border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2010 arrow Kostel sv. Mikuláše v Mníšku u Liberce
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Kostel sv. Mikuláše v Mníšku u Liberce Tisk E-mail
Pavel D. Vinklát (pdv)   
      Obec Mníšek (německy Einsiedel, od r. 1924 oficiálně Mníšek u Liberce) se nachází na západním úbočí Jizerských hor, jen pár kilometrů severně od Liberce-Krásné Studánky při komunikaci do Frýdlantu a při odbočce do Raspenavy. Jedná se o starou osadu, založenou ve druhé polovině 14. století (první zmínka r. 1381), kde se obytná zástavba rozrůstala po obou stranách říčky Jeřice. Podél jejího levobřežního přítoku – Fojteckého potoka – se v sevřeném údolí rozkládá ves Fojtka, dnešní součást obce.Jednou z nejvýznamnějších památek Mníšku je barokní kostel sv. Mikuláše, který stojí na návrší v přirozeném středu obce. Jeho předchůdcem byl na stejném místě kostelík nebo kaple, a to již před rokem 1521. Roku 1570 postavili Redernové, majitelé frýdlantského panství, větší kostel s oltářem a dvěma zvony zasvěcený sv. Mikuláši-biskupovi. Za třicetileté války byl kostel poškozený, ale po opravách v roce 1680 postupně svými prostory nestačil stoupajícím počtům farníků. Současný kostel pochází z let 1739–40, vystavěn byl podle plánů novoměstského stavitele Jana Fugenauera na části zrušeného hřbitova. Stavba stála 5 804 zlatých. Svatostánek má obdélníkový půdorys s pravoúhlým presbytářem a západní hranolovou věží. Ta byla v roce 1774 zvýšena o oktogonální vršek a cibulovou střechu. Loď je plochostropá, s trojramennou dřevěnou kruchtou, severní sakristie je sklenutá valeně.
     Vnitřní vybavení kostela je ve stylu rokoka. Tvoří ho hlavní oltář z roku 1761 s obrazem patrona kostela sv. Mikulášem, kazatelna z roku 1762, jejímiž autory jsou řezbář Ch. Breuer a sochař J. Hájek z Mnichova Hradiště, kteří o sedm let později vytvořili dva boční rokokové oltáře – P. Marie a sv. Jana Nepomuckého s obrazem J. F. Leubnera. Na kruchtě se nacházejí čtyři obrazy světců. Pseudorenesanční varhany, pocházející z roku 1896, byly v sedmdesátých letech minulého století odstraněny a až nyní nahrazeny nástrojem vyrobeným v padesátých letech 20. století. Při stěně kostela jsou opřeny kamenné a litinové empírové náhrobníky. Poblíž kostela stojí pozdně barokní fara (čp. 41) z roku 1767, dvoupatrový objekt postavil zedník Josef Thum. Stavbu stihl v září 1870 požár, ale byla záhy obnovena do dnešního stavu.
     Kostel sv. Mikuláše a fara se staly chráněnou nemovitou památkou 3. května 1958. Po padesáti letech byl zjištěn neuspokojivý, až havarijní stav krovů střechy kostela a hlavní báně věže. Obecní úřad Mníšek se rozhodl pro opravu. Realizace rekonstrukčních prací byla svěřena Ing. Martinu Špetlíkovi z Hejnic, který měl již předchozí zkušenosti z oprav kostela v Bílém Potoce. Projekt se skládal z rekonstrukce věže v hodnotě 1,084 mil. Kč, z níž 300 000 Kč kryl Liberecký kraj, a opravy střechy v částce 1,474 mil. Kč, na kterou ministerstvo kultury poskytlo dotaci 491 000 Kč. Zbývající prostředky 1,7 mil. Kč hradila obec ze svého rozpočtu.
     Práce, na nichž se podílelo celkem 10 pracovníků, byly zahájeny v červenci 2009 stavbou lešení. V období 6. srpna–25. listopadu probíhala paralelně oprava věže i střechy. Na věži, kde se jevily trámy relativně zdravé, se však po odkrytí plechů ukázala vyhnilá žebra. Zde se o jejich výměnu zasloužili raspenavští tesaři Josef Šimek a Bohumír Matura. Na báni věže proběhlo plechování měděnou krytinou. Věžní kříž byl sejmut, opískován a pozlacen, což provedli Jan Moravec a restaurátorka Vanesa Trostová, která navíc vyspárovala špalety oken. Makovice kříže byla prázdná, o její nový obsah se postaral současný starosta obce Roman Slezák.
     Za novou krytinu střechy, kterou původně kryla břidlice a zřejmě v roce 1958 ji nahradil eternit, byly vybrány tašky-bobrovky. Pokrytí zajišťovala firma Klempířství a pokrývačství Tomáš Melichar z Bílého Potoka, která navíc na vyztužení konstrukce krovu použila pásovinu. Vedle těchto prací se uskutečnila ještě oprava uchycení uložení zvonu-umíráčku odlitého v roce 1907, položení 10 cm vrstvy protipožární hlíny na podkrovní podlahu, opískování původního hromosvodu a sněhových zábran. Není bez zajímavostí, že na vnitřním bednění věže byly nalezeny útržky novin Reichenberger Zeitung z roku 1925 a podpisy tesařů zřejmě tehdejší rekonstrukce, nebo že středový trám, kónický a dlouhý ca 18 m, byl zhotoven z jednoho kmene.
     Jako završení nynějších oprav v neděli 6. prosince vysvětil hejnický páter Miloš Raban nové varhany. Kostel ještě čeká oprava fasády, ale již nyní svou obec zdobí.

Aktualizováno ( Pondělí, 18. leden 2010 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border