border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2013 arrow Přírodní památka Terasy Ještědu
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Přírodní památka Terasy Ještědu Tisk E-mail
Jarmila Sýkorová   
Místo: vrcholová část hory Ještěd u Liberce
(k. ú. Horní Hanychov, Novina u Liberce,
Světlá pod Ještědem)
Důvod ochrany: komplex kryoplanačních teras, mrazových srubů, srázů, izolovaných skal a dalších geomorfologických útvarů včetně suťových polí soustředěných při vrcholu hory
Nadmořská výška: 769–1 012 m
Výměra: 120,96 ha
Vyhlášeno: 1995

S novým rokem se v rámci našeho cyklu o chráněných územích přesuneme z Hamerska, které jsme pravidelně navštěvovali v posledních dvou letech, do území čtenářům určitě bližšího Ještědského hřbetu. Tento táhlý horský hřbet, vyzvednutý v geologické minulosti podél tzv. lužického tektonického zlomu, býval kdysi vnímán jako součást Lužických hor, než si (a zcela jistě po právu) vydobyl mezi sudetskými pohořími samostatnou pozici. Důvody jsou předně geologické, ale jak už to v přírodě chodí, s neživou složkou je vždy těsně spjata i ta živá. Pokud tedy přijmete naše pozvání k vycházkám do ještědských chráněných území, sami si jistě uděláte obrázek, v čem spočívají zvláštnosti tohoto pohoří a v čem je jeho příroda stejná nebo alespoň hodně podobná té jizerskohorské. Naše úvodní navštívenka patří symbolicky nejvyšší hoře a krajinné dominantě Liberecka – samotnému Ještědu.
     Vrchol hory Ještěd (1 012 m n. m.) je plošně malým oreofytikem, tedy ostrovem typicky horské přírody uprostřed pomyslného moře podhorského lesa. Dnes, žel, do značné míry narušeným stavbou známého parabolického hotelu s doprovodnými terénními úpravami a zatíženým vysokou turistickou návštěvností. Území je budováno zelenošedými fylity proterozoického stáří, proloženými pruhy tvrdých silurských kvarcitů (křemenců), které se výrazně prosazují jak na vlastním vrcholu, tak ve svazích pod ním, kde tato odolná hornina místy vystupuje nad terén v po­době nápadných skalních hradeb či jednotlivých vypreparovaných skalních suků. K pohledově nejnápadnějším patří Vířivé kameny (Vrblíky, Ptačí kameny) při silničce mezi Výpřeží (Tetřevím sedlem) a sedlem Ještědky. Liberečtí horolezci si v nich některé ská­ly pojmenovali podle slavných alpských štítů – máme tak na Ještědu i vlastní Malý Matterhorn, Breithorn, Monte Rosu, Castor atd. Na opačném svahu hory se ostře rýsují Kamenná vrata a Červený kámen. Nejnápadnější izolovanou skálou je Krejčík (Hrbáč) u horní stanice lanovky. Na formování ještědských svahů se v geologické minulosti významně podílel pevninský ledovec – dokladem jeho působení je dochovaný systém kryoplanačních (tedy účinkem ledu vzniklých) teras na severním táhlém svahu nad Výpřeží. Počtem deseti teras a koncentrací dalších kryogenních útvarů (skalních srubů, srázů s balvanitou sutí, izolovaných křemencových skal a skalních hradeb) na relativně nevelkém prostoru jediné hory se Ještěd řadí k nejvýznamnějším geomorfologickým lokalitám v celé České vysočině.
     Až na ostrůvky přirozených vrcholových bezlesí porůstá svahy smíšený les, druhotně převážně smrkový, přecházející při vrcholu do nízké jeřábové smrčiny, prosázené zde nepůvodní klečí. Z celkově chudého bylinného pokryvu na tomto místě zmiňme alespoň bohatou populaci zlatobýlu obecného alpínského, typicky horskou biku sudetskou, podbělici alpskou, chráněnou plavuň pučivou či vranec jedlový. V pozdním létě zdobí okolí cest sytá modř hořce tolitovitého. Hodnotným stanovištěm jsou sutě s vlajkovými formami zakrslých smrků, kde se díky specifickému mikroklimatu udržely vzácné glaciální relikty ze skupiny mechorostů a bezobratlých živočichů. K nejvýznamnějším „pamětníkům“ dávného zalednění patří pa­vouk Wubanoides longicornis, jehož objev na Ještědu v roce 1987 znamenal vůbec první údaj o výskytu druhu ve střední Evropě (centrum jeho rozšíření leží až ve východní Asii). Jinou „suťovou“ zajímavostí jsou polštáře kdysi zde vysazeného lomikamene trsnatého křehkého (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica). Jistě dobře míněná snaha obohatit ještědskou květenu o atraktivní druh, nejblíže přirozeně rostoucí až v Českém středohoří.
     Vrcholem prochází, obdobně jako v Jizerských horách, hranice, oddělující vodstvo Severního a Baltského moře. Po staletí tudy vedla i hranice mezi libereckým a českodubským panstvím (pa­mátkou na ni je tzv. Rohanský kámen na vrcholu Ještědu), která současně bývala i jakýmsi historicky daným předělem národnostním. S hodnotami PP a navazujícího území obsáhle seznamují informační panely naučné stezky, zbudované Jizersko--ještědským horským spolkem. Stezka vychází z Výpřeže a její délku si každý může uzpůsobit svému času a fyzické zdatnosti.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border