border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2010 arrow Liberecká výšina
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Liberecká výšina Tisk E-mail
Jaroslav Zeman   
     Jednu z nepřehlédnutelných dominant severního okraje Liberce tvoří pozoruhodný objekt bývalé výletní restaurace s vyhlídkovou věží postavený v letech 1900 – 1901 na vrchu Kovadlina u turistické stezky vybudované Německým horským spolkem pro Ještědské a Jizerské hory.
     Romantizující budova ve formách středověkého rytířského hrádku byla vystavěna na náklady místního textilního magnáta Heinricha Liebiega, známého mecenáše a milovníka umění. Plány vypracoval norimberský architekt Josef Schmitz společně se svým mladým kolegou Jakobem Schmeissnerem rovněž z Norimberku. Schmeissnerova účast na projektu zahájila dlouhodobou a plodnou spolupráci s rodinou Liebiegů. Jako inspirační zdroj sloužila autorům věž Luginsland v areálu císařského hradu v Norimberku.
     V silně nacionalisticky laděném Liberci, který se vymezoval nejen vůči Čechům, ale i proti centrální vídeňské vládě, hrál vztah k Německu zásadní roli. Proto lze stavbu Liberecké výšiny považovat až za jakousi anastylózu (tj. obnova stavební památky sestavením zachovaných částí do původní podoby) odrážející postoj místních elit. Tato skutečnost je také důvodem, proč obdobným způsobem, jakým byl v interiérech Liebigovské rodinné vily v Jablonecké ulici použit historický mobiliář, zde bylo druhotně využito stavebního materiálu a architektonických článků ze zbořených historických budov v Norimberku. Údajně se jednalo o materiál z úprav kostela sv. Sebalda, na jehož restaurování Schmitz v této době také pracoval, a o staré střešní tašky z norimberských domů. Dojem starobylosti umocňovaly hradby se střílnami a vysoká sedlová střecha s hrázděným štítem. Komplex nazvaný zprvu „Hohenhabsburg,“ posléze „Heinrich Liebiegwarte“ a nakonec po roce 1945 „Liberecká výšina“ byl pro veřejnost otevřen 1. září 1901. O významu objektu svědčí i fakt, že roku 1903 byl plán restaurace publikován v prestižním časopise Der Architekt. Krátce na to ve svahu pod Výšinou vypracoval Schmeissner pro Liebiegy další projekt, letní sídlo. Tzv. Waldvilla čp. 258-XV, postavená v letech 1901–3, formálně i dispozičně vychází z francouzského typu zahradního zámku maison de plaisance a vhodně koresponduje s nedalekou Výšinou. Po smrti Heinricha Liebiega přešla Výšina do vlastnictví města a po řadu let ji spravoval již zmíněný horský spolek.
     Do restaurace se původně vstupovalo přes most překlenující příkop. Poté, co návštěvník prošel kamennou vstupní branou, ocitl se na nádvoří s rumpálovou studnou a zvonem. Za slunečného počasí bylo nádvoří využíváno jako zahradní restaurace. V jednotě s architekturou byly rovněž stylové interiéry. V přízemí byla situována otevřená klenutá vstupní předsíň, z níž se vcházelo do kuchyně a sklepa. V patře se nacházela prostorná hala obložená dřevěným táflováním, z níž vedla chodba do útulného loveckého salónku s krbem, který byl prakticky umístěn v arkýři věže. Z haly stoupalo mohutné dřevěné schodiště do horních pater a na vyhlídkovou věž.
     Svému účelu budova sloužila až do devadesátých let 20. století. Necitlivá rekonstrukce v letech 1960 – 1969, prováděná libereckým Stavokombinátem pro státní podnik Restaurace a jídelny, však bohužel budovu značně znehodnotila. Mimo jiné byla stržena strmá sedlová střecha s hrázděným štítem, která byla nahrazena nepříliš vzhlednou, pseudohistorizující terasou s cimbuřím, omítnutou břízolitem.
     V devadesátých letech Výšina (čp. 251) přešla do majetku města, které dlouhou dobu hledalo pro objekt vhodného investora. Až v poslední době se snad konečně začalo blýskat na lepší časy. V připravované rekonstrukci se uvažuje o navrácení objektu do téměř původní podoby, v celoročním provozu by měla být zahradní restaurace, salónek určený pro různé akce, ubytování v sedmi pokojích a možnost využití wellness zařízení. Zdá se, že oblíbenému výletnímu místu by se mohl vrátit dřívější lesk.

Aktualizováno ( Pátek, 14. květen 2010 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border