border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2010 arrow Vodopády levých přítoků Dolského potoka
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Vodopády levých přítoků Dolského potoka Tisk E-mail
Vlastimil Pilous (ils)   
Kaskády Borůvkové strouhy
Borůvková strouha stéká stejnojmenným žlabem ze severovýchodního svahu Stohu a je prvním levostranným přítokem Dolského (Svatopetrského) potoka, na kterém jsou vodopády. Na velmi strmě spadajícím potůčku se celkem nacházejí čtyři samostatné stupně. Strouha však má dvě zdrojnice, které se vidlicovitě sbíhají. Jednotlivé stupně jsou podmíněné strukturně, na kontaktech nestejně odolných nebo různě intenzivně rozpukaných partií svorů, a jsou tedy sekundárního typu.
     Nejvýše položená vějířovitá kaskáda s ostrou horní hranou je v malém skalnatém amfiteátru na větší z obou zdrojnic, asi 7 m nad jejich soutokem. Původně byla vysoká přes 5 m, ale 1,2 m vysoký nános větví, pařezů a kamenů na úpatí snižuje výšku na dnešní přibližné 4 m. Sklon je okolo 70 °.
     Následující kaskádovitý stupeň v dalším drobném skalnatém amfiteátru je vysoký 5,8 m a má sklon 65 ° (nahoře 50 °, dole 70–80 °). Podložní skála je silně rozpukaná a tříštivá,  proud se na ní vějířovitě rozšiřuje z 0,3 m (nahoře) až na 2,5 m (dole). I v tomto případě je vodopád snížený o nános větví a kmenů, které kryjí téměř z poloviny vodopádovou stěnu.
     O dvacet metrů níže je dvoustupňová kaskáda ve svahovém zářezu, která je vysoká 5 m (z toho horní stupeň 2,2 m, spodní 2,5 m, zbytek připadá na mezistupeň). Celkový sklon je 50 ° (horní stupeň 55–60 °, dolní 45 °), šířka 0,3–0,8 m. Úpatí je ostré, ale také nepůvodní pro nános větví a kamenů.
     Poslední, též kaskádovitý stupeň je již téměř na úpatí svahu, jen několik metrů od ústí do Dolského potoka a čtyři metry vedle zavaleného ústí hornické štoly z 50. let minulého století. Je výrazně pasivně strukturního původu, neboť vznikl v místě, kde potok protíná pruh tvrdších muskovitických kvarcitů, na kterém vzniklo skalnaté žebro mrazového srubu spadající svahem. Je vysoký 5,8 m, široký 0,3–1 m a má sklon 50 °. Nachází se v mělkém skalnatém amfiteátru a člení ho dva krátké mezistupně založené na subhorizontálních puklinách. Na úpatí je malé (1 x 2 x 0,3 m) kamenité vývařiště s obloukovitým čelním valem. Vodopád je téměř souvisle porostlý vodními mechy.
     Vodopády mají nepatrný průtok (okolo 5 l/s z plochy povodí jen 0,12 km2), takže v suchých obdobích mohou mít jen tzv. čůrkovou podobu. To je i důvod, proč jsou turisticky bezvýznamné, i když jsou dnes dobře vidět z údolní turistické cesty Dlouhým dolem. Dříve je naopak skrýval vysoký les; právě při jeho odtěžení došlo k zavalení úpatí horních stupňů větvemi a zlomky kmenů. O vodopádech Borůvkové strouhy neexistuje dosud žádná písemná zpráva a nejsou zanesené ani v žádných mapách.

Kaskády Hluboké strouhy
     Hluboká strouha je nejzápadnější z levostranných vodopádových přítoků Dolského potoka ve Svatém Petru. Stéká stejnojmenným žlabem z východních svahů Stohu a ústí poblíž boudy U Šrenků. V dolní části svahů vytváří asi 200 metrů dlouhou soustavu nerovností na podloží muskovitických albitických svorů, která má v horní části pouze peřejovitý až peřejovitě kaskádovitý charakter. Teprve ve spodní části se na tvrdších partiích horniny sklon výrazněji zvětšuje a vznikla ze soustavy sekundárních, pasivně strukturních, pravých kaskád se dvěma většími stupni. Horní se nachází nedaleko nad jímacím objektem malé vodní elektrárny. Představuje kaskádu vysokou 12 m, širokou podle stavu vody 1–4 m, o celkovém sklonu 50–55 °, úsekovitě však i více. Horizontální až subhorizontální pukliny i břidličnatost způsobují schodovité rozčlenění kaskády. Její horní hrana je ostrá a zřetelná, pod ní však je ještě 2,5 m dlouhý mírnější úsek, který se teprve lomí do strmější části. Na úpatí se nachází trojúhelníkovité vývařiště (2,5 x 3 x 0,6 m) vzduté výběžkem skalního podloží z levé strany.
     Pod tímto stupněm následuje mírnější úsek, v němž je zmíněný jímací objekt. Ten bohužel po většinu roku podchycuje veškerou vodu, a proto spodní kaskáda pod ním je v tomto období suchá. I ta je vysoká 12 m, ale výrazněji členěná na dílčí stupně než horní. Jsou celkem tři, mají vesměs kaskádovitý charakter,jsou vysoké odshora 2, 6 a 3 m a oddělují je dva mezistupně se skalními tůněmi. Celkový sklon je okolo 45 ° (úsekovitě i přes 60 °) a šířka 1–4 m. I zde podmiňuje členění na stupně přibližně vodorovně orientovaná břidličnatost a pukliny. Na úpatí celé kaskády je balvanité vývařiště o rozměrech 2 x 3 x 0,5 m.
     Pod ním je po pěti metrech ještě jeden nižší skok (1,5 m), pod nímž již následuje balvanité koryto s menším sklonem. Horní i dolní kaskády jsou v dosahu vody porostlé vodními játrovkami a mechy.
     Hluboká strouha je stálý tok, který v prostoru vodopádů dosahuje průměrného průtoku přes 15 l/s z plochy povodí 0,5 km2. Přestože kaskády patří mezi nejatraktivnější z menších krkonošských toků, jejich turistický význam je nezaslouženě malý, neboť jsou prakticky neznámé. Zásadní chybou bylo neuvážené povolení výstavby malé vodní elektrárny, kvůli které téměř celoročně zanikla atraktivní spodní kaskáda. Nacházejí se ve III. zóně KRNAP, takže jsou sice volně přístupné, ale původně k nim nevedla žádná komunikace; dnes je možné využít cestu odspoda podél potoka, přecházející směrem nahoru v pěšinu, obě vybudované pro přístup k jímacímu objektu. Na druhé straně je třeba říci, že výstavba obou těchto komunikací vedla k dalšímu narušení zdejší přírody. Při tání snahu, když mají kaskády hodně vody a méně je skrývá vegetace, jsou však docela dobře vidět i z protějšího svahu z enklávy Svatého Petra. Kaskády Hluboké strouhy neuvádí žádný literární pramen a nejsou zakreslené ani v mapách.

Kaskády Černé strouhy
     Černá strouha, vytvářející stejnojmenný žlab, je další levostranný přítok Dolského potoka, který pramení ve svazích Pláně a ústí na spodním konci enklávy Svatého Petra. Drobné nerovnosti v korytě provázejí většinu jeho toku, ale až ve spodní polovině žlabu vytváří potok na podloží muskovitických albitických svorů výraznější, asi 300 metrů dlouhou sérii  až kaskádovitých peřejí s početnějšími balvanitými úseky dna, která směrem po toku přechází do charakteru soustavy. Charakter skutečných samostatných strmějších vodopádů, nebo spíše jen vodopádků však i v této části mají jen čtyři z nich. Jsou stejné strukturní geneze (sekundární na tvrdších partiích horniny) jako u Hluboké strouhy, ale dosahují menší výšky a jsou i méně atraktivní.
     Horní se nachází v mírném ohybu zářezu na dně žlabu. Má charakter kaskády o výšce 2,8 m, široké 0,6–1 m a se sklonem okolo 50 °. Má poměrně ostrou horní hranu a dole spadá do kotlovitého skalního vývařiště (2 x 2 x 0,6 m) s balvany na odtoku. V trvale přetékané části je převážně porostlý vodními játrovkami.
     Asi 150 metrů dále po toku se v soustavě nachází další výraznější, též kaskádový, schodovitě členěný stupeň. Ten má výšku 3 m, šířku 1–3 m a sklon 45 °. Nahoře přechází bez zřetelné hrany plynule do souvislé soustavy peřejí a skoků vysokých do 1,5 m, ale členěných drobnými tůňkami. Na úpatí vytváří kamenité vývařiště o rozměrech 2 x 3 x 0,7 m.
     Nedaleko následuje třetí a nejvyšší stupeň, který má charakter 11,2 m vysoké, splývavé i schodovité peřejové kaskády, členěné do této podoby horizontálními i subhorizontálními puklinami a břidličnatostí. Uprostřed má však čtyři metry dlouhé žlabovité zúžení. Šířka vodního proudu dosahuje 0,5–2 m, sklon jen okolo 35 ° (nahoře méně než 30 °, dole až 45 °). Nachází se na dně „vloženého“ zářezu a kvůli menšímu sklonu není přes relativně velkou výšku příliš atraktivní. Na úpatí vytváří mělké kamenité vývařiště (2 x 3 x 0,3 m).
     Po šestimetrovém kamenitém úseku koryta následuje poslední, ještě méně zajímavá, třístupňová peřejová kaskáda vysoká celkem 9 m. Její dílčí stupně jsou vysoké 2 m, 2,7 m a 5,2 m (ten dělí skalní tůňka ještě na dva podstupně) a každý z nich tvoří své samostatné vývařiště. I všechny tyto stupně jsou zcela nebo alespoň sporadicky porostlé vodními játrovkami.
     Tím končí nejstrmější úsek a následují již jen nízké peřeje nebo kamenité koryto s drátokoši po stranách. Černá strouha je sice stálá, ale její průměrný průtok je malý, jen okolo 10 l/s z plochy povodí 0,4 km2. Horní část Černého žlabu je murovým terénem. Zemní laviny zde sjely jak koncem předminulého století, tak naposledy v září 1994. Vzhledem k velkému sklonu dna žlabu byla jejich potokem zvodnělá masa transportována až do Svatopetrského potoka. To zanechalo následky i na modelaci dna a vedlo  ke zpevnění břehů drátokoši ve spodní části. Nelze proto vyloučit ani přímý vliv murové činnosti na modelaci a podobu samotných kaskád.
     Vzhledem k malé výšce i sklonu jednotlivých stupňů jsou však turisticky málo významné, proto se těžko stanou vyhledávanými objekty, i když leží ve veřejnosti přístupné III. zóně KRNAP. Navíc jsou však i prakticky neznámé a nevede k nim žádná komunikace, takže je třeba postupovat přímo obtížně schůdným terénem. Zčásti jsou však vidět na jaře za tání sněhu z protějšího svahu ze Svatého Petra. Dosud se o nich nezmiňují žádné literární prameny ani nejsou zanesené v mapách.

Vodopád Vysoké strouhy
     Vodopád se nachází i na Vysoké strouze, dalším západněji položeném levostranném přítoku Dolského potoka vytvářejícím stejnojmenný žlab. Pramení též v severních svazích Pláně a ústí ve sportovním areálu ve Svatém Petru, naproti hotelu Lenka. Od svých předchozích paralelních potoků se však liší proměnlivějšími sklonovými poměry. Nevytváří žádné významnější vodopádové stupně ani na horním toku s velkým sklonem, tím méně pak na mírnějším a balvanitém dolním, vzniklém v měkčích fylitech (pod modře značenou turistickou cestou). Jediný vodopád se tu nachází až na úplném konci, přímo na zvýšeném ústí do Dolského potoka. V tomto prostoru jsou komplikované geologické poměry, kde se v těsném sledu střídají úzké pruhy několika hornin (fylity, svory, kvarcity, metalydity) různé tvrdosti a odolnosti, jejichž průběh je paralelní s tokem Svatopetrského potoka. Jeden z takových tvrdých křemencových pruhů lemuje levý břeh tohoto potoka právě v úseku ústí Vysoké strouhy, která se do něj nestačí stejně rychle zahlubovat, a proto vytváří na zvýšeném ústí vodopád. Je to stejný případ jako u Kvarcitového vodopádu na Loveckém potoce. U takových strmě spadajících svahových potoků však nelze hovořit o visutých údolích (s jejich primárními vodopády), ale je vhodné je označovat jen jako vodopády na zvýšených ústích, které jsou strukturního, a tedy naopak sekundárního původu. Vodopád spadá přímo do koryta Dolského potoka
     Výška vodopádu kaskádovitého typu je 10,5 m, šířka 0,5–2 m a sklon 45 °, ale s dílčími až svislými skoky (nejvyšší svislý skok je 1,9 m vysoký). Jeho poměrně výrazné dílčí stupně (zvláště tři ve střední části) jsou podmíněné výraznými svislými příčnými puklinami až úzkými puklinovými zónami. Pod nejvýše situovaným stupněm je kamenité vývařiště (2 x 3,5 x 0,4 m) a hned pod  následujícím stupněm je naopak velmi úzké skalní vývařiště (0,5 x 2 x 0,3 m).
     Ve střední části se vodopád dělí na nevýrazná ramena, která ale za vyšších stavů splývají v jediný proud. Nad vodopádem je kamenité koryto jen s několika nízkými, izolovanými skoky na skalním podloží. Horní hrana celého vodopádu je ostrá stejně jako spodní, kde však chybí vývařiště, neboť jeho vody dopadají přímo na hladinu Dolského potoka. Vodopád je v dosahu stálého podmáčení téměř souvisle porostlý vodními mechorosty.
     Průměrný průtok vodopádu dosahuje okolo 10 l/s z plochy povodí 0,4 km2. Jeho turistický význam je malý, neboť je zajímavý vesměs v obdobích, kdy je v horách nejmenší návštěvnost. Na druhé straně však patří k nejsnáze dostupným vodopádům Krkonoš, neboť ho lze celý velmi dobře vidět z protilehlého blízkého břehu Dolského potoka vedle silnice u hotelu Lenka. Přestože je, co se týče  dostupnosti tzv. „přímo na ráně“, nezmiňují se o něm dosud žádné publikace a chybí i v jakékoliv mapě.

Aktualizováno ( Středa, 14. duben 2010 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border