border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2012 arrow Lidová architektura Broumovské kotlilny
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Lidová architektura Broumovské kotlilny Tisk E-mail
Antonín Šimek   

 David Velehradský

Obyvatelé Broumovské kotliny byli při pořizování svých domů ovlivněni zejména tradicí a přírodními podmínkami. Velký vliv však měla i jejich zbožnost a architektura dominující ve městech. Specifická lidová architektura mohla vzniknout jen díky propojení těchto vlivů s tvořivostí a nápaditostí místních stavitelů.

Z období vzniku lidových staveb na Broumovsku se nám zachovaly mnohé pověsti. Kniha „Pověsti z Broumovska“, přeložená z německého originálu, nám nepodává pouze informace o ústně tradovaných historických událostech a pověstech k určitým místům, ale odhaluje i snahu tehdejších lidí o vysvětlení jistých nepochopitelných událostí lidského života (pověsti o ohnivých mužích, čarodějnicích, vodnících). S pověstí o švédském bubeníkovi je nám ve zkratce připomenuta hrůza vzpomínek na třicetiletou válku, pověst o loupežnících nám přibližuje rizika číhající na pocestné v lesích, pověst o vzniku znaku Stárkova (medvěd na řetězu) doplní představu o tehdejších lesních obyvatelích. Samotný fakt, že byla kniha napsána německým autorem, není náhodný, Němci na Broumovsku tvořili donedávna (1945) majoritní část obyvatelstva.
     V duchu místního pořekadla „na každém šprochu pravdy trochu“ zač­něme povídání o vývoji zdejšího osídlení jednou z pověstí.

 

O založení vesnic na Broumovsku
     Když německý císař Friedrich vedl válku s Holandskem, zajal při jedné vítězné bitvě tři tisíce mužů, řadových vojáků i důstojníků. Protože ale pro ně neměl žádné uplatnění, dal jim na jejich žádost svolení vyhledat si volné pozemky a založit osady. Šest z nich, samí důstojníci, přišlo se svými sluhy na jednu vyvýšeninu na Broumovsku, která byla tehdy zarostlá lesem a nazývala se Schlesischer Vogelzug, neboli Slezský ptačí tah. Bylo to proto, že tudy ze Slezska do Čech táhli ptáci.
     Všichni důstojníci se usadili v jejím okolí a postupně zakládali vesnice, jež pojmenovávali podle svých vlastních jmen. Martin Barzing tedy stál u zrodu Märzdorfu (Martínkovice) a Barzdorfu (Božanov); Hermann Hinzky Heinzendorfu (Hynčice) a Hermsdorfu (Heřmánkovice). Rupert Ditsch založil Ruppertsdorf (Ruprechtice) a Dittersbach (Jetřichov) a Werner Bilk Wernersdorf (Vernéřovice) a Birkigt (Březová). Hejtman (německy hauptmann) Wekany, u něhož neznáme křestní jméno, byl zakladatelem Hauptmannsdorfu (Hejtmánkovice) a Weckersdorfu (Křinice). Poslední z nich, praporečník Krosse, byl zraněn do oka a dlouho se léčil u Martina Barziga v Martínkovicích. Teprve později založil pro svého syna a zetě vesnici Krossdorf nebo také Grossdorf (Velká Ves) – tam, kde se už v té době nacházel ovčín. Místu, na němž se rozkládal, lidé říkali Malá mokřina.

 

Od dřeva k cihlám
     Prvními obydlími se stávaly při žďáření pralesního hvozdu přirozeně roubené chalupy. Ty představovaly mnohdy jedinou možnost pro chudé chalupníky až do 19. století. Konstrukční řešení roubených staveb bylo postupně precizováno a jejich vývoj by vydal na samostatný článek. Oblast je charakteristická pískovcovými skalními útvary (Broumovské stěny), a tak nás nemůže překvapit, že kameny brzy posloužily bohatším statkářům ke stavbě chlévů a později i domů a stodol. Postupem času se stále častěji využívaly ke stavbám i cihly. Projíždíme-li Broumovskou kotlinou na podzim po sklizni, upoutá nás neobvykle červená půda. Krásné využití tohoto specifického druhu zeminy můžeme dodnes pozorovat na některých stavbách při pohledu na jejich načervenalou omítku.
     Převážná část zachovalých budov Broumovské kotliny pochází z období klasicismu. Vesnické obyvatelstvo se vždy snažilo přiblížit měšťanům, kteří na společenském žebříčku stáli o něco výše. Toto přenesení a originální propojení s ostatními tradicemi, proudy a nápady vytvářelo originální slohy, jejichž příkladem je i zachovalá lidová architektura Broumovska. Města však nebyla jediným zdrojem inspirace. Vzpomeňme, že oblast spravoval benediktinský opat, obyvatelé byli téměř bez výjimek věřící a navíc tuto krajinu poctili svými díly i významní světoví architekti.

Benediktini a Dienzenhoferové
     Benediktinský opat dostal v roce 1213 Broumovsko do správy, což znamenalo počátek masivní kolonizace. Oblast pod správou řádu došla vrcholu politické a hospodářské významnosti v období baroka. Z oné doby pocházejí i významné sakrální památky. O tzv. Broumovskou skupinu – soubor devíti vesnických barokních kostelů – se zasloužili architekti Martin Allio, Kryštof Dienzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dienzenhofer. Zbožnost místních lidí byla natolik provázaná s jejich životy, že se projevila i na drobných sakrálních stavbách a doplňcích staveb. Důkazem jsou dodnes zachovalé vesnické či lesní kapličky, křížky u cest, křížové cesty v krajině, sochy svatých na rozcestích, u domů a ve výklencích štítů. Jejich vzhled byl nepochybně inspirován i barokními kostely a jejich výzdobou.

 

Statek broumovského typu
     Nejucelenějším projevem originální lidové architektury Broumovské kotliny je nepochybně statek broumovského typu. Jeho uspořádání vychází z takzvaného dvorcového statku franckého typu, jenž svým čtvercovým charakterem chránil obyvatele nejen před silnými větry, ale i nebezpečnou zvěří a zloději. Složený byl většinou ze tří (někdy i čtyř) budov obdélníkového půdorysu spojených na sraz do čtverce a uzavřených velkou branou. Budovy měly sedlovou střechu o sklonu 45–50 ° zajišťující bezpečný odvod srážek. Statek byl tvořen obytným domem s maštalí a chlévy, sýpkou, stodolou a výměnkem.
     Obytný dům měl trojdílné uspořádání (tzv. kombinovaná chlévní a komorová dispozice). První díl byl tvořen světnicí. Druhý díl zahrnoval síň s černou kuchyní a možností obsluhy kamen ve světnici a mohutným schodištěm podpíraným jónskými sloupy. Třetí díl tvořila hospodářská část s chlévem, komorou, obydlím pro čeleď, popřípadě výměnkem. V některých domech je možné se setkat i se čtvrtou částí – chlévem přes celou šířku budovy. Půdní prostory budov byly využívány převážně ke skladování. Výjimku tvořil obytný dům, kde byl nad vstupem obvykle vybudován velký vikýř, jehož okna prosvětlila podkroví, což umožnilo jeho obývání např. čeledí. Vikýř byl mnohdy podpírán sloupy. Typickou krytinou klasicistních statků broumovského typu byly pálené tašky.

 

Lidová architektura dnes
     Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, což vedlo k novému osídlování oblasti. Přistěhovalých obyvatel však nebylo tolik jako vystěhovaných, a tak mnoho domů zůstalo bez využití; došlo i k zániku některých vesnic (Libná, Záboř). Noví osadníci měli k budovám často jen kořistnický vztah, a proto mnohdy docházelo k nešetrným až ničivým přestavbám. Nástup družstevního hospodaření znamenal ztrátu funkce zemědělských usedlostí. Postupem času tuto oblast objevili turisté, horolezci a chalupáři. Bylo to nejen pro její krásnou krajinu a pískovcové výzvy, ale i unikátní lidovou architekturu. Kdo by se o tom chtěl v kraji barokních kostelů a pískovcových měst osobně přesvědčit, bude vítán. 
 

Aktualizováno ( Středa, 11. leden 2012 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border