border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2015 arrow Z lásky ke Krakonošovi – Krakonošovo muzeum ve Zhořelci
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Z lásky ke Krakonošovi – Krakonošovo muzeum ve Zhořelci Tisk E-mail
Andrzej Paczos (apacz)   

V jedné z nejznámějších legend o Krakonošovi, zapsané v 18. století J. K. A. Musäem, se vypráví nejen o tom, jak Duch hor přišel ke svému německému jménu Rübezahl, ale také o jeho nešťastné lásce k princezně Emě. Řepočet prováděl zlomyslné kousky každému, kdo ho nazval tímto posměšným jménem a připomněl mu jeho neúspěšné námluvy. Dnes už se mu nikdo nevysmívá. Zmizel. Mám ten dojem, že pomalu upadá v zapomnění. Možná ho zahnaly dotěrné masy turistů, procházející jeho horským královstvím. Kde se ukryl, kde bychom ho mohli nalézt? V Krkonoších už asi ne… Jistě nebude někde ve stovkách hotelů, v krámcích s veteší, na vlecích a sjezdovkách, ale ani na stezkách pro pěší. Nikdo ho tam nepotřebuje, dokonce i průvodci turistů toho o něm mnoho nevědí. Je pravda, že jeho zpodobení můžeme najít v obchodech se suvenýry, na pohlednicích i na pivních etiketách, ale to jsou jenom obrázky, které si přivlastnili obchodníci a které se skutečným Krakonošem nemají mnoho společného. Jestliže někdo hledá opravdové stopy po Duchu hor, musí se snažit a navštěvovat knihovny nebo antikvariáty a ponořit se do knížek. A to ještě převážně do těch starých, protože nových je s touto tematikou poskrovnu. Krakonoše můžeme nalézt také v několika muzeích, kde je ale jen jedním z mnoha exponátů, ne tím hlavním. Ovšem existuje jedno muzeum, které je určeno pouze Jemu. Že by se ukrýval právě tam? Protože ono muzeum vzniklo z lásky k němu. Založila jej paní Ingrid Vettin-Zahn, pocházející ze starého hornolužického města Lubáně (něm. Lauban, dnes polská Lubań, dříve součást Lužického Šestiměstí – pozn. překl.).

Po II. světové válce musela spolu s rodiči a dědečkem opustit rodné město, usadili se poblíž Lüneburgu. Již jako malá začala ze stesku po rodném městě, Lužici a Slezsku shromažďovat informace s krakonošovskou tematikou. Vystřihovala si texty a obrázky z novin a časopisů a lepila si je do vlastních alb. Tak vznikaly osobité památníčky, které je možné si v muzeu prohlédnout. Časem se její zájem soustředil na postavu ducha krkonošských hor – začala sbírat všechno, co s ním bylo spojeno. Láska k Duchovi hor ovšem nebránila tomu, aby založila vlastní rodinu. Budoucího manžela poznala při lyžování v Rakousku, oba byli studenty psychologie. Po studiích paní Vettin-Zahn pracovala po mnoho let jako psychoanalytička ve Švýcarsku, kde s rodinou žila. Volný čas ale trvale věnovala Duchu hor. Při hledání jeho stop, historických památek po něm, navštívila mnoho zemí – velmi často jezdila také do Polska a do Čech, navazovala kontakty s knihovnami, muzei, antikvariáty.

Po čase bylo nasbíraných předmětů tolik, že s mužem začali uvažovat o stavbě nového, většího domu nebo i o otevření muzea. To už byli oba v důchodu. Rozhodnutí padlo roku 2000, kdy se manželé Vettin-Zahnovi přestěhovali do Zhořelce (Görlitz) – to aby byli blíž království Ducha hor, ale i rodišti paní Ingrid. Koupili historický měšťanský dům čp. 2 na ulici Nonnenstraße, ve kterém kdysi byla pekárna. Dům byl ve špatném stavu – celý ho zrekonstruovali, přičemž přízemí bylo upraveno na Krakonošovo muzeum (Rübezahl Museum).

Jediné muzeum na světě věnované pouze Krakonošovi bylo otevřeno před deseti lety, v květnu 2005, a to při slavnosti uspořádané v aule (Annenkapelle) nedalekého Annenského gymnázia. Při otvírání promluvil i starosta města Zhořelce prof. dr. Rolf Karbaum, v hudebním doprovodu akce zazněly úryvky ze skladeb inspirovaných Duchem hor. Muzeum fungovalo pouze necelý rok, neboť vzápětí po otevření jeho majitelka onemocněla. Bohužel se ukázalo, že choroba je tak vážná, že muzeum nemůže dál vést. Paní Ingrid Vettin-Zahn zemřela v květnu roku 2006 v Rüti ve Švýcarsku, pochována je ale na hřbitově ve Zhořelci.

Více než padesát let sbírala paní Vettin-Zahn vše, co se nějak vázalo k patronovi Krkonoš – ať už byl různými etniky obývajícími území těchto hor nazýván Rübezahl, Krakonoš nebo Duch Gór – Liczyrzepa. Ve sbírkách muzea jsou knížky, kartonová divadélka, pohlednice, medaile a plakety, figurky ze dřeva, kovu, porcelánu i skla, grafiky a kresby, hračky, reklamní předměty, loutky, filmy, divadelní hry, notové partitury. Těžko říci, kolik toho sesbírala – k soupisu exponátů se mi nepodařilo dostat. S určitostí je ale můžeme počítat v tisících, v muzeu zaujímají několik malých místností. Předměty bohužel nejsou nějak systematicky uspořádány, chybí u nich popisky a také chybí někdo, kdo by zasvěceně a s nadšením dokázal provázet návštěvníky po expozici. Manžel paní Ingrid velmi dobře rozuměl zájmům své choti, podporoval ji, ale on sám se na tvorbě sbírky nepodílel; jeho velkou vášní je divadlo a plachtění. Podle jeho slov byl jedním z nejoblíbenějších exponátů jeho ženy vláček Krakonoš (Rübezahlbahn), který jí připomínal dědečka železničáře. Když projížděl kolem jejich rodného domu, prý ji zdravil máváním z lokomotivy.

Paní Vettin-Zahn dokázala o Krakonošovi krásně vyprávět, dětem i dospělým. Psala o něm články, měla přednášky, spolupracovala na přípravě výstav. Věci ze své sbírky poskytla kromě jiného pro výstavu o Krakonošovi, připravenou v roce 2000 muzeem Haus Schlesien v Königswinter-Heisterbecherrottu u Bonnu; významně se podílela na vzniku katalogu pro tuto výstavu. Byla autorkou práce Rübezahl im Marionetten-, Puppen- und Papiertheater, der Musik- und Theaterwelt. Roku 2002 vydala ve Švýcarsku vlastním nákladem (a na základě své sbírky) katalog pohlednic s krakonošovským motivem z let 1881–2002. Vydavatelství Husum jí v roce 2004 vydalo soubor německých básní a písní o Rýbrcoulovi (Rübezahl. Gedichte und Lieder), které napsalo a složilo 114 autorů. Téhož roku dokončila práci s tematikou Ducha hor na medailích a plaketách, na rok 2010 připravovala vydání rozsáhlé bibliografie, věnované publikacím spojeným s postavou Krakonoše.

O sbírky Krakonošova muzea se stará přítelkyně paní Ireny, která podobně jako ona pochází z území dnešního Polska, ale muzeum momentálně není v provozu. Jaké osudy ho čekají? Na tuto otázku se těžko odpovídá i samotnému majiteli. Prohlídka muzea je příležitostně možná, ale pouze po předchozí domluvě termínu návštěvy s panem Udem Vettin-Zahnem. Kontakty na Krakonošovo muzeum v německém Zhořelci naleznete na jeho internetových stránkách www.ruebezahl-museum.de.

Andrzej Paczos,

přeložil Jiří Dvořák

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border