border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2011 arrow Končinská skalní zeď
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Končinská skalní zeď Tisk E-mail
Vlastimil Pilous (ils)   
Skalní zdi patří mezi méně časté, a proto i méně známé geomorfologické tvary, ač právě naše republika je na ně relativně bohatá a vyskytují se tu dokonce ve více typech. Nejznámější jsou pískovcový Vranovský hřeben a Suché skály v Českém ráji (vzniklé tektonickým zdvihem) nebo čedičová Čertova zeď v Podještědí (vzniklá vulkanickou činností). Snad nejpočetnější jsou však křemenné valy (popř. křemencové či kvarcitové, tj. z hornin skládajících se převážně z křemene), které mnohdy mají také přímo podobu skalních zdí. U těch je geneze zcela odlišná. Křemen patří k vůbec nejtvrdším nerostům, stejně jako uvedené horniny. Erozní procesy odstraňují sousední měkčí horniny rychleji a okolí se proto snižuje, čímž postupně val či zeď vypreparovávají, a ty proto postupně zůstávají vyvýšeně „trčet“ nad přilehlý reliéf. Tento typ je příznačný pro území budovaná krystalickými horninami, jako jsou například i hercynská středoevropská pohoří, kam patří i Krkonoše. U nás jsou největší na opačné straně Čech na úpatí Českého lesa nebo u Aše. Mimořádně velký val, dlouhý 150 km a se zdmi a stěnami vysokými až 40 m (ve středověku je využívali i pro výstavbu hradů) se nachází v sousedním Bavorsku, poměrně nedaleko od našich hranic.
Jednu kvarcitovou skalní zeď, i když poměrně skromnou, máme i v Krkonoších. A přestože Krkonoše jsou jedním z celosvětově nejlépe probádaných pohoří, v tomto případě ji pro veřejnost objevil paradoxně teprve až před několika lety geolog Jiří Plamínek, kterého znáte i ze stránek našeho časopisu.
Zeď se nachází na zakončení hřebene, který odděluje údolí Huťského a Františkovského hřebene. Ten vrcholí známým vyhlídkovým vrchem Stráž (782 m) nad Rokytnicí n. J., v jehož masivu je roztroušeno kvarcitových skal povícero. Skalní zeď patří k nejníže položeným z nich, zhruba ve výškové úrovni osady Na Končinách. Skrývá se asi 300 m severozápadně od ní v lese. Nejsnáze se k ní dostaneme cestou z Jablonce n. J. nejdříve asfaltovanou cestou ke Končinám a pak její vozovou odbočkou k severu, která celou skalní zeď obtáčí velkým obloukem v lese.
Skalní zeď je dlouhá 170 m, výška skal dosahuje do 10 m, převážně ale méně. Probíhá po temeni nevýrazného svahového hřebínku a má spádnicový průběh. V horní části je nesouvislá a její jednotlivé skály jsou oddělené průrvami vzniklými v méně tvrdých, nebo tektonicky více rozrušených (rozpukaných) partiích, které silněji podlehly mrazovému zvětrávání. To je zde dobře patrné i tvorbou úpatních hald a sutí. V této části jsou však také úseky, kde jsou skály jen jednostranné, se stěnami obrácenými k severu k Rokytnici. Nejdokonalejší podobu má ale ve spodní části, kde v její těsné jižní blízkosti (tj. na svahu ke Končinám) probíhá další, tentokrát paralelní, spádnicová lesní cesta. Tady vytváří zeď 18 m dlouhý úsek, který má podobu jen 3–5 m, místy ale jen 1–2 m tenké zdi, vysoké do 5 m.
Výjimečnosti geologických poměrů v okolí kvarcitové zdi si všimli i naši předkové, o čemž svědčí pozůstatky po staré hornické činnosti na temeni na úplném horním zakončení zdi směrem ke Stráži. Nachází se tu terénní prohlubeň – nejspíše někdejší porub i s drobnou depresí vyplněnou vodou, která by mohla být zatopenou šachticí, a na svahu před ní i zvlněná akumulace nevelké haldičky.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border