border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2010 arrow Jan Pulpán významný přírodovědec, rodák z Jizerských hor
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Jan Pulpán významný přírodovědec, rodák z Jizerských hor Tisk E-mail
Pavel Vonička (von, pav)   
     Jan Pulpán, jeden z našich nejvýznamnějších odborníků na československou faunu střevlíkovitých brouků, se narodil 6. března 1923 v Šumburku nad Desnou. K probuzení jeho zájmu o přírodu jistě přispěla krásná krajina Jizerských hor, k čemuž napomohl i Janův otec, který jej podporoval. Společně začali sbírat motýly a postupně vytvořili rozsáhlou regionální sbírku, kterou později věnovali do Muzea východních Čech v Hradci Králové.
     Po přesídlení do Prahy začal Jan v roce 1934 studovat na reálce v Praze 7 a již v roce 1939 byl přijat za člena České entomologické společnosti. Pod vlivem a vedením prof. Karla Kulta se začal věnovat studiu střevlíkovitých a této skupině zůstal věrný až do své smrti 28. května 1993.
     Jan Pulpán již od mládí zastával nesmlouvavě názory, o nichž byl přesvědčen, že jsou správné a morální. Jeho protinacistický a později nekompromisně protikomunistický postoj znemožňovaly nejen normální dokončení střední a vysoké školy, ale byly i příčinou jeho velice různorodých zaměstnání. Teprve po skončení války v roce 1945 dokončil reálku a složil maturitní zkoušku a až v roce 1991, dva roky před smrtí, mu byl v rámci rehabilitací přiznán titul doktora přírodních věd.
     Po absolvování vojenské prezenční služby začal v roce 1947 studovat při zaměstnání na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1948 byl ale pro své politické názory ze studia vyloučen a rovněž propuštěn ze zaměstnání. Svízelnou situaci mu pomohl na čas vyřešit prof. Jan Obenberger, který mu umožnil dvouletý pracovní pobyt na Slovensku, při kterém sbíral hmyz pro vědecké účely na nejrůznějších lokalitách. V letech 1951–53 byl pověřen jako expert Výzkumného ústavu lesního hospodářství organizací likvidace kůrovcové kalamity na Horehroní na Slovensku. Podstatnou část svého života ale působil na poli tlumení škod způsobovaných skladištními škůdci ve Výzkumném ústavu potravinářského průmyslu. Nezměrná pracovitost a houževnatost, další charakterové vlastnosti Jana Pulpána, jej přivedly k mnoha úspěchům v tomto oboru. Bylo to např. potlačování škod způsobovaných na skladovaném obilí pilousem černým, využití dravého roztoče Cheyletus eruditus proti populacím jiných roztočů škodících ve skladech obilí a osiv, či program tlumení škod způsobovaných v potravinářských skladech zavíječi nebo moly škodícími na vlně. Věnoval se i asanaci pekáren, sladoven i domácností proti rusům a švábům. V oboru entomologie skladištních škůdců publikoval se svými spolupracovníky na 50 původních vědeckých a odborných prací a příruček, část z nich i v renomovaných zahraničních časopisech. Jeho úsilí, prioritní nápady a nové metodiky v ochraně skladovaných produktů ale nebyly vždy spravedlivě oceněny.
Celoživotním zájmem Jana Pulpána bylo studium faunistiky, chorologie, zeměpisného rozšíření, morfologické variability a systematiky československých druhů čeledi Carabidae (střevlíkovití). Identifikoval a revidoval na 600 000 exemplářů střevlíků z muzejních i soukromých sbírek. Jeho vlastní unikátní sbírka, která je jedním ze základních podkladů pro faunistiku čeledi Carabidae České a Slovenské republiky, zahrnuje přes 60 000 exemplářů více než 500 druhů. U řady druhů je dokumentována šíře variability strukturálních znaků i barevnosti. Dalším monumentálním dílem je Prodromus střevlíkovitých Československa, který zůstal bohužel v rukopise. Zahrnuje faunistické údaje o této čeledi, a to jak publikované, tak nepublikované, získané na základě Pulpánovy obdivuhodné determinační aktivity.
     Jan Pulpán ovlivnil celou naši generaci entomologů. Shromáždil kolem sebe skupinu mladých nadšenců, kteří cílevědomě a systematicky prozkoumávali území bývalého Československa. Tím vytvořil základ vzniku Carabidologické sekce v rámci Československé entomologické společnosti; po jejím ustanovení v roce 1988 se stal jejím prvním předsedou. Díky činnosti sekce patří území České a Slovenské republiky ke carabidologicky nejlépe prozkoumaným územím Evropy.
     Pulpán publikoval samostatně i ve spoluautorství více jak 30 entomologických prací, z nichž většina je věnována faunistice a systematice čeledi Carabidae. Zahrnují i popisy nových taxonů a kritický seznam druhů bývalého Československa.
     Po druhé světové válce se vracel i do rodných Jizerských hor v rámci průzkumných exkurzí. Jeho spolehlivé nálezy řady druhů dokreslují např. tehdejší stav jizerskohorských rašelinišť, v dnešní době velice pozměněných.
     Poznal jsem Jana Pulpána v osmdesátých letech v době mých studií v Praze, kdy jsem jej navštěvoval v jeho bytě na Jižním Městě. Vždy ochotně předával nám mladším svoje bohaté zkušenosti, nezištně determinoval či revidoval naše sbírky a ovlivnil tak další směřování v entomologii mé i mých kolegů. Za svého života se ale mnoho vděku a ocenění své práce nedočkal. Jeho jménem byly pojmenovány tři nově popsané taxony střevlíkovitých: Amara pulpani Kult, 1949, Bembidion uvidum pulpani Fassati, 1954 a Trechus pulpani Reška, 1965. K těm, kteří si jeho úsilí a práce vždy vážili, patří kolegové carabidologové. Pamatujeme si jej jako čestného, pracovitého člověka, nekompromisně věrného svým zásadám i za cenu osobní újmy a odříkání, který mnoho užitečného vykonal.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border