border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2011 arrow Kamenné mezníky broumovského kláštera
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Kamenné mezníky broumovského kláštera Tisk E-mail
Michal Bureš   
     Čtenáře časopisu Krkonoše – Jizerské hory jsme již částečně seznámili s přírodním bohatstvím CHKO Broumovsko. Tentokrát bychom se rádi věnovali zvláštním dokladům lidské činnosti na tomto území. V naší vlasti se poměrně často setkáváme s jednoznačně člověkem vytvořenými památkami, u nichž nezasvěcený pozorovatel jen stěží dokáže odhalit jejich účel. V mnoha případech to jsou mezníky či pouhé rytiny ve skalách, dokládající majetkové uspořádání, původní hranici držav šlechty, církve, měst, obcí i místních hospodářů. Kdo navštívil Broumovsko, byl překvapen četností těchto hraničníků. Původně jich zde byly tisíce. Jemnozrnný pískovec z několika místních lomů i hospodářská prosperita zdejšího kláštera vytvořily ideální předpoklady pro vznik v Čechách možná unikátního souboru hraničních kamenů. Jsou důkazem umu místních kameníků, jejich smyslu pro detail a zodpovědnost při tvorbě něčeho tak účelného, jako jsou objekty sloužící k lokalizaci hranice panství.
     Území přibližně korespondující se současným vymezením Broumovska bylo již od 13. století klášterním majetkem. Rozsáhlá kolonizace někdejšího pralesa zde byla řízena nejstarším mužským řeholním řádem na našem území – břevnovskými benediktiny. Jim údajně v roce 1213 král Přemysl Otakar I. daroval území dnešního Policka a Broumovska. Polické panství bylo osídleno poddanými z českého vnitrozemí, oblast na severní straně Broumovských stěn zasáhla mohutná německá kolonizační vlna.

Projekt Hraničníky Broumovska
     V roce 2007 byl poprvé vysloven záměr zmapovat současný stav značení historické hranice panství Broumov v terénu. Realizace projektu se ujal skautský oddíl z Police nad Metují. Celou akci koordinovalo několik dospělých, hlavní část prací však skutečně odvedli 12–14letí kluci z oddílu Bratra Františka. Jejich cílem bylo zdokumentovat zachovalé hraniční kameny a milníky, každý z nich očistit, popsat, vyfotografovat, zajímavé nakreslit a všechny zaznamenat do mapy. V dokumentaci, která tímto způsobem vznikla, byla přesně uvedena i poloha kamene pomocí GPS souřadnic.
     Během terénního průzkumu byl shromážděn dostatek materiálu k tomu, aby mohla být sestavena výstava mapující hranice broumovského panství a také přibližující celý projekt, jeho provádění a výsledky. Před vlastním výzkumem v terénu probíhaly v zimě 2007/8 přípravné práce, v rámci kterých se například podařilo sehnat lesnické mapy Broumovských stěn z roku 1936 s přesným zakreslením polohy jednotlivých hraničníků (včetně jejich číslování). Mapy později hodně pomohly při orientaci mezi pískovcovými skalami a hlubokými roklemi této přírodní bariéry, historicky tvořící i přirozenou hranici mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem.
Když jsme v dubnu 2008 zahájili vlastní práce v terénu, hned na začátku bylo jasné, že vůbec nebudou snadné. Některé kameny zcela chybějí, jiné byly v poměrně špatném stavu, povalené, případně zmizely pod úrovní terénu. Snahou bylo maximum hraničníků najít, očistit a zdokumentovat. Byly to stovky hodin práce a přibližně 200 kilometrů pěšího pochodu, většinou dost neprostupným terénem. K 22. květnu 2009 bylo nalezeno, očištěno a zdokumentováno více než 180 hraničních kamenů.

Hraniční kameny
     Kameny samozřejmě pocházejí z různých období, odhadovaný rozdíl stáří mezi nejstarším a nejmladším je řádově 300 let. O tom, jak byla hranice vyznačena před nimi, můžeme jen polemizovat. Možná se jednalo o jednodušší dřevěné milníky, záseky na stromech apod. Doklady o této formě vymezení se nám samozřejmě nemohly dochovat. Předpokládáme, že zničené či ztracené kameny byly až do 2. světové války obnovovány a doplňovány (o tom svědčí i lesnická mapa z roku 1936, na které jsou zaznamenány kompletní řady hraničních mezníků), kromě vlastní hranice panství známe mnoho hranic mezi lesem či polnostmi kláštera a soukromými pozemky sedláků; i zde byl umístěn nespočet klášterních hraničníků.
     Mnoho hraničních kamenů již bohužel vzalo za své, některé byly zničeny při neopatrné manipulaci s lesní technikou, jiné dokonce záměrně a systematicky devastovali příslušníci pohraniční stráže. Další mezníky se staly ozdobou soukromých pozemků u chat a chalup, jindy posloužily pouze jako stavební materiál. Přesto se však poměrně velké množství těchto památek (často díky své poloze v nepřístupném terénu) stále nachází na původním místě. Měli bychom je chránit a pečovat o ně. Jedním z kroků tímto směrem je právě evidence aktuálního stavu hraničníků Broumovska.
     Hraničníky jsou různé velikosti od 30 cm až po dvoumetrový Třípanský kámen, mnohdy jsou pro vyznačení hranice využity i přirozené krajinné prvky, a tak se často můžeme setkat s číslem a břevnem vytesaným přímo ve skále. Mezníky byly umístěny v souvislých řadách a na většině z nich je číslo, číslice jsou opět řešeny různým způsobem, na novějších arabské, na některých starších římské. Číslování je různé velikosti, někdy již obtížně čitelné.
     Ve znaku břevnovsko-broumovského opatství je v heraldicky pravém štítu v modrém poli stříbrná, později zlatá ostrev („břevno“, laicky silná větev se třemi pahýly), v levém štítu jsou tři stříbrné kosmé pruhy, z nichž prostřední nese trojici červených nebo zlatých růží, rovněž v modrém poli.
     Štít s břevnem je znakem opata a ten se také často objevuje buďto pozitivně, nebo častěji negativně reliéfně tesaný v hraničnících klášterního panství. Díky vytesaným iniciálám představeného kláštera je v některých případech možné podle seznamu opatů danou památku časově zařadit (pokud chybí datace). Iniciály opatů se objevují samozřejmě na mnoha památkách na území Broumovska, ať se jedná o sokly křížů, soch, kašny, znaky na klášterních objektech (např. hájovnách, farách apod.). Znak většinou doprovází iniciály tehdejšího představeného klášterního konventu, například O. A. B = Othmar Abbas Braunensis (česky: Otmar opat broumovský), případně Bravnoviensis (břevnovský). Poměrně často lze na historických hraničních kamenech objevit vytesaná písmena HB či HP. V Broumovských stěnách lze najít i kameny, které mají obě iniciály (na protějších čelech kamene). Jedná se o německé označení panství – tedy HB = Herrschaft Braunau a HP = Herrschaft Politz (zde sousedily oba benediktinské velkostatky).
     V současné době je evidence vzniklá v rámci projektu uložena v Muzeu Broumovska, které sídlí v broumovském klášteře. Každý nalezený mezník má svou evidenční kartu, dále vznikla velkoformátová mapa, v níž je poloha jednotlivých objektů zaznamenána. Posledním z výstupů jsou webové stránky projektu – www.hranicniky.skauting.cz, na kterých je celý průzkum prezentován široké veřejnosti. Pro každého návštěvníka CHKO Broumovsko jsou stovky pečlivě vytesaných pískovcových mezníků dokladem o práci našich předchůdců. Jsou němými svědky časů někdejší slávy a bohatství broumovského kláštera, strážci již neexistující hranice, hrdě stojící nad nepoužívanými úvozovými cestami i v podmáčených údolích. Nám nezbývá než je s úctou zachovávat, aby mohly i dalším generacím tlumočit dávno nevyslovená poselství.             
dnost při tvorbě něčeho tak účelného, jako jsou objekty sloužící k lokalizaci hranice panství.


Aktualizováno ( Čtvrtek, 17. březen 2011 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border