje v rozmezí 2,9 až 3,3 g/cm3. Rudohnědé silně lesklé tabulkovité krystaly jsou známé z dutin na žilách v Horním Slavkově. Z jižních Čech jsou krystaly jarositu známé z okolí Písku z křemenné žíly ve Smrkovicích nebo z pegmatitu v Pasekách. Jarosit však především patří mezi nejběžnější minerály na zvětrávajících výchozech hornin s obsahem pyritu např. v okolí Prahy, Hromnice a Korozluk, velmi častý je i na starých odvalech rudních ložisek ve Stříbře, Kutné Hoře, kde vytváří na horninách charakteristické světle až jasně žluté povlaky. Vyskytuje se také v černých prachovcích až jílovcích rudnického obzoru vrchlabského souvrství v okolí Košťálova. Na lokalitách, které jsou pověstné nálezy permských ryb a krytolebců, běžně lemuje i rozrušuje zkamenělé zbytky. Další výskyty jarositů byly zaznamenány v Českém ráji na čedičových žilách např. v okolí Branžeže.
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border