border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2014 arrow Sedmá generace ČKS Ski Jilemnice (pokračování z minulého čísla)
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Sedmá generace ČKS Ski Jilemnice (pokračování z minulého čísla) Tisk E-mail
Aleš Suk (SkAl)   
Stodesetileté aktivity jilemnického klubu jsou při jubilejním ohlédnutí protkány vírou ve vlastní schopnosti organizační i závodnické. Nejinak tomu bylo při schůzích Svazu lyžařů; prosincová sešlost 1904 na Dvorské boudě pod Kotlem čítala 18 osob, z toho pět z Jilemnice. Předseda Buchar navrhl zjednodušené vybírání závodních vkladů, ustaven byl závodní výbor; v něm zasedli pánové Kavan a Prokop Hrubý s kolegy z Prahy a Vysokého. Budou-li svazové závody pořádány ve Vysokém, slibuje předseda Mečíř obstarání 2–3 čestných cen, budou-li jinde, nabízí cenu jednu. Usnesením výboru byly závody naplánovány na 2. a 3. února 1905 ve Vysokém jako mezinárodní závody a 10. české mistrovství. Proto je navrženo do jejich programu zařadit závody bez vkladu pro lesnický personál s více cenami hraběte Harracha. Předseda Svazu a ČKS Ski řídící Buchar připomněl, že se postará o cenu od hraběte, neb vloni žádnou nedal.
Nápady jilemnických lyžařských soudců byly tehdy překvapivé a revoluční. Po závodní sezoně 1903 čteme ve spolkové knize: „Pouštění závodníků počítáním 1, 2, 3 a klesnutím praporku ukázalo se býti při posledních závodech nedostatečným; usneseno zakoupiti revolver a slepými ranami dávati znamení k odjezdu.“
Rok po založení Svazu bylo péčí klubu pořízeno devatenáct párů dětských lyží pro půjčování. Byly převezeny do školy v Dolních Štěpanicích s tím, že mohou být na některý den půjčeny i do jiné obce: „Záleží hlavně na tom, bude-li v Jilemnici některý pan učitel ochoten žactvo na lyžích cvičit.“ A ejhle – úkolu se ujímá Josef Němeček, učitel, ukazující cestu dnešní partě tělocvikářů kolem Vaška Korbeláře!
Sedmého ledna 1905 se na vysockém náměstí v Modré hvězdě podruhé schází závodní výbor Svazu lyžařů. Z Prahy nepřijel nikdo, ani žádný dopis nedošel. V programu mezinárodních závodů u distanční jízdy byl jednomyslně zvýšen vklad na pět rakouských korun. Propozice byly vytištěny v nákladu 500 ks. Dvě ceny obstará ČKS Vysoké, jednu hrabě Harrach a jednu Svaz lyžařů.
Třetí schůze závodního komitétu je ve Vysokém 25. ledna 1905. Za Jilemnici se tumlují pánové Hrubý a Kavan, domácí spolek reprezentují učitel Mečíř, kaplan Voborník, J. a O. Ďoubalíkové, Halaš; z Prahy nepřijel opět nikdo. První cenou na mistrovských 10 000 metrů bude svazová cena – čajový servis za 37 K. Pro představu dnešních pořadatelů soutěží uvedeme soupis sponzorů: dětské závody – knížky od bratra Kočího, 100 m – cenu dá V. Pavlousek, 2 000 m – putovní Dieskauův štít, 1 000 m – ČKS Vysoké, to samé pro skok, distanční na 50 km – J. O. hrabě z Harrachů. Na závod lesníků má svaz pořídit ceny typu brašna, hůl, dýmka a podobně.
22. ledna 1905 se objevuje první zmínka o plachtaři Opltovi, který má v Jilemnici předvést plachetní lyže.
Po skončení první mistrovské padesátky ve střední Evropě byl podán mnohokrát zmiňovaný protest. Bylo jich nakonec víc a jejich projednávání mělo klopotný průběh. Nezbývá, než jej, hutně zpracovaný, popsat a vysvětlit.
V hluboké noci 3. února 1905 podává v sále hotelu Modrá hvězda protest dr. Dieskau a bavorští závodníci, že nebylo správně užito pravidel. Na to se ohrazuje vítěz Josef Kraus, že jen on a Kubát byli u startu ráno v 7 hodin; odstartováno bylo však až v 9 hodin. Ostatní závodníky musili budit, zvlášť Bavory. Dieskau teprve před startem seřizoval rákosová kolečka na holích a tím všechny zdržel.
Dále dr. Dieskau požaduje, aby Bavoři dobyli 1. ceny, neb většinu cesty razili. Odpovězeno Dieskauovi, že v závodních pravidlech nebylo, má-li někdo ze závodníků cestu razit či ne. Konečně poté teprve určeno pořadí – 1. Kraus, 2. Bartoň, 3. Dieskau, 4. Neuner, 5. Kubát, 6. Schreiber.
Bohužel, stav členstva ČKSS v roce 1905 stagnoval. Jednatel evidoval 1 člena čestného, 33 činných a 8 přispívajících. Po skončení dětských závodů 12. února na Kozinci konstatuje výbor spolku, že jilemnický dorost potvrdil, že v něj lze vkládat veliké naděje a že na jejich jízdu i skok měli nemalou zásluhu páni učitelé Němeček a Metelka. Chudším žákům se zapůjčilo 18 párů ski, které se po sezoně dají opravit a odevzdají se správci spolkového jmění.
V roce 1906 spolek půjčil paní Bulířové na výlet na hory lyže, jedna se vrátila zlomena. Padl návrh, aby dotyčná paní náhradou opatřila nové dva páry ski pro dorost a mládež. Předseda Buchar požadoval, „aby při hlavní jízdě byl zřízen jeden závod silnějších dorostenců do 16 roků a jiné k tomu nepustit. Proběhnou-li v témže roce dětské závody, bude při nich jako veřejná cvičení předvádět dorost obraty na ski a pochodovou jízdu.“ Pro závody na Benecku bylo nutno zajistit místnost pro koně a obstarat dřevaře s rolničkami ke svezení hochů ze Žalého (hajný Václavík na Žalém). Tento rok se deset párů lyží půjčilo školákům v Jilemnici a osm do Štěpanic. Jako rebel byl odsouzen Josef Kraus, který se špatně zachoval vůči jiným závodníkům, a měla se mu odebrat legitimace. Poprvé se v jednatelské knize spolku objevuje zmínka o Hančovi; 19. prosince 1906 se za něj mají zapravit startovní vklady. Po sezoně se smutně sčítají dětské ski – je jich už jenom 15 párů. K 20. jubileu ČSK Praha mají být uspořádány okázalé oslavy; přesto pan Buchar tvrdí, že ski jsou u nás asi jen 15 roků! A znovu se objevuje výtka – pro klub je skoro urážkou, že Pražští vypracovali stanovy Svazu sami, bez vědomí jiných klubů.
Pasířský a medailérský závod Petra Svobody z Prahy posílá do Jilemnice nový odznak, kde k lyžím a holím přibyly saně. Píše se rok 1907. Apel na členstvo – vysocký klub je daleko čilejší! Pro skijáky se obmýšlí zavést stejné čepice s tím, že vzory dodá firma J. Nováka z Prahy. Pekař Oplt daruje plachtařské ski, jsou zařazeny do inventáře.
Na závodech v roce 1908 bude poprvé u startu vlajka s heslem „Ať to frčí“. Bezpečnostní a pro větší bezpečnost sloužící ustanovení platí pro přípravu nejbližších závodů – k cíli buď utvořena ulička, chráněná hasiči, aby závodníci měli dráhu úplně volnou!
V 16. spolkové sezoně kvituje výbor založení spolku v Jestřabí 13. ledna 1910, majícího 12 členů, jakožto odboru jilemnického klubu. Čestným členem ČKSS se stává akademický malíř Jan Dědina. K závodům na šumavský Špičák vyšle spolek své nejlepší jezdce Annu Hanušovou a Bohumila Hanče za předpokladu, že Svaz uhradí polovinu výdajů. Pro Hanče bylo nutné vyžádat dovolenou z vojny.
Stupňující se národnostní pnutí mezi Čechy a Němci v Krkonoších dokládá zápis o výletu pražských lyžařů do hor. O Třech králích bylo několik jezdců z Prahy na Petrovce; společnost jim dělali dva zdejší Němci. Naši zazpívali si národní písně a to popudilo Prusy tak, že mladý Zinecker, syn hoteliéra, zakázal mluvit a zpívat česky, ježto Petrovka jest hotel německý. Pražský Svaz poslal prostřednictvím pana Buchara dopis panu Zineckerovi s výzvou, aby hoteliér do tří dnů sdělil, souhlasí-li s vyjádřením svého syna, aby Češi věděli, mohou-li i dále Petrovku jako český hostinec navštěvovat. Zápisy z událostí roku 1910 končí povzdechem – na lyžařských závodech Sokola ve Studenci závodilo 23 lyžařů ze Dvora Králové a Jaroměře; z Jilemnice nikdo!
 
Citacemi a příběhy ze zápisů výboru ČKSS, formou jakéhosi pel-mel, jsme načrtli práci pro bílý lyžecký sport v našem nejstarším činném spolku v letech 1894–1910.
Ať to frčí!

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border