border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2011 arrow Poleze se po ledu
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Poleze se po ledu Tisk E-mail
Petra Šťastná (pšt)   
Takové lezení v zimě není vůbec žádný med – mrzne a sněží, zebou ruce, lano je obalené sněhem, na mysl se stále derou úvahy, zda ten šroub zavrtaný do ledu bude stačit k zachycení pádu, nebo bude lepší založit ještě nějaké jištění? Ruce už skoro necítíte, po těle naopak stéká horký pot. Ruce s cepíny a nohy s mačkami pomalu stoupají vzhůru, zachytávají se za drobné výstupky a důlky. Nahoře se pak dostaví úleva, vydýchat, uvázat jištění (konečně se zahřály ruce) a rozhlédnout se. Následuje houknutí na parťáka dole, který se již váže na lano a za chvíli se podrápe taky nahoru. Ale najde se dost nadšenců, co toto martyrium podstupují rádi – asi pro ten „morál“ a nevšední pocity.

     V Krkonošském národním parku se doposud mohlo „horolézt“ pouze na čtyřech místech, která vyjmenovává návštěvní řád. Jsou to nevelké skály (jen hřebínek Hnědých skal je trochu větší), kde se dá lézt hlavně mimo zimní období. Zajímavé horolezecké terény se také vyskytují v jádru národního parku, v oblasti ledovcových karů, které by byly vhodné hlavně pro zimní výstupy. Zde se však jedná převážně o první, případně druhou zónu národního parku s přísnými ochrannými pravidly. V minulém roce, na opakovanou žádost Českého horolezeckého svazu (ČHS) a dotazy Asociace českých horských vůdců (ČAHV), začala Správa KRNAP zvažovat možnost vyhradit vhodné místo pro zimní horolezeckou činnost, konkrétně ledolezení. Prvním krokem byla terénní pochůzka, uskutečněná 10. února 2010, na které se pod zaledněnou skálou v Labském dole (poblíž soutoku Labe s Pudlavou) sešli zástupci různých pracovišť Správy KRNAP, ČHS, ČAHV a externí přírodovědci z oborů, jichž se tato aktivita může dotýkat. Zkušení lezci z Krkonoš a Jizerských hor v praxi předvedli, co takové lezení v ledu obnáší, aby pak biologové a ochranáři mohli lépe posoudit, jaká rizika pro přírodní prostředí může tento sport přinášet. V létě potom Správa KRNAP sezvala na totéž místo odborníky z oborů lichenologie (lišejníky), bryologie (mechorosty), fykologie (sinice a řasy) a botaniky, aby na skále vytipované pro ledolezení provedli podrobný přírodovědný průzkum. Jednalo se o zhruba 20 m dlouhý úsek mokvavé žulové stěny na pravobřežní straně labského údolí v sousedství lavinové dráhy Velká lavina. Pro turisty – naproti konci cesty Buď fit, vedoucí ze Špindlerova Mlýna-Dívčích lávek do Labského dolu. Alespoň některé zajímavé výsledky z tohoto vědeckého výzkumu, zcela netradičně prováděného převážně ve visu na laně v sedacím úvazku, vám přineseme v samostatném článku v některém z dalších čísel.
     Na základě doporučení ze strany odborníků, kteří posuzovali možnost zimního využívání zaledněných skal pro horolezeckou činnost, přistupuje Správa KRNAP v letošní zimě ke zkušebnímu provozu. Konkrétně je lezení na ledopádu na výše uvedené lokalitě povoleno od 15. prosince 2010 do 31. března 2011. Počet denních uživatelů je však omezen pouze na 16 osob a to z toho důvodu, že není v zájmu Správy KRNAP udělat z lokality, nacházející se v těsné blízkosti 1. zóny, tělocvičnu. Všichni legální uživatelé musejí splnit dvě podmínky:
     1) týden dopředu musejí být zaregistrováni v rezervačním systému Správy KRNAP na www.krnap.cz
     2) před příchodem na lokalitu si musejí vyzvednout papírové povolení ke vstupu na informačním středisku Správy KRNAP ve Špindlerově Mlýně. Tímto dokladem se také budou prokazovat při případné kontrole prováděné stráží přírody. Lezení na ledopádu je povoleno pouze v případě, že na skále bude dostatečná vrstva ledu, která zajistí nepoškození skalního povrchu, a na zemi bude ležet minimálně 30 cm vysoká vrstva sněhu, která ochrání vegetaci pod skalou před přílišným sešlapem. V případě, že takové podmínky nenastanou, vydávání povolení bude pozastaveno do doby, než se přírodní a klimatické podmínky změní.
     Skálu s ledopádem lze využívat pouze k lezení na vodním ledu. Lokalitu nelze využívat např. pro drytooling – výstup se zimním horolezeckým vybavením (cepíny a mačkami) po holé skále bez ledu, nebo k mixovému lezení – lezení se zimním horolezeckým vybavením v terénu, kde se střídá led a skála. Ledopád by měl být horolezci využíván šetrně (tedy bez zbytečného odsekávání velkých kusů ledu), lidsky řečeno tak, aby si mohli zalézt i ostatní. Je zakázáno do ledu vysekávat stupy, chyty nebo schody a oblast ledopádu nelze jakkoli technicky upravovat pro usnadnění výstupu. Oblast je ponechána v původním přírodním stavu, a proto na skalní útvar nebude umístěn žádný fixní vratný bod (tj. technické zařízení, které se pomocí vrtu natrvalo umístí do tělesa skály a je používáno ke slanění a jištění). Horolezci pro slanění a jištění použijí okolní stromy, kmeny, pařezy aj., na kterých za pomoci textilních smyček vytvoří jednorázový vratný bod. Dosažení vratného bodu je pak možné horolezeckým způsobem (vyvedením cesty prvolezcem), anebo v případě méně zdatných lezců zřízením horního jištění obejitím skály po trase z pravé (severozápadní) strany skalní stěny. Denní režim možnosti provozování horolezecké činnosti je z důvodu zachování klidu pro živočichy stanoven od 8 do 17 hodin. Podrobné znění podmínek a informace k rezervačnímu systému jsou pro zájemce uvedeny na www.krnap.cz v sekci „Zaměřeno na veřejnost“, v záložce „Turismus v KRNAP“.
     A proč byla vybrána zrovna tato lokalita? Ze zoologického hlediska se jedná v porovnání s ostatními místy v karových oblastech o lokalitu obklopenou vzrostlým lesem, kde nepřezimuje tetřívek obecný – zvláště chráněný druh a předmět ochrany ptačí oblasti Krkonoše – a neměl by tak být rušen novým pohybem lidí. Tetřívek potřebuje ke svému přežití spíše rozvolněný porost s mlazinou, jež se vyskytuje hlouběji v Labském dole. Skála s ledopádem se navíc nachází poměrně daleko od obvyklého hnízdiště sokola stěhovavého a naopak relativně blízko k přístupové cestě. V prostoru otočky běžecké lyžařské trasy Buď fit, ze které se k lezeckému terénu odbočuje a je v doslechu, jsou živočichové na určitý ruch již přivyklí. Nalezené vzácné druhy lišejníků rostoucí na povrchu skal by měly být před poškozením ochráněny silnou vrstvou ledu, ale přesto bude jejich stav i v budoucnu pečlivě sledován. Po první „testovací“ zimě budou poznatky vyhodnoceny a rozhodne se o dalším pokračování (nebo též ukončení) ledolezení v srdci hor. Je na horolezcích samotných, zda dodržováním stanovených pravidel vstřícný krok Správy KRNAP využijí a budou si moci atraktivního lezení na krkonošském ledu užívat i v příštích letech.
    Takže už zbývá jen popřát sice slovenské, ale výstižné „Hore zdar“.

Aktualizováno ( Pondělí, 10. leden 2011 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border