border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2014 arrow Pinkový tah v Harrachově
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Pinkový tah v Harrachově Tisk E-mail
Vlastimil Pilous (ils)   
I když mají Krkonoše za sebou bohatou historii dolování rud, těžba zde nikdy nedosáhla významu například Krušných hor a ani jejich doly rozměrů tamějších důlních děl. Až na zlaté doly v okolí Svobody n. Úpou a několik výjimek z 50. let minulého století povrchové tvary po zdejší těžbě již většinou splývají s terénem anebo jsou ukryté ve vegetaci, a tak je oko laika často už ani nepostřehne. Relativně nejvíce se ještě uplatňují odvaly starých děl, jiné tvary ale spíše již výjimečně. Jedním z důsledků hlubinné těžby jsou také pinky (z německého Pinge) – deprese vzniklé na povrchu sesednutím, propadnutím nebo provalením podpovrchových důlních děl; nejčastěji vznikají na křížení důlních chodeb, v místech, kde štoly protínají tektonické poruchy a poruchová pásma, nad velkými vytěženými prostorami (komorami) a obecně nad díly raženými mělko pod povrchem. V Krkonoších je jich jen málo a převážně malých: jedinou výjimkou jsou výrazné pinky nad bývalým rudným dolem v Harrachově, kde skončila těžba v roce 1992. Postupně se zde těžilo na několika žílách. Na žíle Oldřich se těžil hlavně baryt (zatímco na ostatních hlavně fluorit a galenit), a to dvěma štolami nad sebou (Oldřich a La Paloma). Ty byly mělko pod povrchem, a navíc se zde těžilo svrchními dobývkami (laicky řečeno směrem vzhůru, tj. do stropu), takže není divu, že v místech, kde se těžba přiblížila k povrchu nejblíže, došlo k provalení stropů a vzniku pinek. Původně jich bylo sedm v řadě za sebou. Takovým seskupením lineárně seřazených pinek říkáme pinkové tahy. Nejspodnější z nich byla po ukončení těžby zavezena, ale zbylých šest zde můžeme vidět dodnes. Mají nálevkovitý tvar a okrouhlý až mírně oválný půdorys. Sesedání podloží v nich již skončilo, a proto jejich stabilizované svahy začínají pozvolna zarůstat náletem a bylinným krytem. Na dně mají ještě zčásti zachovalé kmeny stromů, které se do nich propadly spolu s podložím. Největší a současně nejméně zarostlá je přímo u žlutě značené turistické cesty mezi Mumlavským vodopádem a Rýžovištěm, takže si ji můžete dobře prohlédnout. Má rozměry 11 × 14 m a hloubku 6–8 m. Od cesty ji ohraničuje kvůli bezpečnosti bytelné zábradlí. Nad zakončením pinkového tahu směrem k Rýžovišti můžeme dodnes v terénu vidět několik průzkumných rýh, tzv. šurfů, které měly ověřit další pokračování průběhu žíly Oldřich, která vycházela až na povrch.
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border