border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2011 arrow Malý kousek velkého medvěda
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Malý kousek velkého medvěda Tisk E-mail
Jakub Šimurda   
     Je letní den, 29. červen roku 1939, a Hugo Wenke doma na Seydelstraße 13, v tehdy ještě německé Jelení Hoře (Hirschbergu), píše dopis, který později skládá do úhledného balíčku s několika na první pohled nezajímavými kostmi.
     O pár dní později se balíček dostává do rukou jeho známého, profesora vrchlabského gymnázia, geologa a správce Krkonošského muzea dr. Karla Schneidera. Ten po rozbalení zásilky bere do rukou části kostí i celé kosti jezevce, jelena a hraboše a mimo to také jednu zajímavost: obratel asi tak velikosti tenisového míčku. V dopisu je uvedeno, že se jedná o obratel jeskynního medvěda, který – stejně jako ostatní kosterní pozůstatky v balíčku – nalezl Hugo Wenke v roce 1908 „v jedné malé krápníkové jeskyni na Kraví hoře u Maršova“ (dnes Medvědí jeskyně).
     Naposledy v roce 2004 jste si mohli v červencovém čísle Krkonoš přečíst o obratli mláděte jeskynního medvěda, který nalezli jeskyňáři albeřické skupiny České speleologické společnosti v létě roku 2002 v usazeninách při budování uzávěru této jeskyně. V zoologické sbírce Krkonošského muzea ve Vrchlabí však máme, díky Hugo Wenkemu a Karlu Schneiderovi, pod číslem Z195 malý poklad! Tím je daleko starší, podle všeho zatím vůbec nejstarší dochovaný doklad o výskytu jeskynního medvěda na území Krkonoš. Nález, určený pracovníky Geologického ústavu v Berlíně nejspíš v době krátce po nálezu, je tedy letos starý 102 let.
     Medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) nebyl žádný drobeček. Dnešního medvěda hnědého (Ursus arctos), který byl v Krkonoších vyhuben roku 1736, přerůstal hmotností až 1 000 kg a výškou v kohoutku bezmála 3,5 m téměř o 30 %. Kdo si však hned představí krvežíznivou šelmu, ten se plete. Jeskynní medvěd byl totiž pravděpodobně převážně býložravý tvor, který si jen občas zpestřil jídelníček malými zvířaty. Velkou část života trávil v jeskyních, a tak jeho kosterní pozůstatky byly nalezeny v mnoha jeskyních po celé Evropě. I v České republice je známa řada takových míst, zejména v jeskyních Moravského krasu. Například ve Sloupsko-šošůvských jeskyních bylo nalezeno velké množství i kompletních koster. Před téměř 28 tisíci lety se mu zřejmě stala osudnou jeho potravní specializace na rostlinnou stravu a z důvodu změn ve vegetaci, souvisejících s vrcholící dobou ledovou, vyhynul.

Aktualizováno ( Pondělí, 10. leden 2011 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border