border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2014 arrow Natura 2000 – S Naturou na túru po končinách nejen krkonošsko-jizerských
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Natura 2000 – S Naturou na túru po končinách nejen krkonošsko-jizerských Tisk E-mail
Jarmila Sýkorová   
Počítám, že čtenáři našeho časopisu patří minimálně do skupiny mírně poučených a že se s pojmem Natura 2000 již setkali, nebo alespoň rámcově tuší, co si pod ním představit. Nepochybně už také zaslechli o ptačích oblastech i o „évéelkách“, což v ochranářském žargonu značí zkratku EVL, užívanou pro evropsky významné lokality. A jelikož tématu evropské ochrany přírody se minulé ročníky časopisu věnovaly spíše okrajově, napadlo nás, že bychom se mohli v nově založené rubrice zabývat tím, jak se evropské předpisy promítly a promítají do ochrany přírody v České republice, zvláště pak v Jizerských horách. Dosavadní pravidelně publikované pozvánky do přírodních rezervací a přírodních památek tedy na čas zaměníme za představení jizerskohorských evropsky významných lokalit. Nebude to velká změna, pokud uvážíme, že naprostá většina z nich je s „maloploškami“ ve větším či menším překryvu.
 
Natura všeobecně a v Libereckém kraji
Natura 2000, jak zní oficiální název přijatý hluboko v minulém století, kdy se mnohé lidské usilování vztahovalo k přelomovému letopočtu, je evropská soustava vybraných území, budovaná k ochraně vzácné fauny a flóry. Tolik zjednodušená definice. Vzácnou faunou a flórou jsou myšleny předně biotopy (stanoviště, lokality) ohrožených druhů rostlin a živočichů, ale také ohrožená přírodní stanoviště či společenstva jako taková, bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost oněch vzácných druhů.
Výběr těchto území v České republice už v zá­sadě proběhl. Podkladem pro něj byly dvě stěžejní evropské směrnice. Směrnice o ptácích z roku 1979 a novější směrnice o stanovištích z roku 1992, jejíž přílohou jsou i seznamy ohrožených planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (sa­mozřejmě vyjma ptáků, jejichž ochranu řeší sa­mostatná směrnice). Pro nás se oba dokumenty staly závaznými vstupem ČR do EU, tedy dnem 1. dubna 2004.
Podle první ze směrnic se vyhlašovaly ptačí oblasti. Ty máme v Libereckém kraji celkem tři – Jizerské hory, Krkonoše a Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. Jsou značně rozlehlé, aby po všech stránkách zajistily prostorové nároky ptačích populací, jež mají chránit. Ptačí oblast Jizerské hory o rozloze asi 117 km2 je primárně určena k ochraně sýce rousného a tetřívka obecného, o nichž už jste se v našem časopise mohli ledacos zajímavého dočíst. Krkonoše s výměrou 410 km2 chrání tytéž ptačí druhy a mimoto i čápa černého, datla černého, chřástala polního, lejska malého a slavíka modráčka tundrového. Oblast na Českolipsku je určena k ochraně jeřába popelavého, lelka lesního, skřivana lesního, motáka pochopa a slavíka modráčka středoevropského.
Podle druhé z unijních směrnic vznikala v ČR síť evropsky významných lokalit (EVL). Proces tvorby nebyl vůbec jednoduchý. Předcházelo mu několikaleté vegetační mapování naší krajiny, abychom vůbec získali aktuální znalosti o stavu přírodních biotopů. Současně se ověřovaly stavy populací vzácných druhů z přílohy směrnice. Výsledný návrh z roku 2005 nebyl po pravdě zcela optimální. Náš poněkud narychlo spíchnutý ná­rodní seznam EVL Evropská komise dodnes definitivně „neodkývala“. Stále tak ještě probíhá do­plňování některých biotopů a druhů včetně dalších úprav seznamu. Ale to už bychom zacházeli do přílišných podrobností. Ostatně samotného Liberecka se Bruselem vyžádané doplňky týkají jen minimálně. EVL jsou svojí velikostí až nápadně rozdílné. Plocha některých se počítá doslova na metry čtvereční, u jiných se může jednat až o stovky km2. Příkladem těch nejmenších v našem regionu jsou lokality, chránící významné letní kolonie netopýrů, např. půdní prostory. Protikladem co do rozlohy je EVL Krkonoše o výměře téměř 550 km2, která překrývá celý Krkonošský národní park i s ochranným pásmem. V tomto případě se uplatnila filozofie celoplošné přírodní hodnoty území parku a tím i všech přírodních biotopů a na ně vázaných vzácných druhů. Jinde v Libereckém kraji se ovšem EVL vymezovaly cíleně na podkladě biotopového mapování a dalších průzkumů. Ve výsledku tak máme dnes na Liberecku rovných 50 EVL včetně těch, které sdílíme s kraji sousedními.
 
Jak je to s ochranou naturových území?
Konkrétní ochranné podmínky pro každou z ptačích oblastí stanoví zřizovací dokument, který vydala vláda ČR formou nařízení. Vláda také zveřejňuje národní seznam EVL (zatím byly vydány tři verze, poslední platná je z r. 2013). Základní ochranný rámec pro všechny EVL nastavuje zá­kon. Pokud základní ochrana „ze zákona“ nepostačuje, musí nastoupit ochrana smluvní nebo zvláštní územní ochrana. Je jasné, že tam, kde už nějaká územní ochrana existuje (překryv EVL s národním parkem, CHKO, přírodní rezervací či památkou) není třeba žádnou speciální ochranu zřizovat. Nejvíc se proto proces uvádění soustavy Natura 2000 do života týká dosud velkoplošně nechráněných částí kraje a tím i Krajského úřadu LK, který tam vykonává státní správu. Ten na Českolipsku z tohoto důvodu vyhlásil již několik nových přírodních památek, o vzniku dalších jedná. U EVL Janovické rybníky (najdeme ji v Podještědí) si vyzkoušel i smluvní ochranu. Specifikem našeho kraje je rozsáhlé území bývalého vojenského prostoru, kde doposud hospodaří Vojenské lesy a statky. Tady povinnost ochrany EVL přebírá samotné Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Ministerstvo také pověřilo Agenturu úkolem vypracovat pro všechny EVL tzv. soubor doporučených opatření, jakousi obdobu plánu péče. Na Agentuře leží ale i jiné povinnosti vyplývající ze závazků ČR vůči EU, např. plošně sledovat (monitorovat) a vyhodnocovat stav „naturových“ předmětů ochrany, aby o nich MŽP mohlo podávat povinná hlášení Evropské komisi a případně přijímat adekvátní opatření k nápravě.
 
Jaké druhy se v krajských EVL chrání a monitorují?
Odhlédneme-li od naturových ptačích druhů, týká se monitoring v našem kraji několika bezobratlých živočichů (měkkýši, vážky, motýli, brouci), z obratlovců pak mihule potoční, vranky obecné, sekavce písečného, piskoře pruhovaného, kuňky obecné, čolka velkého, netopýrů, vrápence malého a vy­dry. Máme sice v kraji i tři lokality k ochraně lososa (Ploučnice a její přítoky), dospělci k nám ale prozatím ještě nedoputovali, a proto jejich monitoring odpadá. Botanici mají na starost mech srpnatku fermežovou, kapradinu vláskatec tajemný, z kvetoucích rostlin pak popelivku sibiřskou, koniklec otevřený, orchideje hlízovec Loeselův a střevíčník pantoflíček. V Krkonoších přistupují další vzácnosti: zvonek český, svízel sudetský, hořeček mnohotvarý český a všivec krkonošský pravý – ty už z na­šich stránek trochu znáte.
 
Tolik tedy alespoň v kostce o soustavě Natura 2000 a o tom, co se pojí s její tvorbou a ochranou. Obrázky přijměte jako malou ochutnávku všeho toho celokrajského a současně evropského přírodního bohatství. Příště (vždy v lichých číslech) už se zaměříme jenom na naše domovské končiny a podle titulního sloganu, který jsme si pro tento účel dovolili vypůjčit z oblíbeného vzdělávacího projektu, se vydáme na pomyslnou túru do Jizerek, abychom se seznámili s první z celkem osmi tamních „évéelek“.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border