border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2016 arrow Nový rok 1991
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Nový rok 1991 Tisk E-mail
Přemysl Kovářík   
Rok se převalil a bylo opět prvního ledna. Hory byly narvané hosty, luftem létaly rachejtle. Někdy před druhou hodinou ráno mi volal Miki Sitte, který měl přes Silvestra a Nový rok pohotovost, a žádal mě, jestli bych s ním nedojel pro úraz na Bobí boudu. Pomoc jsem mu pochopitelně neodepřel. Vyzvedl mě doma a jeli jsme. Byla nádherná noc, jasná a mrazivá. Sníh byl zmrzlý na kost, místy leďák. Všechny boudy svítily. Na Bobí boudě vřava, řádila tam německá omladina. Nikdo nebyl střízlivý. Když jsme vstoupili dovnitř, přítomní se k nám vrhli a klestili nám cestu na parket, kde byl shluk lidí. Uprostřed ležela asi osmnáctiletá dívka, která byla nepříjemně zraněná. Při tanci upadla a zlomila si stehenní kost. Za přítomnosti rozjařené mládeže jsme jí zlomeninu zafixovali a přímo telefonem z Bobí boudy si objednali rychlou sanitku. Celý zásah nám trval asi hodinu.
Pár minut po odjezdu sanity zazvonil na služebně HS opět telefon. Volala recepční z hotelu Horizont, že potřebují pomoc. Mají tam paní, která má ošklivě zlomenou nohu. Ještě než jsme odjeli na Horizont, vstoupil do služebny místní policajt Jirka Kodet. Viděl, že se na HS svítí, že se asi něco děje. Ani jsme si nestačili popřát do nového roku a už jsme mazali k úrazu. Recepční se s námi prodírala k poraněné. Paní se zlomenou nohou seděla na židli hned vedle tanečního parketu, poraněnou nohu, zlomenou v partii bérce, měla značně zdeformovanou. Žena byla totálně naimpregnována alkoholem, smála se na celé kolo a snažila se nám dokázat, že jí nic není. Nechtěla se nechat ošetřit a křičela, že do žádné nemocnice nepojede, že se chce bavit a tancovat. Situace se protahovala a venku už čekala sanitka, kterou nám z HS objednal Jiří Kodet. Nakonec se nám podařilo paní ošetřit a donesli jsme ji k sanitě. To už ale za námi vyběhla z hotelu recepční, že volal Jirka Kodet, prý máme dalšího zraněného na boudě Orlík.
Bouda stojí na strmém svahu a sníh byl zledovatělý. To bude asi nářez! A byl. Jednalo se o německého hosta medvědích rozměrů, který v opilosti skočil ze stráně, probořil se po kolena a kvůli své mamutí váze si velice poranil lýtko, které měl značně oteklé. Dále bylo neuvěřitelné, že ho další pánové odnesli do boudy a po strmém schodišti dovlekli až do podkroví, kde ho šoupli do postele. Nás ale čekal obtížný transport. Ještě že Miki předvídavě dal pod sedadlo skútru lano. Pomaloučku sjížděl z prudkého svahu a já ho jistil lanem přes stromy. Povedlo se. Dostali jsme se na silnici a mysleli si, že máme vyhráno. To jsme ale nečekali, jaké další komplikace se dostaví. Stav poraněného Němce se horšil a já objednával rychlou sanitu. Sestra na dispečinku mně předala doktora a ten řekl, že pro dalšího opilce do Pece nepojede. Marně jsem se mu snažil vysvětlit, že zraněný nevypadá dobře. Taky jsem mu řekl, že na záchrance stále ještě zuří socialismus. Rozčílil se a řval, že si na mě bude stěžovat. Přijela normální sanitka, ale už neodjela. Neodjela, protože silnice v Peci před dětskou ozdravovnou byla zatarasená asi sedmi trabanty otočenými koly vzhůru. To měli na svědomí čeští mladíci, kteří si vyřizovali hospodské účty s Němci. Podařilo se nám je přemluvit, trabanty odstrkat a sanita mohla konečně odjet a odvézt, jak se ukázalo, velice vážně zraněného Němce. V nemocnici v Trutnově totiž zjistili, že má poškozenou lýtkovou tepnu a fofrem ho převezli do Hradce Králové. To už ale sanitkou rychlou. A nikdo si na mne nestěžoval. Bylo jiskřivé, nádherné ráno prvního ledna 1991.


 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border