border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2013 arrow 2013 - jubilejní rok Krkonošského národního parku
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
2013 - jubilejní rok Krkonošského národního parku Tisk E-mail
Jiří Dvořák (dak, J.D.)   
Šťastně jsme přečkali na prosinec předvídaný konec světa i běžný konec roku s každoročně se opakujícími uzávěrkami, dodělávkami a přípravou plánů na rok příští. Pro Správu Krkonošského národního parku, hospodáře na značné části našeho milého, v republice nejvyššího hraničního horstva, to nebude rok obyčejný, a to hned z několika důvodů. Bude to rok výroční, neboť dne 17. května 1963 byl vládním nařízením č. 41 zřízen Krkonošský národní park. Nemusíte být velcí počtáři, abyste poznali, že následujících dvanáct měsíců bude ve znamení mimořádně kulatého jubilea. Ostatně o tom svědčí sousední logo, které nás bude provázet při mnoha příležitostech po celý tento rok. Nejde však o výročí samotné, to se dostaví, aniž by se o něj někdo přičinil. Připomenutí a snad i ocenění si zaslouží především práce, za oněch padesát let odvedená na poli ochrany přírody a krajiny, v posledním téměř dvacetiletí také v péči o les. Rok 2013 bude rokem dokončení některých zásadních projektů, další velké akce se rozeběhnou. Do nového roku Správa KRNAP vstupuje také s reorganizovanou strukturou lesního hospodářství a strážní služby, přičemž tyto dvě významné složky činnosti národního parku se dle trendů posledních let ještě více sbližují a propojují. Před začátkem tak význačného roku jsme požádali o rozhovor ředitele Správy národního parku ing. Jana Hřebačku.

Co přináší rok 2013 Správě KRNAP?
Redakce: V rámci změn organizační struktury Správy KRNAP dochází ke snížení počtu lesních správ z devíti na šest, ke spojení s dosavadními třemi terénními středisky a k jejich přejmenování na územní pracoviště. Na západě Krkonoš to jsou územní pracoviště Harrachov a Rezek, ve středu Špindlerův Mlýn a Černý Důl a na východě Pec pod Sněžkou a Horní Maršov. Lesnické úseky zrušených lesních správ Rokytnice nad Jizerou, Vrchlabí a Svoboda nad Úpou byly rozděleny do zbývajících, nyní plošně rozsáhlejších polesí – územních pracovišť. Co vedení Správy k tomuto kroku vedlo?
     Jan Hřebačka: Velká část I. a II. zóny NP již nevyžaduje tolik managementových zásahů jako v minulosti. Vychází to i z podstaty a směřování národního parku – lesnických zásahů v nejcennějších územích by mělo být co nejméně, naopak víc se pracuje s lesy ve III. zóně a ochranném pásmu. Příroda sama funguje velmi dobře, jenom se z toho musíme poučit.

K organizačním změnám bylo jistě přistoupeno také v souvislosti s očekávanou úpravou zonace národního parku ve prospěch rozšíření zóny první. Dočkáme se letos této úpravy, která je připravována již několik let?
     Jde o klasický legislativní proces, který není jednoduchý, probíhá vnitro- i mezirezortní schvalování. Doufám, že v průběhu roku 2013 se dočkáme. Totéž platí i o poplatkové vyhlášce, která se připravuje pro všechny národní parky ČR společně.

Na sbližování činnosti lesníků a strážců se ale pracovalo už řadu let...?
     Už delší dobu jsme hovořili o tom, že je třeba službu lesníků provázat se strážní službou. Abychom měli k dispozici víc lidí v terénu tam, kde jsou potřeba, a abychom dělali servis pro návštěvníky, ochrannou strážní službu tak, jak ji dělat máme. Myslím si, že toto opatření může přispět k tomu – a doufám, že to tak bude –, že tedy na územních pracovištích bude v nejkritičtějších obdobích k dispozici víc lidí pro práci v terénu. Územní pracoviště tím, že nyní disponují nejen lesníky, ale i strážci, si dokážou zorganizovat práci a lidi tak, aby byli nasazováni v takových počtech, jak bude potřeba. Budou pod jedním velením, organizačně bude vše jednodušší, protože budeme řídit jen šest středisek (územních pracovišť) – tím by všechno mělo být efektivnější. A to neuvádím věci personální a finanční, protože jsme tak uspořili určitý počet pracovních míst.
     V současné době je to tak, že tihle kluci jsou postaveni prakticky na stejnou úroveň – samozřejmě každý má trochu jiné kompetence, pravomoci a z nich vyplývající povinnosti. Ale tím, že na střediscích je jeden šéf, který rozhoduje o nasazování lidí v jednom týmu, nemusí se nijak složitě dohadovat, jako když předtím byla dvě rozdílná pracoviště. Všechno by mělo začít fungovat tak, jak jsme si už dávno přáli.
 
Strážce budeme pojmenovávat stejně, nebo vznikne nějaká jiná funkce?
     Ne, pořád to budou strážci. Strážci budou v zájmu jednotného výkonu služby nadále koordinováni z Vrchlabí, ale personální nasazování a řízení aktivit, to už bude v rukou vedoucích jednotlivých územních pracovišť. Na ústředí ve Vrchlabí budou jen dva pracovníci – Jaromír Gebas, který zajistí koordinaci po stránce odborné, a Miloš Růžička bude mít na starosti informační systémy včetně návaznosti na činnost Klubu českých turistů. Strážci se odstěhují z informačních středisek, která již delší dobu nepatří pod strážní službu, ale spadají pod odbor vnějších vztahů. Tam seděli jaksi ze setrvačnosti – a někde ještě pár měsíců sídlit budou, než se pro ně stavebně upraví prostory na územních pracovištích, čili v do­mech dosavadních lesních správ.
     S informačními středisky máme velké záměry, potřebujeme, aby se z hlediska koncepce posunula někam dál. Zpracovávají se projekty, aby technicky i obsahově odpovídala 21. století; zůstávají na stejných místech, ovšem v Harrachově, kde jsou pracoviště dvě (IC a expozice Šindelka – pozn. red.) vážně uvažujeme o tom, že vytvoříme jedno návštěvnické centrum na Šindelce. Máme jasnou představu, kam styl poskytování informací směřovat – každé z návš­těvnických center by mělo být něčím jedinečné. Ovšem jak jinak, vše závisí na financích. Samozřejmě všechna budou poskytovat obecné informace, ale každé bude nějak specifické – v Harrachově to je lesnická expozice Šindelka, ve Špindlerově Mlýně je před pár roky upravená přírodovědná expozice, pro Pec, kde je středisko v historické chalupě, se zpracovává projekt přestavby; tamní expozice zřejmě bude specializovaná na laviny a sníh v Krkonoších – ale tady jsme teprve ve stadiu plánování.
     Zhruba v polovině roku by se mělo otevřít vrchlabské centrum ekologické výchovy (na přelomu roku je před dokončením hrubá stavba – pozn. red.), vhodně doplněné o znovuoživenou klášterní zahradu a malou geologickou expozici. Největší úkol, který před námi nyní stojí, je rozjezd rekonstrukce hlavního návštěvnického centra KRNAP – Krkonošského muzea v budově kláštera ve Vrchlabí.

Na co se může v nastávajícím roce, který se bude odehrávat ve znamení padesáti let parku, těšit veřejnost?
     Vyjde řada materiálů s logem padesátky, začalo to už velkým kalendářem na rok 2013, připravují se knížky věnované historii Krkonošského národního parku a fotografům Krkonoš. Chystáme se naše výročí oslavit s veřejností – proběhnou oslavy včetně koncertu, na kterém vystoupí Dan Bárta, Lenka Dusilová a The Tap Tap. Připravují se setkání na nejrůznějších úrovních – s hosty, se zaměstnanci Správy současnými i dřívějšími. Velkou událostí by měla být mezinárodní odborná konference; pozvána je řada kapacit z různých přírodovědeckých oborů, široce spolupracujeme s kolegy z polského národního parku.

Správa KRNAP úspěšně využívá možnosti řešit řadu úkolů prostřednictvím projektů, spolufinancovaných fondy domácími i evropskými. Jak tomu bude v tomto roce?
     Je tu několik projektů orientovaných přírodovědecky: rozjíždíme velký projekt monitoringu přírodního prostředí Krkonoš, který je založený na sledování motýlů, ptáků a netopýrů, jeho součástí je i telemetrie jelení zvěře. Už po prvním roce řešení projektu tu jsou perfektní výsledky – byly objeveny nové druhy pro Krkonoše nebo opětovně prokázán výskyt po mnoha desetiletích. Od tohoto projektu si slibujeme hodně.
Lidé často říkají, že jenom stavíme, ale ona to není pravda. Rozběhnutých je 70 projektů v různých oborech, které se týkají přímo předmětů ochrany národního parku. Významný kus práce na údržbě krajiny bude možné udělat v rámci projektu Life+ Corcontica, máme schválený projekt likvidace invazivních druhů rostlin. Objevuje se tu také novinka. Vedle tradičních lesních hospodářských plánů (LHP) budou zpracovávány obdobné plány pro louky – v Čes­ku jedinečné luční hospodářské plány (LUHOP), vycházející z plánu péče o ná­rodní park. To je úkol řešený v rámci projektu Life+.

A nakonec: jaké je přání ředitele Správy KRNAP pro výroční rok 2013?
     Ať ve zdraví přežijeme ty padesátiny. A pak ať následuje dalších alespoň padesát let se stejně dobrým týmem lidí, kteří pro Správu pracují, s minimálně tak velkou podporou lidí z venku. To by nebylo špatné. Protože krkonošská příroda to potřebuje a péči si zaslouží.


 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border