border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2010 arrow Podzemní továrna Ton v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Podzemní továrna Ton v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou Tisk E-mail
Martin Přibil   
     Podnik přesné mechaniky a optiky Feinapparatebau Jena (FAB) byl založen v roce 1938 jako dceřiná společnost koncernu Zeiss-Ikon se státní účastí a přímou subvencí za účelem zbrojní výroby. Na programu měl výrobu přesných optických vojenských přístrojů, jako byly např. periskopy, stereoskopické dalekohledy, zaměřovače a počítací povelové stroje pro protiletecké dělostřelectvo, námořnictvo a letectvo. Záhy po obsazení Sudet začala v roce 1938 společnost FAB projektovat a od roku 1939 budovat dva velké závody. Továrna na výrobu optiky začala růst v Trnovanech u Teplic, závod jemné mechaniky, elektrotechniky a montáže vznikl v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou. Sídlo společnosti FAB bylo v Jeně.
     Oba závody byly vybaveny moderním zařízením a stroji. V Rýnovicích se vyráběly a kompletovaly přesné konstrukce přístrojů Zeiss-Ikon pro válečné námořnictvo – kompletní periskopy pro ponorky a další vojensky důležité přístroje, jako třeba zaměřovače na bázi infračerveného záření, povelové a řídící přístroje atp. Pro letectvo se vyráběly umělé horizonty, koncem války se tady dělaly dokonce i pušky pro Volksturm. Jedním z důležitých zde vyráběných aparátů byl zaměřovací a povelový řídící „Kommandogerät 40“.
     Výstavbu obou závodů FAB realizovala firma DYWIDAG (Dyckerhoff & Widmann AG), která pro koncern Zeiss-Ikon realizovala v minulosti více zakázek. Způsob výstavby železobetonových skořepinových (shedových) střech továrních hal nebo veřejných budov vešel do učebnic stavebnictví pod názvem Zeiss-DYWIDAG.
     Při závodě FAB vznikly barákové tábory, kde byli ubytováni vedle civilních dělníků, ostarbeiterů a z protektorátů zavlečených zručných dělníků také zvlášť umístěni francouzští a sovětští zajatci nasazení při výstavbě závodu a zbrojní výrobě. Jeden z těchto barákových táborů byl zřízen v roce 1944 jako pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen s ostrahou příslušníky SS. Závod v Rýnovicích měl kolem 4 000 zaměstnanců, z toho bylo asi 800 vězňů či zajatců; koncentrační tábor měl kapacitu asi 500 osob.
     Zcela neznámou kapitolou Rýnovic je snaha zabezpečit válečně důležitou výrobu před bombardováním výstavbou podzemní továrny. Závodu FAB byly na podzim 1944 nabídnuty podzemní prostory v toho času zastavených dolech v Durynsku, ale nakonec se rozhodlo pro umístění výroby do podzemí přímo v Rýnovicích. Podzemní továrna dostala krycí název Ton (jíl) a program její výstavby přečkal škrty, omezení a redukce německých stavebních plánů posledních měsíců války. Přesunout se sem mělo oddělení výroby jemných převodů a soukolí (Kleingetriebefertigung).
     Továrna se razila přímo za budovami FAB do pěkné liberecké žuly. Plán byl vyrazit zde několik hal asi 6 m širokých. Vlastnosti místního materiálu daly za vznik předpokladu, že nebude třeba haly zajišťovat vyzdívkou či jinými konstrukcemi a že práce půjdou dobře a rychle vznikne zhruba 3 000 m2 výrobní plochy. Z důvodu geologické a ekonomické situace však byla podzemní továrna Ton vybudována ve velmi omezeném rozsahu, který měl poskytnout asi 700 m2 plochy. O problémy se postaraly poruchy, které způsobovaly vykomínování chodeb a znemožňovaly efektivní a rychlou výstavu výrobních tunelů. Podobné „nepředpokládané“ problémy brzdily mnoho podobných staveb, některé dokonce zcela znemožnily.
     Obdobných podzemních staveb se mělo v širším okolí Liberce a Jablonce nad Nisou provádět více, ve většině případů se jednalo o ražbu štolových krytů či adaptaci již existujících štol. Mnohde se však ani nezačalo stavět, jak ukazuje nedávný případ milovníků záhad, kteří marně bagrovali pouze vyprojektovanou podzemní továrnu firmy Heinrich List v Boleslavi u Černous. Výroba se z Liberecka přenášela do jiných objektů, např. do rozestavěných oddělení továrny Richard u Litoměřic, kam byla koncem války stěhována elektrotechnická výroba podniku Getewent z Rychnova u Jablonce nad Nisou, který se podobně jako FAB zabýval výrobou zařízení (radarů) pro protileteckou obranu.
     V rozestavěných štolách v Rýnovicích byla nakonec improvizovaně vybavena jedna hala pro montáž důležitých přístrojů. Je otázkou, do jaké míry se rozeběhla výroba, neboť záhy bylo zařízení z podzemí evakuováno a od dubna 1945 posloužily vyprázdněné prostory jako protiletecký kryt.
     Po válce se rýnovický závod FAB stal válečnou kořistí Rudé armády, která zařízení, stroje a rozpracované výrobky demontovala a odvezla do SSSR; majetková podstata závodu se stala součástí podniku Elektro-Praga. Od roku 1951 ale byla elektrotechnická výroba zlikvidována a v průběhu dalších let se tady zaváděla automobilová výroba, od roku 1954 pod hlavičkou národního podniku LIAZ Rýnovice.
     Opuštěné štoly byly po válce určeny pro výstavbu velitelského krytu závodní civilní obrany, ale po uvolnění situace po roce 1953 došlo jen k drobným adaptacím a objekt sloužil také pro skladovací účely. Na objektu Ton je zajímavá skutečnost, že dlouhá léta byly štoly v Rýnovicích považovány za pouhý protiletecký kryt a teprve až pečlivé studium staré dokumentace osvětlilo historii této malé podzemní továrny.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border