border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2013 arrow Jeden a půl století vrchlabských pošt
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Jeden a půl století vrchlabských pošt Tisk E-mail
Jan Berr   
Ve druhé polovině 19. století nastal široký rozmach poštovnictví a po vrchlabské poště (1837) byly zakládány další pošty v řadě krkonošských obcí. Např. v roce 1870 byly severně od Vrchlabí založeny pošty na Krausových Boudách a ve Špindlerově Mlýně nebo v roce 1873 pošty v Dolním, Prostředním a Horním Lánově a jiné. Mít vlastní poštu bylo v řadě obcí i prestižní záležitostí, o čemž svědčí i řada pozdějších pohlednic, kde byly pošty zobrazovány jako význačné budovy. Po nahlédnutí do historie pošty ve Vrchlabí (K+JH č. 11/2012) nyní projdeme minulost dalších pošt, nacházejících se na území města. Jejich osudy jsou úzce spjaty s rozvojem průmyslu i osídlení podhorského města.

Pošta Vrchlabí 4 (Hořejší Vrchlabí)
     Rozvoj obce Hořejší Vrchlabí (Oberhohen­elbe), který ve větší míře nastal v druhé polovině 19. století, si vyžádal i intenzivnější poštovní styk, zejména ze strany textilních firem Rotter (založena 1831) a Schreiber (založena 1851). Rozloha obce (1 038 ha) byla dokonce větší než u Vrchlabí (834 ha), i když s podstatně řidším osídlením a větším rozptylem jednotlivých částí obce. Místní obecní zastupitelstvo se začalo intenzivněji angažovat v založení pošty koncem 80. let. Ně­kteří zastupitelé chtěli zřídit pouze místo expedice pošty, avšak převážná část zastupitelstva se přikláněla k názoru továrníka Schreibera pro zřízení poštovního a telegrafního úřadu. Vždyť po nové silnici protínající obec se už dopravovala pošta na Krausovy Boudy a do Špindlerova Mlýna.
     Výsledkem diskusí bylo podání žádosti na Zemský poštovní úřad do Prahy, kde se mj. uvádí: „Podle usnesení obecního výboru v Hořejším Vrchlabí předložilo nejoddanější podepsané představenstvo obce uctivou žádost o laskavé zřízení c.k. poštovního a telegrafního úřadu v Hořejším Vrchlabí a zdůvodňuje tuto žádost následovně: Katastrální obec Hořejší Vrchlabí je vedle města Vrchlabí nejvýznamnější obcí okresu Vrchlabí, kde se nachází 245 popisných čísel a skoro 2 300 obyvatel, u daňových objektů me­chanická přádelna lnu, mechanická přádelna juty a tkalcovny, bělidla a úpravny s 1 200 dělníky, vedle obchodníků a řemesel. (…)“ Začátkem roku 1891 pak podpořila záměr i přilehlá obec Herlíkovice s cca 670 obyvateli, která se rozhodla pro přiřazení obce k doručovacímu obvodu pošty Hořejší Vrchlabí.
     K 1. lednu 1892 dostalo zastupitelstvo povolení ke zřízení pošty. Zastupitelstvo ještě žádalo i zřízení telegrafní stanice s odvolávkou na skutečnost, že přes obec vede podél silnice do Špindlerova Mlýna i telegrafní vedení. V lednu 1892 odpovídá okresní hejtmanství ve Vrchlabí Poštovnímu a telegrafnímu ředitelství v Praze na dotaz o potřebě dvojjazyčného poštovního razítka, předepsaného pro obce s větším počtem česky mluvících obyvatel: „…podle výsledků sčítání lidu v roce 1890 bylo sečteno v Hořejším Vrchlabí 2 236 německy a 6 česky mluvících, v Herlíkovicích pouze 700 německy mluvících, proto zajištění dvojjazyčných úředních razítek se zde nejeví z úředního hlediska nutné.“
     Poštovní a telegrafní ředitelství Praha 7. srpna 1892 oznámilo: „Dnem 1. září 1892 v Hořejším Vrchlabí, polit. okres Vrchlabí, vstoupí v působnost poštovní úřad, který se zabývá poštovní a jízdní službou a zároveň také jako sběrna poštovní spořitelny a jeho spojení bude udržováno na jedné straně pomocí stávající poselné jízdy Vrchlabí – Špindlerův Mlýn, na druhé straně pomocí ustavené poselné jízdy Vrchlabí – Hořejší Vrchlabí.
     Doručovací obvod tohoto nového poštovního úřadu zahrnuje obce Herlíkovice (Hackelsdorf) s Bucherbergovými domky (Buchberger Krausebauden), Podžalým (Heildeberghäuser), Zadními a Předními Domky v Labské soutěsce (Hintere a Vordere Klemmhäuser) a Krausovým Mlýnem I (Krausenmühle I), potom Hořejší Vrchlabí s u Labe se nacházející částí Mostní Hrable (Bockrechen), Podžalým (Heildeberghäuser), uličkou sousedící s Bucharovou (Igelsgasse), Jankovým kopcem (Jankaberg), Stavidlovým kopcem (Schleisenberg), Seidlovými domky (Seidelhäuser), Kamennou cestou (Steinweg) a Strážnou Hůrou (Wachur).“

     Telegraf byl na poště zřízen v dalším roce. Po­š­ta byla ponejprv umístěna v domě čp. 17 (Anton Lorenz – dnes zrušená pekárna u Labe), později v protilehlém domě čp. 235 (Franz Groh), pak opět v čp. 17 a nakonec od r. 1923 v nové budově čp. 288, patřící obci, kde existovala až do pozastavení činnosti v r. 2008. Prvním poštmistrem byl Franz Groh, později Julie Groh, Ernst Gleissner a v letech 1933–38 Johan Nyč. Doručovací obvod pošty Hořejší Vrchlabí byl později rozšířen a vedle jmenovaných místních částí zasahoval až do Volského Dolu (Ochsengraben) a na levém břehu Labe po Strážné (Pommendorf) a horské boudy nad ním.
     Z období let 1938–45 se prozatím nenašly žádné doklady z provozu pošty, ani se nezachovala revizní kniha od začátku provozu této pošty. Re­vizní kniha pak byla nově založena až v roce 1945. Během válečných let však nastaly některé změny v poštovnictví, vyvolané přesunem státní hranice. Pod poštu Hořejší Vrchlabí přešlo Benecko ze sousedního okresu Jilemnice, které před rokem 1938 mělo poštovnu, patřící pod poštu Jilemnice (ta zůstala na území 2. republiky, resp. protektorátu). Na druhé straně řeky Labe se naopak poštovně osamostatnila obec Strážné (Pommerndorf), kde vznikla nejprve poštovna a v roce 1944 samostatná pošta, v roce 1945 opět zrušená. Ne­vyjasněnou v této oblasti je prozatím pošta Herlíkovice (Ha­ckelsdorf), založená Říšskou poštou pravděpodobně pro účely pobočky koncentračního tábora Gross Rosen, nacházejícího se v Dolních Herlíkovicích na pravém břehu Labe. Byla sice předána československým zástupcům pošty, vzápětí však byla uzavřena a dosud se o ní nenašly jiné záznamy. Není uváděná ani ve vzpomínkové knize starousedlíků z této obce, kde ovšem není zmíněna ani existence pobočky koncentračního tábora.
     Po 2. světové válce prakticky všechno obyvatelstvo německé národnosti z Hořejšího Vrchlabí v letech 1945–46 odešlo a obec byla osídlena českými přistěhovalci. Činnost obnovila továrna Lorenz, vyrábějící elektronky; záhy přešla pod podnik Tesla. Pod poštu Hořejší Vrchlabí po roce 1945 patřily opět stejné obce a osady jako v době 1. republiky. V roce 1950 bylo Hořejší Vrchlabí připojeno k městu Vrchlabí jako městská část Vrch­labí 2. Stejné označení pak obdržela i pošta, od roku 1973 s poštovním směrovacím číslem 543 02. Další změnu v názvu pošty přinesl rok 1984, kdy bylo číslo 2 v označení pošty vyhrazeno pro nádražní poštovní úřady a pošta byla opět přejmenována, tentokrát na 543 02 Vrchlabí 4.
     Po roce 1990 nastaly velké změny v ekonomice, což se projevilo i v postupném omezování výroby řady podniků, resp. jejich rušením. Zanikla i Tesla Vrchlabí. Zároveň začal i velký rozmach elektronické pošty, faxů a e-mailů, což se silně odrazilo i v poštovnictví. Výkony pošty Vrchlabí 4 silně poklesly. I když i zde zasáhla modernizace poštovního provozu, jako připojení na síť APOST v roce 1997, činnost pošty byla po 126 letech provozu 15. srpna 2008 pozastavena.

Pošta Vrchlabí 3 (Podhůří)
     Nynější pošta Vrchlabí 3 byla druhou poštou založenou na území dnešního města, v obci Harta, resp. Podhůří, přiléhající k jižní části Vrchlabí, resp. tehdejší samostatné obci Dolní Vrchlabí (Niederhohenelbe). Bylo to v době po dobudování železniční trati Stará Paka – Kunčice nad Labem a lokální trati do Vrchlabí v roce 1871.
     Přes Hartu vedla od 1. ledna 1872 poštovní trasa mezi nádražím Kunčice nad Labem a poštou Vrchlabí. Koncem 70. let 19. století tu byla poštovní doprava uskutečňována oboustrannými poselnými jízdami pětkrát denně. Poštovní trasa procházela obcí, kde v té době ještě nebyla železniční zastávka, prakticky souběžně se železničními kolejemi. Bylo tedy jen otázkou času, kdy obec Harta zažádá o zřízení poštovního úřadu, neboť i zde nastal v té době velký rozmach průmyslové výroby, zejména několika textilek.
     Žádost o zřízení pošty byla podána v roce 1879. O místo poštmistra se tehdy přihlásily tři osoby, spolu s nabídkami pronájmu budov v je­jich vlastnictví pro poštovní provoz. Po delší korespondenci s Poštovním ředitelstvím pro Čechy v Praze navrhlo Okresní hejtmanství ve Vrchlabí po pečlivém zvážení penzionovaného nadporučíka četnictva Aloise Zeplichala. Ten nabídl pro umístění poštovní kanceláře dům čp. 53, stojící bezprostředně u okresní silnice do Vrchlabí, přímo na poštovní trase (ostatní dva navrhované domy se nacházely na vedlejší ulici, až za železniční tratí, kam byl zejména v zimě horší přístup). Začátkem roku 1880 proběhla řada úředních úkonů, mezi jiným byl pan Zeplichal 16. února 1880 podroben na oblastní poště v Liberci písemné zkoušce, sestávající z 15 otázek, kterou s úspěchem vykonal.
     Poštovní provoz byl pravděpodobně zahájen 15. dubna 1880; zda se jednalo o zkušební provoz, nebo zda již byla pošta otevřena, není jasné. Oficiálně měla být otevřena až 21. dubna 1880. Do působnosti pošty Harta tehdy připadla vlastní obec Harta s přilehlou místní částí Liščí kopec (Fuchsenberg) na druhé straně řeky Labe, poštovně pak i další obec – Kunčice nad Labem (Pelsdorf) se svou železniční stanicí, kde byla teprve kolem roku 1900 zřízena nádražní poštovní schránka pošty Vrchlabí a vlastní pošta až o 20 let později.
     Kdo byl dalším poštmistrem před rokem 1905 a po roce 1938, není prozatím známo. Podle různých publikací z okresu Vrchlabí se na tomto postu vystřídali Julie Mohr (kolem roku 1905), Winzenz Hollmann (1912–1924) a Bohuslav So­botka (1933). Pracoviště pošty se také měnilo. Pošta se přestěhovala po roce 1910 do budovy čp. 101, jejímž majitelem byl poštmistr Winzenz Holl­mann, jenž se však po vzniku Československa a přijetí nových poštovních předpisů odmítl učit česky, a tak byla pošta z jeho domu ve dvacátých letech přestěhovaná do budovy železniční zastávky (čp. 103), kde setrvala po dobu 1. republiky. Později se přestěhovala zpět do čp. 101, kde je dodnes.
     Po připojení k Německu, na rozdíl od jiných obcí v této oblasti, pošta Harta jako jediná nepoužívala nouzové razítko rámečkové (jako ostatní pošty Vrchlabska), ale upravené razítko československé. Podobně po osvobození se v roce 1945 používalo razítko upravené z německého denního razítka. Přispěla k tomu zřejmě skutečnost, že se název obce neměnil a byl v obou jazycích stejný. Po roce 1945 byla většina původních obyvatel Harty odsunuta a textilní průmysl se dostal nejprve pod národní správu, později byl soustředěn do dvou textilních podniků – Tiba Dvůr Králové a Mileta Hořice, jejichž závody se zde nacházely (dnes je výroba v obou závodech zastavena). 1. června 1950 byla Harta připojena k Vrchlabí jako jeho 3. městská část a zároveň byla přejmenována na Podhůří. Název pošty se změnil na Vrchlabí 3 (časem doplněný o PSČ 543 03), který setrvává dodnes. Od roku 2012 se stala pouze poštou přijímací, zatím co dodávání přešlo na řídící poštu Vrchlabí 1.
     Na rok 2012 připadá pro Hartu jedno výročí, nepřímo spojené i s poštovnictvím: v roce 1912 zde byla otevřena železniční zastávka, kde se 1. prosince 1912 ve ¾6 ráno zastavil poprvé vlak, mimo jiné i dopravující poštu. Budova zastávky, jak již bylo zmíněno, sloužila v době 1. republiky i jako pošta.
(dokončení příště)

Aktualizováno ( Úterý, 22. leden 2013 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border