border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2014 arrow Oživování bolkovského hřbitova
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Oživování bolkovského hřbitova Tisk E-mail
Romana Mejdrová   
Do bolkovské zahrady věčného ticha se pomalu vkrádá podzimní nostalgie. Na takovýchto místech se naše mysl většinou zklidní, svým mlčením vzdáváme hold mrtvým, chováme se s úctou a pokorou. Toto místo posledního odpočinku je však zmrzačené. Poté, co pozůstalí přestali navštěvovat hroby předků, bylo zapomenuto a zdevastováno ve jménu lidské nenávisti a absence jakýchkoliv morálních hodnot.
Z kostela zůstalo zachováno obvodové zdivo s naklánějící se věží. Ruiny budovy by posloužily jako výborná kulisa v nějakém hororu, napadlo mě při prvním pohledu. Samotné náhrobky, jejichž segmenty byly rozházeny po celé ploše hřbitova, teprve před relativně krátkou dobou ochotné ruce kameníků znovu poskládaly. Možná se bolkovský hřbitov dočká částečné satisfakce.
 
Bolkov za starých časů
Osada Bolkov se rozkládá podél Bolkovského potoka a je součástí obce Rudník (dříve Heřmanovy Sejfy, Hermannseifen). Vznikla asi tak kolem roku 1515, zřejmě v návaznosti na těžbu stříbra, zlata a železných rud. V 50. letech devatenáctého století se osamostatnila, disponovala vlastním obecním úřadem. Z dobových fotografií a historických pramenů můžeme usuzovat, že lidé zde vedli bohatý společenský a kulturní život.
Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 Josefem II., který dával jednotlivcům svobodný výběr náboženství, se v této části Heřmanových Sejfů přihlásilo 400 osob k luteránství. Protestanti se již před tím tajně scházeli k bohoslužbám pod širým nebem na místě s kruhovým půdorysem kolem dokola osázeného lipami (stromoví lehlo počátkem 3. tisíciletí popelem).
Po roce 1783 vedou mše střídavě němečtí kazatelé. Z Krkonoš přichází skupina mladých nekatolických intelektuálů, prvním stálým pastorem se stal Stephan Hozcu, šlechtic z Turé Lúky na Nitransku. Kázání probíhají ve staveních osadníků i pod širým nebem. Díky drsnějším polním podmínkám tak počáteční nadšení rychle vyprchává a po roce přichází nový kazatel z Uher. Znatelně zde chybí kostel.
První kámen byl položen roku 1785. Během dvanácti měsíců se podařilo dokončit modlitebnu, jejíž stavbu dílem financovali sami věřící, dílem čerpali z peněžního daru od bratří z pruského Slezska. Současně vznikala i budova fary. Tehdy se k evangelické víře hlásilo 800 duší. Hřbitov začal plnit svoji funkci v roce 1810.
Věží se kostel pyšnil až později. Klauzule v tolerančním patentu zakazovala stavbu věží a taktéž jejich vybavení zvony pro evangelické kostely. Věž je z roku 1862 a samotné zvony (největší Paulus, prostřední Petrus, nejmenší Hus) se rozezněly roku 1867. Umlkly za první světové války.
Pro velký počet dětí se otevřela v roce 1834 evangelická škola, jediná svého druhu, neboť připravovala děti z celého regionu ke studiu na vyšších evangelických školách. První zdejší učitel Jan Kadavý z Jestřabí se stal později spolupracovníkem Jana Kollára a Ľudovíta Štúra. Roku 1838 odešel z Bolkova na Slovensko, kde pomáhal Kollárovi s vydáním básně Slávy dcera. Kadavý vytvořil i první slovenský slabikář a čítanku.
Bolkovský kostel poskytl dočasný azyl potomkům Martina Luthera. Tehdejší pastor Jakub Beneš, působící zde v letech 1825–47, měl výborné kontakty mezi rakouskými úředníky. Umožnil tak útěk synovi s tetou (1830) a později matce se čtyřmi dětmi (1836) z obce Štoky na Jihlavsku.
Další písemné prameny zmiňují kromě jiného koupi varhan za 9 000 ra­kouských korun (1905) a zřízení památníků občanů padlých za první světové války (1922). Jednalo se o dvě mramorové desky se 28 jmény evangelíků.
Osada žila dál svým životem až do konce 2. světové války. Ještě ve čtyřicátém osmém roce dojížděl do Bolkova pastor z Černého Dolu konat každý druhý týden bohoslužbu. Poslední pohřeb proběhl v roce 1957.
 
Úpadek a zánik
V 50. letech je kostel již uzavřen, fara přeměněna na obytný dům. Prostory svatostánku jsou znesvěceny vandaly, vybavení kaple rozkradeno, náhrobky na hřbitově rozmláceny, některé dokonce odvezeny a použity zřejmě jako stavební materiál. Rudnický historik Stanislav Wajsar zmiňuje katastrofální stav již v roce 1962.
V roce 1991 po březnové vichřici se kopule věže nebezpečně naklonila, hrozilo její zřícení, a tak musela být stržena. Nejprve byl sejmut pozlacený železný kříž, poté horolezci z Hostinného strhli trámoví věže. Kříž se do druhého dne ztratil. Zloděj byl naštěstí brzy dopaden a historici mohli kříž podrobně prozkoumat. Nese na sobě letopočet 1734, je tedy starší než věž (1862). V cibuli kříže byla olovnička s provázkem. Hostinští tesaři zde roku 1865 pracovali na nějakých opravách a zprávu o tom zanechali na jednom ze stržených trámů. Nápis je v češtině. Kříž se nyní nachází v expozici vrchlabského muzea. Posledním vlastníkem kostela se stala obec, jež nabízela zdivo jako stavební materiál.
 
Pokus o záchranu
V letech 2006–7 byly z majetku státu za zvláštních okolností bleskově prodány některé cenné lokality v okolí, především louky. Bolkovské údolí leží v ochranném pásmu KRNAP a můžeme tu nalézt řadu chráněných rostlinných a živočišných druhů. Rekreační chalupy podél cesty si zachovaly svoji původní historickou podobu.
Místní obyvatelé a další osoby s přechodným pobytem založili občanské sdružení Přátelé Bolkova, aby společně zabránili dalším ztrátám cenného dědictví obce. Náplní organizace je dohled nad ochranou krajiny a životního prostředí a snaha zachovat původní ráz vsi. Začaly vznikat projekty na revita­lizaci údolí, např. obnova bolkovské zvoničky nebo úklid hřbitova a kostela.
Objekt musel být nejprve zbaven náletových dřevin. 22. května 2010 vykopalo 50 dobrovolníků pařezy. Odvezli vykácené dřeviny, naplnili dva kontejnery odpadků. Byly zajištěny otevřené hroby. Součástí akce byla i obnova náhrobků, respektive pokus poskládat kamenné části do původních tvarů. Fragmenty hrobů se válely po celé ploše hřbitova. Kamenické práce provedli Josef a David Novotní. Po vyzvednutí náhrobních kamenů nejprve vyhloubili a vybetonovali základy pro usazení spodních dílů náhrobníků. Na ně byly kladeny další díly. Následovalo spárování jednotlivých částí. Kvalita práce byla ohodnocena jako velmi vysoká. Celkem bylo vztyčeno 26 náhrobních kamenů včetně jedné hrobky. Obec uvolnila na opravu 30 tisíc korun.
Na jaře 2012 proběhl úklid kostela. Spočíval hlavně v odstranění suti ze zříceného stropu. Místní obyvatelé, chalupáři i potomci původních německých obyvatel Bolkova odvezli 189 koleček odpadků, suti, skla, trámů… Dobrovolnice z Francie byla zděšena stavem památky a nedokázala pochopit, jak mohl stát dopustit takové zchátrání.
Do budoucna by měl být kostel zakonzervován s možností příležitostných bohoslužeb pod širým nebem. Společně s hřbitovem by mohl sloužit jako místo k návštěvám místních obyvatel i projíždějících.
Aktualizováno ( Středa, 15. leden 2014 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border