border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2013 arrow Herkules mezi mravenci – aneb co v muzeu neleze
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Herkules mezi mravenci – aneb co v muzeu neleze Tisk E-mail
Jakub Šimurda   
Mravenci jsou nejpočetnější skupinou hmyzu s nesmírně zajímavým způsobem života. Na celém světě jich bylo zatím rozlišeno více než 12 700 druhů. Když vynecháme polární oblasti, není na zemi člověka, který by se s nimi nesetkal. Vědci myrmekologové odhadují, že kdybychom mohli všechny mravence světa zvážit, jejich celková hmotnost by byla přibližně stejná jako celková hmotnost všech lidí. Kdo při setkání se zástupcem šestinohé fauny obvykle rychle utíká nebo sahá po repelentu, možná teď rovnou otočil list. Ti ostatní se dozvědí, že ani nemusíme vystrčit nos z tmavé muzejní pracovny a přitom se můžeme zblízka na vlastní oči přesvědčit, že není mravenec jako mravenec a že i malé Krkonoše jich obývá nejméně 28 druhů. Ne že by nám mravenci lezli po muzeu a budovali tady svá mraveniště, ale každé muzeum má sbírky, které vypovídají o přírodě daného regionu. Zoologická sbírka Krkonošského muzea ve Vrchlabí tedy vypráví o zvířatech, která žila a žijí ve vodě, na souši i ve vzduchu v Krkonoších a části Podkrkonoší, a to díky již 130 let trvajícímu sběratelskému úsilí několika generací přírodovědných pracovníků. Součástí naší zoologické sbírky je mimo jiné několik krabic, které obsahují celkem 1 700 kusů mravenců ze širokého území Krkonoš a jejich podhůří. První přírůstky nasbíral entomolog Jan Tichý a významně ji potom rozšířili dr. Petr Werner a zejména dlouholetý zoolog Krkonošského muzea dr. Petr Miles.
Největším počtem jsou ve sbírce Krkonošského muzea zastoupeni tzv. lesní mravenci. Označujeme tak mravence rodu Formica, kteří patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Většinou stavějí z nasbíraného jehličí, větviček a dalšího rostlinného materiálu známé kupy, kterými pokrývají svá hnízda, aby lépe využili sluneční energii. Taková mraveniště mohou dosahovat doslova obřích rozměrů a na svém povrchu i hluboko pod úrovní terénu, často až do hloubky dvou metrů, skrývají i přes milion pilně pracujících dělnic. Možná si přitom vzpomenete na Ferdu Mravence z pohádkových příběhů Ondřeje Sekory – i Ferda totiž patřil mezi mravence lesní.
Lesní mravenci mají mimořádný význam v ekologii lesa a v jeho ochraně. Svou činností ovlivňují velké území v okolí mraveniště, protože dělnice se rozlézají po zemi i do korun stromů až 100 metrů daleko a tam všude loví přemnožené druhy hmyzu, čímž přispívají k ochraně lesů. Výstavbou a úpravou svých hnízd provzdušňují půdu a obohacují ji o cenný humus. Úspěšně také rozšiřují semena mnohých rostlin, přičemž některé (tzv. myrmekochorní) druhy jsou na mravencích existenčně závislé (například violky, dymnivky, vlaštovičník). Velmi zajímavá je schopnost mravenců chovat mšice, které produkují sladké výměšky (medovici). Mravenci, pro které je chutná medovice významným zdrojem potravy, „své mšice“ chrání před predátory, přenášejí je na nová místa a pomáhají jim i s přezimováním jejich vajíček. Medovici potom využívají například včely, které ji zpracovávají na medovicový (lesní) med. Výčet přínosu mravenců k udržení ekologické stability lesa by vydal na samostatný článek, teď si ale pojďme blíže představit alespoň některé druhy.
Krkonoše a jejich podhůří obývá šest druhů lesních mravenců. Tím úplně nejběžnějším je mravenec množivý (Formica polyctena), který je známý tím, že staví velké a propojené hnízdní komplexy tvořené i několika desítkami mravenišť. Jeho kupy mohou dosahovat značných rozměrů. Však taky dosud největší zjištěné krkonošské mraveniště, s průměrem základny asi sedm metrů, náleží tomuto druhu. Vzhledově velmi podobný je už méně častý mravenec lesní (Formica rufa), obývající hlavně světlé jehličnaté a smíšené lesy. Ten na rozdíl od předchozího druhu tvoří velké hnízdní komplexy jen málokdy. Oba druhy se ale mohou vzájemně křížit. Světlomilný druh Formica truncorum, který si staví spíše plochá nenápadná hnízda, byl v uplynulých letech v Krkonoších zjištěn ve dvou větších komplexech poblíž Vítkovic. I mravenci travní (Formica pratensis) jsou světlomilní a větší mraveniště známe ze dvou lokalit těsně za hranicí KRNAP. Následující druhy lesních mravenců už jsou ti nejméně běžní, kteří žádné větší komplexy nevytváří. Ve vyšších polohách, zejména nad 700 m n. m., se ojediněle vyskytuje mravenec Lemanův (Formica lemani) a za zmínku stojí druh s pozoruhodným způsobem života – bojovný mravenec loupeživý (Formica sanguinea), který přepadá hnízda ostatních druhů a loupí jim jejich kukly, které potom vychovává ve vlastních hnízdech. Pevně věříme, že se nám jednoho dne podaří v Krkonoších potvrdit výskyt nového druhu Formica lugubris, který se zatím nejblíže vyskytuje na Českomoravské vrchovině, v Jeseníkách a na polské straně Orlických hor.
V lese najdeme samozřejmě i další druhy mravenců, ale ty už neřadíme mezi pravé lesní mravence rodu Formica. Je to třeba nápadně rezavě zbarvený mravenec horský (Manica rubida), který si staví hnízda na osluněných místech s nízkou vegetací nebo mezi kameny. V lesích žije také mravenec, který pojmenoval celý tento článek – je to náš největší druh, Herkules mezi našimi mravenci – mravenec obrovský (Camponotus herculeanus), který svým vzezřením budí opravdu respekt. Jeho až 1,3 centimetru velké dělnice při srovnání s ostatními o dost menšími druhy vynikají hned na první pohled. Hojně se vyskytuje v chladných a vlhkých lesích v oblastech nad 500 m n. m., ojediněle až do pásma kleče. Svá dřevní hnízda si vykousává podél letokruhů uvnitř spodní části dosud stojících kmenů, hlavně smrků a jedlí, napadených houbami; tam ho potom vyhledávají datli. Stejným způsobem, uvnitř kmenů, si staví hnízda i jeho menší příbuzný, kterým je mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperdus). Dřevokaz se vyskytuje o něco níže než mravenec obrovský, tedy hlavně v nadmořských výškách pod 500 m, častěji i v listnatých lesích. Zajímavá hnízda si staví mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus), který svá mraveniště buduje také v kmenech stromů, ale jeho tzv. kartonová hnízda jsou postavena ze směsi dřeva a zeminy slepené medovicí a slinami.
Úkolem Krkonošského muzea Správy KRNAP je dokumentovat přírodu a člověka Krkonoš i části Podkrkonoší pro současné i budoucí generace. Znalosti o rozšíření konkrétních druhů jsou potom dobrým podkladem pro další studium i ochranu přírody. Mravenci nás tedy zajímají i nadále. Velkou cenu pro nás mají nové informace o jejich rozšíření v Krkonoších i kolem nich, protože toho pořád ještě víme poměrně málo a stále máme co objevovat. Výskyt mravenců v našem regionu má spíše mozaikovitý charakter, a proto uvítáme, když se budete na svých vycházkách do přírody pozorně rozhlížet, a pokud o nějakém mraveništi víte, informujte autora článku na některý níže uvedený kontakt. Možná doplníte naše dosavadní znalosti. Pošlete nám hlavně co nejpřesnější popis místa, kde se mraveniště nachází (v ideálním případě souřadnice GPS), a přiložit můžete i fotku.
Pokud se chcete o mravencích dozvědět více, doporučuji zúčastnit se Mravenčení – osvětového programu o mravencích a jejich životě, který pro vás pořádá pracoviště environmentálního vzdělávání Správy KRNAP. Sledujte proto nabídky aktivit Správy KRNAP pro veřejnost.
Aktualizováno ( Středa, 9. říjen 2013 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border