border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2015 arrow Kotel od Vysokého / Špindlerův Mlýn za měsíčné noci
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Kotel od Vysokého / Špindlerův Mlýn za měsíčné noci Tisk E-mail
Jiří Dvořák (dak, J.D.)   
V prvním měsíci nového roku potěšíme naší obálkou především obyvatele (stálé i ty chalupářsky dočasné) západních Krkonoš. Najdou na ní snímek Kotel od Vysokého – tedy fotografii, na níž je hlavním motivem hora, která vládne značné části krkonošského pohoří. Pokud se na Kotel (1 435 m n. m.) – dříve místními obyvateli častěji nazývaný Kokrháč, nářečně Kokerháč – díváte víc od jihu, z Jilemnicka, je vám jasné, proč se jmenuje Kotel. Na jihovýchodním úbočí hory se totiž otevírá nápadná prohlubeň ledovcového dvojkaru Kotelních jam. Tedy kotlů, ve kterých Krakonoš vaří mlhy a drží v zásobě sněhové fujavice. Jazykovědci (včetně klasika Antonína Profouse) pak nabízejí ještě další možný výklad jména, stejného v češtině jako v němčině (tam je to Kessel či Kesselkoppe) – prý podle tvaru hory jako položeného či převráceného kotle na vaření. To by ale víc sedělo spíš k pohledu na horu víc od západu, z Vysocka, kde už toho z Kotelních jam moc vidět není, prakticky jen západní hrana nad karem.
Snímek vrchlabského fotografa Břetislava Marka byl pořízen ze svahu pod Vysokým nad Jizerou, snad někde pod místním hřbitovem či hřištěm. Pod sebou máme údolíčko Tříčského potoka (zcela vpravo jsou chalupy Horní Tříče), uprostřed snímku jsou louky Františkova s nápadným zemědělským areálem na Sachrově hřebenu, za ním je údolí Huťského potoka, nad ním pak enkláva Dvoraček. Jaké vršky se nacházejí na horizontu? Odleva je to Lysá hora, Kotelské sedlo, Kotel, Harrachovy kameny, Vrbatovo návrší a zcela vpravo Zlaté návrší na Krkonoši. Kdo by pátral po tom, co je o něco blíž mezi pravým okrajem snímku a Kotlem, pak vězte, že se tu – zčásti následkem použití teleobjektivu (byť nijak extrémního) – vizuálně téměř slévají Vlčí hřeben (bližší) a Kozelský hřbet. No řekněte, nejsou ty západní Krkonoše krásné i ve své poklidnosti? 
Břetislav Marek: Kotel od Vysokého
datum pořízení: 22. ledna 2011
technická data: kamera Canon 5D Mark II, obj. Canon EF 24–105 mm f/4L IS USM, ohnisková vzdálenost 97 mm, čas 1/40 s, clona 8, ISO 50

Snímek nočního Špindlerova Mlýna je oproti titulce na první pohled atraktivnější, neobvyklejší. Za mrazivé noci asi málokdo z nás trčel v zájmu pořízení fotografie na vysokém sloupu lanové dráhy (já se přiznám, že jenom v létě a ve dne), tak jako Valerian Spusta mladší, horal prošlý náročným výcvikem dobrovolného člena Horské služby Krkonoše. Snímek je pozoruhodný tím, že světlo pro něj poskytoval – kromě veřejného osvětlení – měsíc v úplňku (nebudete-li trvat na tom, že je to zase jen světlo sluneční, zemským satelitem šikovně odražené). A doba expozice snímku, díky schopnostem dnešních digitálních fotopřístrojů automaticky zaznamenaná, nebyla zase tak dlouhá, jak by člověk očekával. Obrazový snímač Valinova nikonu sbíral světlo z krajiny jen něco přes jednu a půl minuty a jak vidíte, vykreslil ji krásně plasticky. Docela překvapivé je, že stíny od měsíčního světla (pokud není změkčováno mraky) jsou stejně kontrastní a hluboké jako ty sluneční.
Snímek byl pořízen z východního úbočí Medvědína, pod námi je Špindlerův Mlýn, ve smrkovém lese je kromě průseku lanovky vidět také červená sjezdová trať, nejbližší velká budova uprostřed pod lesem patří hotelu Harmony. Hřbet na horizontu je – zeširoka řečeno – oblast Pláně. Zleva: úpatí Luční hory, Zadní Planina přecházející ve Stoh (s přímým pásem sjezdovky), potom Přední Planina se zářezy Hlubokého, Krátkého, Černého a Vysokého žlabu, na západním svahu přecházející v oblast Hromovky, zcela vpravo snad vykukuje vrch Struhadlo.
A co ty bílé čárečky na obloze? To nejsou kazy, ale několik nejjasnějších hvězdiček, rozmáznutých do podoby čárek pohybem Země, zviditelněným dlouhou expoziční dobou.
Valerian Spusta ml.: Špindlerův Mlýn za měsíčné noci
datum pořízení: 26. ledna 2013
technická data: kamera Nikon D200, obj. Tokina AT-X 2,8/ 11–16 mm, ohnisková vzdálenost 13 mm, čas 106 s, clona 5,6, ISO 280

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border