border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2010 arrow Dal nám vynikající program pro volný čas
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Dal nám vynikající program pro volný čas Tisk E-mail
Pavel D. Vinklát (pdv)   
Snad každý mladý člověk, orientovaný na dobrodružnou literaturu, se musel kromě osvědčených „foglarovek“ někdy setkat také s knižními hrdiny libereckého autora Miloše Zapletala. Jeho knihy pro dospívající mládež a metodické publikace ovlivnily, kromě členů jeho skautského a turistického oddílu, řadu vedoucích dětských oddílů, vychovatele či jiné pracovníky s mládeží na celý život. Právě v lednu se Miloš Zapletal, který se za více než čtyřicet let zapsal do povědomí celých generací českých čtenářů neúnavnou snahou o šíření myšlenek skautingu, dožívá významného životního jubilea.
Jste celoživotně ovlivněn skautským hnutím, potažmo tvorbou a myšlenkami Jaroslava Foglara. Dají se vybrat ty pro vás nejpodstatnější zásady tohoto výchovného systému?
Skautské hnutí vzniklo před sto lety jako nový proud ve výchově mládeže. Myšlenkové základy jsou dílem Angličana Roberta Baden-Powella a Američana Ernesta Thompsona Setona. Z nich vycházel tvůrce českého skautingu, profesor Antonín Benjamin Svojsík. Zatím co jinde ve světě se toto hnutí svobodně vyvíjelo po sto let, v českých zemích bylo třikrát zakázáno diktátorskými režimy, nejdříve nacistickým, později komunistickým. Ale po pádu diktatur vždy ožilo jako bájný Fénix. Možná díky útlaku a pronásledování se stal český skauting pro mnohé z nás životním stylem. Naučil nás samostatnosti a soběstačnosti. Vedl nás při budování pevného charakteru. Stále inspiruje k nezištné práci pro druhé. Pomáhá udržovat v člověku do vysokého věku mladistvý idealismus. Díky jemu jsme získali přátele na celý život. Dal nám vynikající program pro volný čas – častý pobyt v přírodě.
Vzpomněl byste si na první výpravu do Jizerských hor?
Do Liberce jsem se přistěhoval na konci léta 1960. A první výpravu do Jizerských hor mám dosud v  živé paměti. Jeden z místních přátel vedl mne a mou ženu Viničnou cestou pod Poledníkem. Kousek pralesa, žulové skály a obrovité buky na mne udělaly silný dojem. Vyrůstal jsem v Pardubicích a pro kluka z polabské roviny jsou hory a hluboké lesy něčím vzácným, co dovede ocenit asi mnohem lépe než ten, kdo se v téhle krajině narodil. Po této první objevitelské cestě následovaly stovky dalších, na které jsem se vydával sám, se ženou, celou rodinou a později se skautským oddílem. A v místech, která mě okouzlila při první výpravě do Jizerek, jsme pak s oddílem opakovaně tábořili.
Napsal jste řadu dobrodružných a výchovně-vzdělávacích knih pro mládež. Kterou z nich máte nejraději?
S knížkami je to tak trochu jako s dětmi. Když je vypustíte z rodného hnízda, začnou žít samostatným životem. A pokud patříte k rozumným rodičům, už se o ně nestaráte. Snad vás trochu víc než ostatní zajímá osud toho nejmladšího, který opustil domov poslední. Z knížek to jsou Cvoci, příběh o skupině starších, již téměř dospělých skautů, kteří se vypravili v zimě z Liberce na dlouhou cestu. Jedou na běžkách přes devatery pohraniční hory a zažijí spoustu malých i dramatických příhod, tak jak to je možné právě jen v zimních horách. Cestou odpadá ze skupiny jeden za druhým, aby k cíli dojeli jen tři. Nechtěl jsem psát jen dobrodružný příběh, to mi připadalo málo. Pokusil jsem se na jeho pozadí vykreslit atmosféru, jaká vládla ve společnosti na počátku sedmdesátých let minulého století, v době, kdy u nás vládl diktátorský režim a po uvolnění v době pražského jara začínalo znovu přituhovat. Psal jsem to pro teenagery a udivilo mě, že to dokázalo přečíst i hodně dospělých, dokonce mých vrstevníků, dostal jsem od nich zajímavé ohlasy.
Vytvořil jste jedinečnou Velkou encyklopedii her, která nemá ve světě obdoby. Jak a kdy dozrál tento záměr?
Když byl před šedesáti lety skauting podruhé zlikvidovaný a komunistická strana uchvátila všechnu moc, sešlo se několik mladých skautských vůdců a rozhodli se, že začnou soustavně pracovat na skautském programu, aby byli připraveni na obnovu Junáka, ve kterou pevně věřili. V té skupince jsem byl i já. A připadlo na mne téma hry. Začal jsem se tedy zabývat hrou, která je důležitou složkou skautského výchovného systému. Stal se z toho časem i koníček, prostudoval jsem spoustu pramenů našich i zahraničních, jezdil za hrou do světa, sbíral hry od našich dětí i vysokoškoláků z různých zemí, kteří u nás studovali. Velká encyklopedie byla logickým dovršením té mnohaleté práce.
Léta jste vedl oddíl mladých chlapců a dívek, co soudíte o dnešní generaci dospívajících?
Díky skautskému hnutí se stále ještě setkávám na různých lesních školách, kurzech a seminářích s mladou generací. A nevidím žádný velký rozdíl mezi dnešní mládeží a tím, jací jsme byli my, když  nám bylo třináct nebo sedmnáct let. Najdou se mezi nimi stejní nadšenci i stejní ňoumové, vůdčí typy i ti, kteří pojedou celý život spíš v závěsu, idealisté i realisté a pragmatici. Změnilo se ovšem prostředí, ve kterém vyrůstají, ale lidská podstata člověka se určitě nezměnila. O tom nám podávají nejpřesvědčivější důkazy Shakespearovy divadelní hry.


Miloš Zapletal se narodil 13. ledna 1930 v Prostějově. Období od 5 do 20 let prožil (mj. v oddíle vodních skautů Sedmička) v Pardubicích, kde absolvoval obchodní akademii. V letech 1950–54 studoval na Pedagogické fakultě UK v Praze a v letech 1954–57 působil na katedře tělesné výchovy DAMU a FAMU. Poté dal přednost svobodnému povolání, začal psát a překládat. Jeho láska ke svobodě a drsnému životu v přírodě se odráží v jeho tvorbě: Lovec hvězd (1. vyd. 1970), Sedmička (1976), Stezka odvahy (1982), Ostrov přátelství (1983), Soví jeskyně (1989), Cvoci (2008) ad. Druhou část jeho díla tvoří metodické knihy: Hry v přírodě (1958), Drobné hry, závody a soutěže při výcviku mladých turistů (1960), Cvičení v přírodě (1960), Velká encyklopedie her (4 sv., 1. vyd. 1985–88), Výpravy za dobrodružstvím (1986), Rok malých dobrodružství, výzkumů, objevů, her, tvůrčích pokusů, zkoušek všestranné zdatnosti a podivuhodných setkání (2008) ad. S Janem Schmidem, zakladatelem Studia Y, je podepsán pod knihou Objevy bez konce (1967). O Jaroslavu Foglarovi, s nímž se přátelil a spolupracoval, napsal monografii Záhady a tajemství Jaroslava Foglara (2007). Miloš Zapletal, přezdívaný Zet, vedl s Miloslavem Nevrlým od roku 1968 do poloviny osmdesátých let v Liberci turistický oddíl mládeže (TOM). Je ženatý, má dvě dcery a dvě vnučky.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border