border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2015 arrow Jizerské hory na vojenských speciálkách (I)
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Jizerské hory na vojenských speciálkách (I) Tisk E-mail
Václav Lábus   
Vojenské speciální mapy v měřítku 1 : 75 000 byly svého času nejpoužívanějšími mapami u nás. Byly to jediné úřední mapy pokrývající celé Československo, určené nejen pro armádu a civilní správu, ale i pro širokou veřejnost. Speciálky pocházejí ještě z dob Rakouska-Uherska. Průběžně se však aktualizovaly a sloužily až do začátku padesátých let 20. století. Přinášejí tedy cenné informace o tom, jak se v průběhu času měnila krajina a její pokrytí zeměpisnými jmény. 
 
Historie vojenské kartografie se v Rakousku za­čala psát ve druhé polovině 18. století. V letech 1763–87 proběhlo tzv. I. vojenské ma­pování. Jeho výsledkem byly vojenské mapy monarchie v mě­řít­ku 1 : 28 800. Tyto mapy ale nebyly nejpřesnější a poměrně rychle zastarávaly, a proto se už v ro­ce 1806 přikročilo k přípravám nového mapování, známého jako II. vojenské mapování, jež probíhalo až do roku 1869. Mezitím byly v letech 1826–43 vyhotoveny podrobné mapy stabilního katastru (1 : 2 880) a právě o ně se nová vojenská mapová díla 1 : 28 800 opírala. Na tyto mapy pak navá­za­lo III. vojenské mapování v letech 1869–85 již v měřítku 1 : 25 000 (i zde byly základem mapy stabilního katastru). Z této vojenské mapy, označované jako topografická sekce, byly následně odvozeny mapy menších měřítek: mapa generální v měřítku 1 : 200 000 a mapa speciální v měřítku 1 : 75 000, která byla dokončena v roce 1889. Ra­kouští kartografové tehdy jistě netušili, že se jejich mapy budou používat následujících více než 60 let.
Po zániku Rakouska-Uherska přešly podklady topografických sekcí i od nich odvozených map do vlastnictví nástupnických států. V Československu mapová díla převzal Vojenský zeměpisný ústav (VZÚ), založený 15. října 1919, jenž zajišťoval geodetické, kartografické a geografické činnosti pro armádu i ostatní správní, hospodářské a vzdělávací organizace. VZÚ neprodleně zahájil práce na aktualizaci speciálek i generálních map, v roce 1920 pak přibyla práce na reambulaci (zonvuzaměření) vlastních topografických sekcí. Vojenské mapy se za Rakouska od svého vydání příliš nezměnily, a tak čeští vojenští kartografové museli postupně revidovat nejen zeměpisné názvosloví, ale i vlastní geografický obsah mapy.
Speciální mapa byla rozčleněna na jednotlivé listy zobrazující plochu 30' zeměpisné délky a 15' zeměpisné šířky, tedy obdélník o rozměru přibližně 36 × 28 km. Listy byly od roku 1917 značeny unikátním čtyřčíslím. Pro celou ČSR bylo takových listů 188. Mapy se ze začátku tiskly černobíle, záhy ale přibyla zelená barva označující lesy, pozdější aktualizované verze byly obvykle už čtyřbarevné. Reliéf je na nich naznačen šrafováním, jen na některých listech se pokusně použily vrstevnice, doplňovala se i kilometrová síť. V prvních letech existence ČSR tiskl VZÚ speciálky ještě v německém znění, ale jak postupovaly práce na jejich revizi, byly vydávány už i české verze. Speciální mapy nebyly zdaleka určeny jen armádě, mapy se běžně tiskly a prodávaly, sloužily také jako podklad pro nejrůznější mapy tematické. VZÚ nabízel možnost tisku jednotlivých listů na objednávku, a dokonce i soutisky samostatných listů pro potřeby rozličných organizací včetně turistických spolků.
Vojenští kartografové významně přispěli ke stabilizaci českojazyčného pomístního názvosloví (alespoň toho hlavního), jež bylo po roce 1918 poměrně rozkolísané a nejednotné. V této době totiž neexistovala standardizace v dnešním slova smyslu a vojenské mapy tak v zásadě představovaly v této oblasti jediné normativní zásahy. Zpočátku měl VZÚ pro úpravu názvosloví vlastní poradní orgán, v roce 1931 pak byla na popud VZÚ založena názvoslovná komise. Ta působila při geografickém komitétu Čs. národní badatelské rady do roku 1937 a soustředila se především na vymezení a pojmenování horopisných celků a vodních toků.
Speciální a generální mapy i mapy topografické sekce se průběžně aktualizovaly až do druhé poloviny třicátých let. Vedle toho ale zahájil VZÚ už v roce 1922 přípravné práce k novému mapování ČSR (vlastní mapování začalo r. 1927). Nová mapa měla základní měřítko 1 : 20 000 a počítalo se s tím, že od ní bude odvozena také nová speciální mapa v měřítku 1 : 50 000. Avšak do roku 1938 vzniklo jen několik nesouvislých sekcí, které už k veřejnosti nepronikly. Poválečná kartografie pak od tohoto mapování v roce 1948 upustila, takže až do začátku padesátých let zůstaly oficiálními kartografickými díly původní speciální mapy.
Na konci dvacátých let se revidovaného vydání speciálky i s částečně počeštěným názvoslovím konečně dočkaly také severní okresy ČSR. Jizerské hory jsou zobrazeny především na listu 3654 a zčásti na listech 3655, 3754 a 3755. Místní jména (tj. jména sídelních objektů – měst, obcí, osad a samot) byla na speciálkách zapsána v souladu s úřední podobou, kterou stanovila místopisná komise při ministerstvu vnitra v roce 1923. Z větší části jsou tedy uvedena česky. Oficiální název některých sídel měl ale v meziválečné době jinou podobu než v současnosti, a tak se na mapě objevuje např. označení Honsberk (dnes Janov nad Nisou) nebo Josefodol (Josefův Důl). Luh (německy Mildenau), pravobřežní část Raspenavy, nesl úřední jméno Mildenava, zatímco sousední Lužec (Mildeneichen) a Peklo (Karolinthal) své české jméno tehdy ještě neměly.
Pomístní jména (tj. jména nesídelních objektů) byla na revidované speciálce uvedena z větší části německy. České názvy měly jen ty nejvýznačnější terénní objekty, které byly důležité pro orientaci a tvořily krajinnou dominantu (i u těch byl v závorce uveden německý ekvivalent). Pře­devším díky speciální mapě se ustálila česká jména pro oba nejvyšší vrcholy českých Jizerských hor – Jizeru a Smrk. Ta sice už před první světovou válkou propagoval v různých vlastivědných textech historik Josef Václav Šimák, pravděpodobně jejich autor, ale ještě ve dvacátých letech se tu a tam objevovaly starší, nepříliš vhodně vytvořené názvy Na vyhlídce (Jizera) a U obrázku (Smrk). Jen na okraj doplňme, že členové libereckého odboru Klubu čs. turistů (znovuzaloženého r. 1923) používali až do roku 1938 ve svých materiálech zdrobnělé jméno Jizerka. Jinde se ale běžně objevoval právě název Jizera.
Zmíněný list 3654 obsahuje v hranicích dnešní CHKO Jizerské hory přibližně 80 pomístních jmen, česky je uvedeno 35 z nich. Jde o jména, která se většinou používala už delší dobu. Tyto názvy jsou totiž účelně a systémově utvořené, jsou rozmanité, a tudíž plně funkční. Vedle zmíněného Smrku a hory Jizery sem patří již dávno zavedená jména významných řek a potoků (Jizera, Nisa, Kamenice, Desná, Smědá, Lomnice…). Velkou skupinu tvoří pojmenování vrchů, která se objevila už na přelomu 19. a 20. století v českojazyčných průvodcích a topografiích. Jsou to Černá hora (ale Černý vrch zde ještě přeložen nebyl), Holubník, Dračí vrch, Ořešník, Poledník, Brdo, Polední kameny, Buková, Malinový vrch, Špičák nebo o něco mladší Mariánská hora, Olivetská hora, Kotel aj. Zanesení těchto jmen do speciální mapy zásadně přispělo k jejich stabilizaci, a tak vlastně všechna přetrvala až do dnešní doby, jen některá se mírně upravila. Například Ptačí vrchy se nyní označují jako Ptačí kupy a Mědný vrch byl nahrazen názvem Měděnec. Speciálka uvádí také pojmenování Královka, v meziválečném období běžně používané. To bylo ale při revizi názvosloví v padesátých letech změněno na Nekras, aniž by se však ujalo.
Hned po skončení druhé světové války se speciálky začaly tisknout znovu, a to nejdříve v podobě z konce třicátých let, tedy i s česko-německým názvoslovím v pohraničí. Tyto tisky se označovaly jako prozatímní vydání. V roce 1946 pak armáda přistoupila k jejich revizi. K dalším poválečným osudům vojenské speciální mapy a proměnám názvosloví na ní uváděném se vrátíme v příštím čísle.
 
Tip redakce: kvalitní reprodukce vojenských map najdete na geoportal.gov.cz
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border