border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2015 arrow LIFE CORCONTICA – ohlédnutí za druhou sezonou
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
LIFE CORCONTICA – ohlédnutí za druhou sezonou Tisk E-mail
Hana Šimonová   
Až před Vánocemi ustaly loňské terénní práce na krkonošských loukách v rámci projektu life corcontica. Máme nyní za sebou již druhou úspěšnou sezonu hospodaření. Pro ty, kteří life corcontica ještě neznají, jej krátce přiblížíme. Projekt na podporu nejcennějších lučních enkláv běží od roku 2012. Klade si za cíl zlepšit péči o horské květnaté louky, které, jsou-li zanedbávány, dlouhodobě degradují. „Během dlouhodobé přestávky v hospodaření se stav některých z nich zhoršil a některé už za louky ani považovat nelze,“ říká Tomáš Janata, koordinátor projektu.
V předloňské vegetační sezoně projekt podpořil hospodaření na jedenácti vybraných enklávách. Loni k nim přibyly další a celkem jsme podporovali hospodaření už na 30 lučních enklávách Krkonoš! I pro nadcházející rok vybíráme nové louky, které by do projektu mohly být ještě zahrnuty. Tyto louky budou zveřejněny ve třetí výzvě o poskytnutí příspěvku na hospodaření, kterou nyní připravujeme. „Vlastníci, nájemci a hospodáři budou moci pobírat příspěvek na předem dohodnuté hospodaření. Třetí výzvu můžete očekávat v průběhu ledna,“ zve Tomáš Janata do projektu další účastníky.
 
Návrat hospodaření
Nahradit stovky vlastníků půdy, hospodařících v Krkonoších do druhé světové války, není jednoduché. Pozemky dnes vlastní především lidé a společnosti z velkých měst. Často nejeví zájem o tyto pozemky pečovat. Rozdrobené vlastnictví a minimální vztah k této půdě jsou největšími protivníky dlouhodobého a plánovitého hospodaření na krkonošských loukách. Získat nájem či souhlas k hospodaření bývá někdy zdlouhavé. To je příčinou, že ne vždy můžeme pečovat o celé luční enklávy (viz foto nahoře). Projekt nám neumožní návrat do časů hospodářů první poloviny dvacátého století, kdy se hospodařilo tradičně, šetrně a pravidelně. Naší snahou je alespoň částečně hospodaření navrátit a dosáhnout pravidelné a dlouhodobé kvalitní péče o druhově cenné luční porosty. Ty se nám odmění bohatostí lučního kvítí, které je pro krkonošské smilkové louky tolik typické. Spolu s květy se navrátí i spousta hmyzí drobotiny a malých obratlovců.
Dnešním převládajícím typem péče o louky je pastva. Díky finanční podpoře hospodářů počet hospodářských zvířat na krkonošských loukách každoročně roste. Téměř dva tisíce zvířat, převážně ovcí s jehňaty, loni spáslo na 136 hektarů porostu. Do listopadu byla zvířata na zimu svezena zpět do údolí.
„Pravidelnou sečí ke květnatým zítřkům,“ zní jedno motto projektu. 21 hospodářů za pomoci různých typů strojů – od křovinořezů přes ručně vedené sekačky až po traktory – posekalo v roce 2014 celkem 77 hektarů luk. Na některých místech se do rukou hospodáře dokonce vrátila kosa. Ač si mnozí myslí, že sečení kosou je zastaralé a neefektivní, velmi se mýlí. Nejlepší, co pro louky můžete udělat, je jednou až dvakrát do roka řádně pokosit a případně jednou za pár let pohnojit. Kosy si vážíme jako nástroje velmi šetrného k rostlinám i k živočichům. V létě jsme pořádali kurz kosení, pro velký zájem přemýšlíme o jeho opakování.

O louky pečují nejen hospodáři
Naše pětičlenná pracovní skupina, vedená Lucií Procházkovou, loni díky dlouhému podzimu tužila svaly až do poloviny prosince. Práce bylo hodně a tým se osvědčil. Za každého počasí, které je na horách opravdu nevyzpytatelné, obnovovali jeho členové na vybraných loukách zanedbaná místa, aby byla zpřístupněna a byla na nich možná pastva, seč a odvážení sena. Možná jste je při ná­vštěvě Krkonoš viděli při sběru kamenů z luk, výřezu náletových dřevin, kopání struh nebo likvidaci šťovíku alpského.
„Nejnáročnější z našich činností je obnova struh, především tam, kde je hodně kamenitý terén,“ vysvětlují členové pracovního týmu. Loni obnovili funkci čtyř kilometrů struh.
Naopak výřezy náletových dřevin a práce s vy­větvovací pilou jsou činnosti, které v týmu patří mezi ty oblíbenější. Výřezy a vyvětvování na okrajích luk proběhlo v rozsahu 5,5 hektaru.
Dříve každý hospodář pravidelně vybíral z luk kamení, aby mohl kosit efektivně a bez ničení drahé kosy. Během dlouhodobé přestávky v hospodaření vrátily přírodní procesy kameny zpátky na povrch luk. Tým přemístil a do snosů vyrovnal více než 4,5 tuny kamenů.
Boj s invazivním šťovíkem alpským je během na dlouhou trať. Loni pracovní skupina zasahovala na 12 hektarech. Účinným způsobem likvidace této nepůvodní rostliny je bohužel chemický postřik. Tam, kde se hospodaří ekologicky, šťovík kosíme. Velmi pěkných výsledků jsme dosáhli na Friesových Boudách, ty jsou šťovíkem nejvíce postiženy. Zásahy pracovní skupiny i hospodářské práce této enklávě již druhým rokem velmi prospívají, změny porostu jsou patrné na fotografiích.
Pracovní skupina také místy lehce upravuje terén, loni na rozloze 800 m². Mezi úpravy terénu patří například zpřístupnění luk z cest. Tým pracuje v horském terénu od jara do podzimu. Ptali jsme se, jaké mají zkušenosti s prací za špatného počasí. „Počasí nám mnohdy práci hodně ztěžuje, nejhorší je vítr, dlouhé deště a nízké teploty, párkrát nás překvapil i sníh, už tak náročná práce je potom ještě ztížená,“ odpovídá předák skupiny Roman Culek. Na otázku, zdali vidí v práci skupiny smysl, odpovídá: „Ta práce smysl má, jde jen o to, aby se dlouhodobě udržel dosažený stav. Obavy mám jen ze samotného kosení šťovíku, je to boj s větrnými mlýny, kosení není pro šťovík dost razantní. Loni nám šťovíku ke kosení ubylo, což bylo velmi příjemné. Šťovík je téma, o které se nejvíce zajímají kolemjdoucí turisté.“ A co hodnotí jako nejtěžší v uplynulé sezoně? „Když se nám rozbil naviják; veškerou pokácenou dřevní hmotu jsme pak přesunovali ručně, koncem sezony jsme nemohli čekat týdny na náhradní díl,“ odpovídá za tým Roman Culek.
Všechno nelze lidskými silami zvládnout. Hloubení náročných dlouhých struh v obtížném či ka­menitém terénu nebo v těžké půdě, výřezy většího množství vzrostlých stromů, urovnávání bultovitého povrchu (drnových boulí, pozn. red.) většího rozsahu nebo odstranění velkých kamenů z luk a frézování pařezů, to vše jsou úkoly pro techniku, na jejíž nasazení vypisujeme výběrová řízení.

Kontrola
Na obnovu luk čerpají partneři projektu finanční prostředky z Evropské unie, programu life+. Proto jsou důležité i nezávislé kontroly, kterými projekt pravidelně prochází. Externí monitor projektu pověřený Evropskou komisí, pan doktor Luboš Halada, v září 2014 zkontroloval průběh projektu po administrativní i věcné stránce. Pečlivá kontrola dokumentů a návštěva šesti lučních enkláv s ukázkou provedení různých typů hospodaření dle plánu hospodaření nenechala nikoho na pochybách, zda hodnocení dopadne úspěšně.
Vedoucí projektu Záboj Hrázský, ředitel Daphne – Institutu aplikované ekologie, z. s., (partner Správy KRNAP pro projekt, pozn. red.) zpracoval spolu s Tomášem Janatou a Lucií Hofmanovou velmi podrobnou zprávu o realizaci projektu, která byla zaslána přímo Evropské komisi, oddělení programu life+. Zpráva za uplynulých 18 měsíců obsahovala přes 800 listů papírových a elektronických dokumentů včetně třiceti příloh, na kterých se podíleli všichni kolegové z projektového týmu a další externisté – od stručného popsání dosažených výsledků přes finanční rozvahu až po po­drobnou dokumentaci jednotlivých aktivit až do úrovně prováděcích dokumentací.

Před námi je třetí sezona
Loňskou sezonu uzavíráme s pocitem dobře odvedené práce a hodnotíme ji jako velmi zdařilou. Podařilo se nám uzavřít smlouvy na hospodaření na dvou desítkách lučních enkláv, pracovní skupina odvedla řádný kus práce, postavili jsme dva přístřešky pro hospodářská zvířata, v Albeřicích nám rozkvetlo o něco více hořečků a pro vranku máme připravené přátelštější a rozsáhlejší životní podmínky na Albeřickém a Bolkovském potoce.
Tým life corcontica se nyní připravuje na třetí se­zonu tak, aby se podařilo minimálně to, co má­me na toto období pro louky naplánováno. Pro veřejnost i pro hospodáře plánujeme setkání na místních akcích. Připravujeme informační panely na šest turisticky hojně navštěvovaných míst. Sběratelé pohlednic budou moci do své sbírky přidat novou edici pohlednic lučních enkláv, která se rodí právě v těchto dnech, kdy krkonošské louky odpočívají snad již pod sněhem, aby nabraly sílu pro další rok.
Závěrem bychom chtěli poděkovat všem hospodářům za provedenou péči o krkonošské louky, výbornou spolupráci, mnoho podnětů zlepšujících naše opatření a ochotu setkávat se nad problémy a diskutovat. Vlastníkům pozemků děkujeme za trpělivost, umožnění hospodaření či péči o samotné luční porosty. Pracovní skupině děkujeme za obrovský kus práce na podpůrných zásazích, na kterých pracovali i v nepřízni počasí. Děkujeme i všem, kteří dlouhodobě pečují o louky nezařazené do našeho projektu. Těšíme se na vás v příštím roce na loukách, u bystřin a třeba opět i na stránkách časopisu Krkonoše a Jizerské hory.
Hana Šimonová

Hořeček mnohotvarý
Křehký poklad krkonošských luk, hořeček mnohotvarý český (Gentianella præcox bohemica), podporujeme speciálními zásahy především na podzim, kdy produkuje drobounká semena. Zářijové a říjnové dny proto v Albeřicích a u lo­mu nad Černým Dolem každoročně patří na­še­mu pracovnímu týmu s vertikutačními hráběmi a sekeromotykami, kterými narušují drn. Obnažené plošky mohou poskytnout potřebný životní prostor pro semenáčky hořečku. Botanici v Albeřicích napočítali na 70 kvetoucích rostlin (předloni 50, loni 11 jedinců). Dává nám to na­ději, že se hořeček v Albeřicích udrží. U lomu nad Černým Dolem od roku 2009 zatím marně čekáme. O hořečku se více dozvíte na str. 25–28.

Vranka obecná
Součástí projektu life corcontica je podpora vranky obecné. Tento rok byla zpracována projektová dokumentace na revitalizaci koryta a odstranění migračních bariér na dvou vybraných tocích – Bolkovském a Albeřickém potoce. Právě zde dosáhneme malými úpravami koryt toků rozšíření vranky o několik kilometrů proti proudu.

Stavby na Brádlerových Boudách
V říjnu byly dokončeny plánované přístřešky pro ochranu hospodářských zvířat v nepříznivých povětrnostních podmínkách na Brádlerových Boudách. Přístřešky v péči Daphne bude v následujících letech užívat smluvní hospodář na těchto pozemcích.

více na life.krnap.cz




Aktualizováno ( Úterý, 20. leden 2015 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border