border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2011 arrow Duch hor se usídlil v Přírovědeckém muzeu v Jelení Hoře
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Duch hor se usídlil v Přírovědeckém muzeu v Jelení Hoře Tisk E-mail
Stanisław Firszt   
     Když byly v roce 1945 k polskému území přičleněny tzv. Severní a Západní země (Mazury, Gdaňské a Západní Pomoří, Země Lubušská, Dolní Slezsko, Opolí a Horní Slezsko), jižní hranicí Polska se staly Sudety včetně jejich nejvyššího horského pásma, Krkonoš. Jelenohorská kotlina – i spolu s kopci a horami, které ji obklopují – má své mnohasetleté kulturní tradice. Jednou z nejdůležitějších z nich je mýtus Rübezahla, vládce Krkonoš.
     Byl po staletí hluboce zakořeněný ve vědomí lidí – převážně Němců – žijících na tomto území. Od 17. století byl dobře znám i Polákům, kteří přijížděli za léčením do teplických lázní. Duch hor byl tehdy v Polsku nazýván Robozael, Rubical, Rybenzal nebo Rybecal, zatímco obyvatelé české strany hor ho jmenovali Rubical, Ribrcol, Rubrcol nebo Rýbrcoul. V době českého národního obrození (tj. na konci 18. a v 1. pol. 19. století) začali pro Rýbrcoula hledat vlastní jméno, které by neznělo tak německy. Nejprve byl nazýván Řepočetem, v roce 1824 Václav Kliment Klicpera v baladě Krkonošská kleč poprvé použil jméno Krakonoš, které se časem všeobecně ujalo a je používáno dodnes.
     Když se pak roku 1945 stalo Dolní Slezsko součástí Polska, hledalo se pro Ducha hor nové jméno, které by zvukově nepřipomínalo název německý. Již tehdy Józef Sykulski navrhl jméno Liczyrzepa, které bylo pro vládce hor v Polsku užíváno řadu let, mnohdy i dnes. Byl to nešťastně vytvořený jazykový kalk (tj. doslovný překlad, v tomto případě složeného slova Rübezahl). Zároveň tu byly pokusy zavést jména jiná: Rzepiór (jde o spojení slov řepa a upír), Rzepolicz (navazující na dřívější české Řepočet) a Karkonosz (obdoba českého Krakonoš). V současnosti je odbornou veřejností preferováno jméno Duch Gór (Duch hor), v turistickém průmyslu je však Liczyrzepa stále hojně užívaným termínem a též na polské Wikipedii najdete Krakonoše pod tímto jménem.
     Duch hor byl na obou stranách hranice, dříve na české, později i v Polsku, přijat jako prvek místní krkonošské tradice. Po obou stranách hor o něm vycházely články, z němčiny byly překládány legendy, napsány nové pohádky, vypracovány vědecké studie. Hlavně však bylo s námětem Krakonoše vyrobeno velké množství turistických suvenýrů, byly vytištěny tisíce krakonošovských pohlednic. Vzhled Ducha hor se ustálil na následující podobě: vousatý dlouhovlasý stařec, často v klobouku a dlouhém plášti, s holí nebo kyjem, poutnickou brašnou, někdy s fajfkou (zvláště v Čechách).
     Čas od času se někdo vrátí k nejstarší podobě Krakonoše, známé z mapy Slezska od Martina Helwiga z roku 1561, kde bylo mezi Kowary a Sněžku umístěno vyobrazení podivného tvora, obsahujícího prvky různých zvířat. Měl jelení rohy, zobák orlí nebo supí, tlapy medvědí, ocas by mohl být lví, křídla dravého ptáka, nohy kozlí nebo jelení. Pro jistotu, aby bylo všechno jasné, autor mapy pod figuru umístil nápis Rübenczal.
Tato podoba Ducha hor se v 60. letech 20. století stala neoficiálním logem Regionálního muzea v Jelení Hoře (tehdy pod vedením Zbisława Michniewicze). Na české straně se o něco později stala logem časopisu Krkonoše. V letech 1997–2008 byla také logem čtvrtletníku Skarbiec Ducha Gór, vydávaného tehdy již Oblastním muzeem (Muzeum Okręgowe, v současnosti Muzeum Karkonoskie /Krkonošské muzeum/) v Jelení Hoře. Od roku 2001 se Helwigův Krakonoš stal oficiálním firemním znakem muzea, umísťovaným také na všechny tiskoviny touto institucí vydávané. Krkonošské muzeum vydalo v letech 1999–2008 řadu publikací, překladů z němčiny a češtiny, věnovaných Duchu hor. Kromě jiného to byly texty J. Praetoria, C. A. Musäea, C. Hauptmanna a M. Kubátové. To vše pod vedením autora tohoto článku. Když se pak stal roku 2008 ředitelem Přírodovědeckého muzea v Jelení Hoře–Teplicích, téměř okamžitě spojil mýtus Ducha hor s touto institucí. A to proto, že nezpochybnitelným vládcem krkonošské přírody je právě Krakonoš. Muzeum bylo založeno v roce 1954 na základu „pozůstatků” velmi bohatých sbírek hrabat Schaffgot­schů. Tomuto mocnému rodu patřila do poloviny 17. století celá slezská strana Krkonoš. A první zpodobení Ducha hor umístil roku 1561 M. Helwig poblíž Kowar, tedy městečka, které tehdy také patřilo Schaffgot­schům. Fungovaly tam doly a hutě, které přispívaly k rozmnožení jejich majetku. Z tohoto bohatství se zrodila sběratelská vášeň, která dala počátek „Slezskému pokladu“, jak byly nazývány knihovna a sbírka militarií a uměleckých děl, shromážděné Schaffgotschi a jehož nepatrným zbytkem je dnešní Přírodovědecké muzeum. Tak vypadá ono bezprostřední spojení a důvod zájmu teplického Přírodovědeckého muzea o Ducha hor; ač jde o postavu mýtickou, přesto to je stvoření, které je součástí přírody.
     Roku 2009 se muzeum pokusilo vydávat nový časopis Zahrada Ducha hor („Ogród Ducha Gór“), přičemž světlo světa dosud spatřila jen dvě čísla, z finančních důvodů bylo jeho vydávání pozastaveno. V témže roce se zrodila myšlenka vytvořit model démonického Krakonoše – dokonce poprvé na světě – a to za použití originálních přírodnin a prvků umělých, vytvořených pro tento účel. Jde o pokus rekonstruovat vzhled Ducha hor v jeho nejstarší variantě z roku 1531 s tím, že bude z plošného obrázku převeden dokonce do třírozměrné podoby.
     Vznik Krakonoše byl podmíněn několika věcmi: za prvé tu byly osobní sympatie ředitele muzea k této bytosti, za druhé úzká souvislost vládce Krkonoš s historií a sbírkami rodu Schaffgotschů a za třetí hlavně skutečnost, že od roku 2006 je v Přírodovědeckém muzeu zaměstnán preparátor Tomasz Sokołowski, důstojný nástupce někdejších slavných teplických preparátorů Georga a Kurta Martini, oceněný i na mistrovství světa v preparování (v Salcburku roku 2008).
     Aby nápad mohl být realizován, bylo nutné získat finanční prostředky, které muzeu zpočátku scházely. Na začátku roku 2009 jelenohorská muzea připravovala program kulturních akcí při příležitosti celoevropské akce Muzejní noc. Teplické Přírodovědecké muzeum nabídlo vytvoření prostorové rekonstrukce starobylého Ducha hor a jeho předvedení při Muzejní noci. V rozpočtu města Jelení Hory se našly finanční prostředky a mohlo být přistoupeno k realizaci, a to na základě kreslené rekonstrukce, vypracované autorem tohoto článku a publikované v roce 1994 v měsíčníku Karkonosze (č. 6/94).
     Vytvoření prostorové rekonstrukce dalo panu Tomaszi Sokołowskému, jednomu z největších odborníků ve svém oboru v Polsku, tři měsíce práce. Při zhotovení „dermoplastického preparátu“ Krakonoše užil materiálů různého typu: skutečné části zvířat (paroží a kůže z jelena, býčí ocas, křídla káněte), zakoupené prvky vyráběné pro preparátory (korpus těla /kozoroh/ z polyuretanové pěny, jazyk divočáka ze syntetické hmoty, skleněné oči /jelen/, jelení uši) a části vyrobené p. Sokołowským „na míru“ z umělých pryskyřic (zvětšený orlí zobák, medvědí drápy). Všechny tyto části a materiály byly profesionálně spojeny v jeden celek, tvořící nevídanou postavu Ducha hor. Model i jeho podstavec byly zesíleny ocelovou konstrukcí, která tělo drží ve vztyčené pozici. Tlapy zvířecího Krakonoše drží bytelnou hůl. Celek je vymyšlen tak, aby mohl být relativně jednoduše rozložen na jednotlivé díly, což dovoluje snadnější a bezpečný transport. Podstavec je navíc vybaven kolečky, což umožňuje snadné přesouvání modelu po rovném povrchu. Může tak být používán na nejrůznějších akcích (výstavy, burzy, konference) pro originální propagaci regionu.
     Neobvyklý dermoplastický preparát, který je trvale ve vlastnictví Přírodovědeckého muzea v Jelení Hoře (se sídlem ve Slezských Teplicích), byl poprvé samostatně představen při Muzejní noci dne 15. května 2009. V následujícím roce byl vystaven v Kulturním centru města Boleslavce při příležitosti výstavy děl malíře z Pławna u Lwówku Śląského, Dariusze Milińského. Inspirací pro jeho obrazy byl právě především Duch hor. Od poloviny roku 2010 je nedávno stvořený archaický Krakonoš – Duch
Aktualizováno ( Čtvrtek, 9. červen 2011 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border