border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2012 arrow Přírodní památka Široký kámen
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Přírodní památka Široký kámen Tisk E-mail
Jarmila Sýkorová   

Místo: 2 km JV od Hamru na Jezeře  (k. ú. Hamr na Jezeře)
Důvod ochrany: geomorfologicky významný skalní útvar – pískovcová stolová hora s členitými okrajovými srázy – biotopem reliktního boru, jehož součástí jsou vzácné druhy rostlin a živočichů
Nadmořská výška: 430 m
Výměra: 29,8 ha
Vyhlášeno: 1996
     Přestože Široký kámen patří v nejbližším okolí Hamru na Jezeře k významným terénním vyvýšeninám, je mu souzeno, aby pohledově zůstal ve stínu sousedních dominant, Děvína a Hamerského Špičáku (Ostrého). Pěkný pohled na něj se turistům otevře např. z křižovatky lesních asfaltových cest pod hradem Děvínem (pomineme-li výhledy z vrcholů okolních skal a kopců). Proto byla právě tady umístěna informační tabule, na které se turisté mohou dočíst mnohé o přírodních zajímavostech této památky.
 Masiv Širokého kamene je jakousi naší středoevropskou stolovou (svědeckou) horou, vytvořenou erozí z původně zarovnaného souvrství svrchnokřídových kvádrových pískovců. Její okraj tvoří strmé a povětšinou rozeklané skalní srázy a stěny, jež v prstenci obepínají rozlehlou centrální plošinu. Ta byla historicky porostlá smíšeným dubobukovým lesem, v okrajích přecházejícím do různých typů boru. Pozdějším hospodařením sem byl na úkor listnáčů vnesen příliš vysoký podíl jehličnanů, zejména smrku a borovice. Málo odolný kulturní les nakonec v nedávné minulosti podlehl větrné a sněhové kalamitě, dovršené invazí kůrovce. Řešením byla jen úplná obnova porostů podle projektu, který již v plné míře zohlednil místní stanovištní podmínky. Podle zásady, že všechno zlé je k něčemu dobré, tak dostal po přírodní katastrofě šanci opět les, který sem patří. Bude ale trvat ještě dlouhé roky, než se rány zacelí a dnešní neutěšený a oku nelahodící pohled na náhorní „paseku“ s lesními plevely a pomístně invadující kapradinou hasivkou orličí (Pteridium aquilinum) se stane minulostí.
     Přes extrémnost stanoviště zůstal kalamitou téměř nedotčen ochranářsky nejhodnotnější okrajový boreokontinentální bor. V jeho bylinném podrostu převažují na živiny nenáročné keříčky (brusinka, borůvka, vřes), kapradiny a lesní trávy. Na prosvětlených skalnatých plošinách rostou ohrožené druhy kolenec Morisonův (Spergula morisonii), vzácně i ostřice vřesovištní (Carex ericetorum) či kostřava sivá (Festuca pallens). Ve stinných skalních štěrbinách byl nalezen evropsky chráněný vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), kapradina, která se v našich středoevropských podmínkách vyskytuje jen ve své nenápadné proklové podobě (připomeňme si, že tato životní forma představuje u kapradin jejich pohlavní generaci). Z keřů tu najdeme hojně zmlazující jeřáb dunajský (Sorbus danubialis) nebo dnes již také všeobecně vzácný jalovec obecný (Juniperus communis). Mírnější severní svahy hostí překvapivě bohatou populaci chráněného rojovníku bahenního (Ledum palustre).
     Lokalita je známa jako historické hnízdiště sokola stěhovavého (Falco peregrinus), kterého lze v blízkém okolí dodnes při troše štěstí spatřit. Hnízdí tu ohrožený výr velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax) a řada význačných druhů pěvců. Proto je v hnízdním období ptáků přístup do vrcholových partií přírodní památky omezen. Na tuto skutečnost návštěvníky včas upozorní cedule, rozmístěné u přístupových míst (mimo to zde ovšem platí celoroční zákaz vstupu do všech míst mimo hlavní přístupovou stezku). Skupinu plazů reprezentuje zmije obecná (Vipera berus), ještěrka obecná (Lacerta agilis) nebo slepýš křehký (Anguis fragilis).
     K Širokému kameni nás nejspolehlivěji zavede již zmíněná asfaltová cesta, vedoucí z Hamru kolem Děvína k průmyslově využívaným areá­lům firmy Gesta Rynoltice. Ať už z ní u Děvína odbočíte vpravo, nebo budete pokračovat dál směrem na JV, asfalt brzy vystřídá jen částečně zpevněný nebo přírodní povrch lesních cest, které zpřístupňují úpatní polohy tohoto podivuhodného skalního útvaru.

Aktualizováno ( Úterý, 10. leden 2012 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border