border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2014 arrow Josef Schindler – slavný lékař z Potočné
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Josef Schindler – slavný lékař z Potočné Tisk E-mail
Ladislav Žák   

Ve zprávách z první poloviny 19. století se můžeme dočíst, že Tiefenbach (Potočná, nyní součást města Desná v Jizerských horách) se svými přírodními krásami a vhodnou polohou, chráněn strmými kopci před drsnými a studenými větry, mohl stát mezi vyhledávanými lázeňskými místy druhým Jeseníkem. Letos si připomínáme 200. výročí narození lékaře Josefa Schindlera, který se o tuto dobrou pověst v tehdejších dobách zasloužil.

 

Studia a ovlivnění Priessnitzem

Josef Alois Schindler se narodil 29. července 1814 v Jablonci nad Nisou. Pocházel ze smíšeného německo-českého manželství; otec Alois Schindler byl mydlář, původně z klatovského okresu, matka Anna Nečásková se narodila ve Vysokém nad Jizerou. Brzy opustil svou rodinu a byl vychováván svým strýcem, farářem Josefem Nečáskem, který ho také vedl ke studiu.

Po absolvování šestitřídního gymnázia v Jičíně (1825–31) a po studiích na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze (1833–6), kde studoval chirurgii a farmacii, zahájil svoji lékařskou praxi v Dolním Polubném. Podle tehdejších zvyklostí vedl ve svém domě lékárnu a připravoval léky, které předepisoval svým pacientům. Jako lékař získal dobrou pověst a dosáhl rozsáhlé praxe.

Již během studií navštívil spolu s dalšími studenty a lékaři Lázně Jeseník (Gräfenberg), kde přírodní léčitel Vincenz Priessnitz dosahoval svými vodoléčebnými postupy pozoruhodných výsledků při léčení celé řady chorob, zejména pak u pacientů s nemocemi pohybového aparátu. Mladý student Schindler se stal velikým obdivovatelem Priessnitze a pilně se učil nejen nevšední léčebné postupy, ale i jeho léčitelskou filozofii. Priessnitz vyžadoval velkou kázeň jak od ošetřujícího personálu, tak i od pacientů. Kdo nebyl ochoten se bezvýhradně podřídit jeho příkazům v léčebném procesu, byl okamžitě bez ohledu na společenské postavení propuštěn. Z této doby pravděpodobně pramení Schindlerovo životní motto: Střídmost na těle, nenasytnost na duchu, to je jediná cesta k léčení lidí. Ačkoliv je tento poznatek stár více jak 150 let, je stále aktuální – a dnes snad víc než tehdy.

 

Celoživotní zastánce vodoléčitelství

Schindlerův duch nenacházel v medicínské léčbě žádného uspokojení. Jako samostatně myslícímu muži a zanícenému pozorovateli přírody a přírodních zákonů se u něho velmi brzy vytvořila velká prázdnota a neustálá pochybnost o medicínských postupech. Když přečetl první knihy o Priessnitzových metodách a ještě jednou navštívil Priessnitzův vodoléčebný ústav v Jeseníku, stalo se, že se zřekl na celý život léčby medikamenty a stal se vodoléčitelem. Hned zpočátku své praxe začal používat vodoléčebné postupy – sprchování, střiky a vonné koupele s obyčejnou studenou vodou. Tento krok ho stál mnoho osobních obětí a hořkých bojů. Nikdo ho nechápal. Nemocní vyhledávali jinou pomoc, přátelé si to vykládali jako nevyléčitelné pomatení, příbuzní mu činili nejtrpčí výčitky. Dlouhý čas takto bojoval s největšími protivenstvími, ale své „přísaze“ zůstal věrný. Už nikdy nepředepsal žádný medikament.

Obrat k lepšímu nastal, když se mu podařilo vyléčit svého bývalého učitele. Profesor Jagsch ho navštívil, aby se dověděl od svého žáka, co soudí o jeho nemoci. Lékaři se už vzdali naděje. Schindlerova léčba byla úspěšná a pacienta vyléčila, a tak Jagsch začal na fakultě, v lékařských kruzích i jinde chválit svého žáka a zachránce.

 

Založení a úspěch lázní Tiefenbach

Po studiích se Josef Schindler oženil s dcerou Ferdinanda Grusse, pláteníka a majitele velikého bělidla lnu v Tiefenbachu (Potočné). Schindler v Potočné vybudoval vodoléčebné lázně, první tohoto druhu v Čechách, a z bývalého bělidla ubytovnu pro pacienty. Zimní mě­síce pravidelně využíval k tomu, aby rozšiřoval svoje vědomosti na pražských klinikách. Vo­do­léčebný ústav v Po­toč­né vzkvétal pod obezřetným vedením své­ho zakladatele, těšil se vynikajícímu věhlasu a byl hojně na­vštěvován. Potočná se měla stát obdobou v té době již známého Jeseníku. O čilém společenském ruchu, který tehdy vládl v lázních Potočná, krásně píše písmák Věnceslav Metelka z Pasek nad Jizerou ve svých Pamětech (Karlu V. Raisovi sloužily jako přímá inspirace k románu Zapadlí vlastenci). Metelka popisuje v kapitole Bál v Potočníku život honorace v lázních kolem roku 1843.

Počet pacientů se pohyboval kolem 50–60 osob ročně. Okolo lázní Schindler postupně vytvořil nádherný park nazvaný Magdalenin. Kromě toho nechal pro procházky pacientů upravit cestičky v blízkém i vzdálenějším okolí parku. V místech pěkných výhledů dal postavit altánky, které sloužily k částečnému odpočinku, případně k občerstvení. Všechna vyhlídková místa dostala poetická jména, která však léty upadla v zapomenutí.

Josef Schindler, jehož pacienti pro jeho studia na Karlově univerzitě nazývali doktorem, ve skutečnosti tento titul neměl. Dle sdělení Ústavu dějin Univerzity Karlovy se za děkana L. Schirmera stal 18. března 1836 patronem chirurgie. Tento titul lékařská fakulta udělovala absolventům kurzu chirurgie. Medicínu snad nemohl dostudovat pro nedostatek finančních prostředků, přesto si svým celoživotním zaměřením doktorský titul plně zasloužil.

 

Přechod do Jeseníku

Po smrti Vincenze Priessnitze (28. listopadu 1851) převzal na žádost vdovy a lázeňské komise vedení tehdy již světoznámých Lázní Jeseník Josef Schindler. Na Gräfenberg přijel 24. prosince 1851, aby pokračoval v priessnitzovských tradicích. Ačkoli neměl renomé svého předchůdce a musel stále bojovat s předsudky vůči vodoléčbě, brzy získal autoritu a důvěru jak pacientů, tak lékařů. Oproti Priessnitzovi se přece jen mohl opřít o znalosti moderní medicíny. Neuzavíral se před lékaři do sebe, naopak založil odborný časopis věnovaný přírodní léčbě a péči o zdraví vůbec. Lékaře přijímal i do svých služeb, další se u něj školili. A hodil by se k němu ještě přídomek „vodní lékař a stavitel“. Jeho podnikatelský duch se projevil stavbou šesti nových lázeňských domů či vybudováním zimních lázní na statku ve Velkých Kuněticích. K němu patřil i mramorový lom a kamenická dílna. Z ní pochází nejhonosnější pramen v je­senických lázních, postavený na památku rumunského krále Carola I., jenž byl Schindlerovým osobním pacientem. Léčila se u něj řada panovníků z německých zemí, budoucí lucemburský velkovévoda i švédská královna a v roce 1860 lázně na­vštívil i panující rakouský císař František Josef I. Slávu a věhlas, které Schindler získal, korunovaly vysoké řády, medaile a publikace o jeho díle.

 

Zánik lázní v Potočné

Po odchodu na Gräfenberg pověřil Schindler řízením vodoléčebných lázní v Potočné mladého smržovského lékaře Hartwiga Weisskopfa. Tomu se však nedařilo, a tak Schindler lázně zrušil a budovy i pozemky prodal sklářskému podnikateli Ferdinandu Ungrovi z Hodkovic nad Mohelkou. K prodeji došlo roku 1858 a nový majitel dal ihned lázně přestavět na provozy vyrábějící broušené sklo a drobné bižuterní a spotřební předměty. Po Ungrově smrti v roce 1893 koupil velkou pozůstalost na území někdejšího Magdalenina parku Josef Riedel mladší, který zde nechal postavit rodinnou vilu a kolem ní obnovil park. Jeho části se zachovaly dodnes. V prostoru, kde kdysi stávaly lázně, bylo vybudováno sídliště, škola a sportovní hřiště.

Josef Schindler zemřel 8. března 1890 v Lázních Jeseník. Při příležitosti stého výročí jeho narozenin nechali jablonečtí radní umístit na rodný dům pamětní desku, která se bohužel nezachovala, existuje jen její fotografie. V roce 1999 umístil Městský úřad v Desné v Jizerských horách pamětní desku Josefu Schindlerovi na budovu školy, která stojí v místech bývalých lázní. V Lázních Jeseník mělo vzniknout jeho mauzoleum, leč nikdy se tak nestalo. Z jeho lázeňských budov zůstala zachována pouze jediná. Ani sochu tu nemá. Ale jeho přínos lázeňství je patrný stále – vždyť lázně na Gräfenbergu fungují dodnes.

                                                                                                                                          Ladislav Žák, Vítězslav Mazura, Květoslav Growka

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border