border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2016 arrow Co se na vás chystá
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Co se na vás chystá Tisk E-mail
Jana Tesařová   
Vědět, co nás v příštím roce čeká a nemine, bychom si přáli asi všichni. Někteří z nás dají na horoskopy, jiní na plánování, a tak si svou budoucnost rýsují sami. Nejen rok 2016, ale i dlouhodobější plán toho, co čeká vás, čtenáře a návštěvníky Krkonošského národního parku za publikace, programy pro veřejnost, výstavy a novinky v komunikaci a interpretaci do značné míry ovlivňuje Jakub Kašpar, vedoucí odboru vnějších vztahů, kterého si na nový rok beru na paškál.
Tedy, na paškál ani tak ne, jako spíš do prostorné kanceláře ve třetím patře Správy KRNAP. „Jen si něco dopíšu a hned se ti budu věnovat,“ prohlašuje od stolu Jakub zabořený rukama v klávesnici počítače. Jedním ze smyslů jeho povolání je komunikace s veřejností jako taková, další už jsou o něco méně uchopitelné bez dalšího vysvětlování a v porovnání s hmatatelnou prací kolegů v terénu jsou většinu času abstraktní. Jakub má na starosti vytváření koncepce a strategie interpretace přírodního bohatství Krkonoš a na jeho bedrech samozřejmě leží také rozhodování týkající se této oblasti. On je hlavou a ostatní rukama, zpod nichž vycházejí každý rok zástupy novinek. Proč ale přírodovědci a ochranáři přírody potřebují s někým komunikovat a něco interpretovat, když vydávají „jeden zákaz za druhým a ruší tím pohodu sportovních návštěvníků Krkonoš“? „Lidé vnímají existenci národního parku jako danost. Po třiapadesáti letech tu je jako celek ‚odnepaměti‘ stejně jako krkonošská krajina. Kvůli čemu ale park vznikl, návštěvníky vlastně nezajímá. Vůbec si tu otázku nekladou. Krkonoše jsou národní parkem hlavně kvůli unikátní tundře na hřebenech. Chráněné jsou ale také pro jedinečnou kulturní krajinu, kterou tu vytvořili původní obyvatelé – zemědělci. Po jejich vysídlení v roce 1945 se diametrálně změnil způsob využití hor. Z obhospodařované krajiny se Krkonoše změnily v turistickou destinaci.“ Současná komunikační strategie parku vychází z důsledného cílení na potencionálního adresáta, tedy návštěvníka hor. Jak ale přimět někoho, kdo přijel na jeden den na sjezdovky, či jen tak načichnout krajinu, aby se pozastavil nad povídáním o och­­­ra­ně přírody? Jen málo relaxujících do své pohodové zóny vpustí poučení. „Naším dlouhodobým cílem není primárně vytvářet návštěvnost, ta je tu i bez nás. V zimní sezoně přijedou do Krkonoš 2–4 miliony lyžařů. Bez ohledu na to, jestli tu je nějaký národní park nebo ne. Jejich cílem je sjezdovka a byli by tu tak jako tak. My bychom rádi na­šli cestu, jak jim co nejlépe vysvětlit důvod ochrany přírody a s ní souvisejících omezení. Kdo nezná důvod a nebere ho ze svůj, nemá potřebu přikládat přírodnímu bohatství zvlášt­ní hodnotu a podle toho se k ně­mu chovat.“ Samotná témata určuje ale park sám. Zjara se přírodovědci dozvědí, jak loňské horké léto ovlivnilo množení lýkožrouta smrkového. Na tom se podepisuje i průběh zimy. Je tedy návštěvníkům třeba přiblížit příběh tohoto brouka a způsoby, spolu s důvody, jak a proč bude správa nakládat s napadenými stromy. Bez vysvětlení si návštěvník procházející od třetí k první zóně parku skutečně může připadat opravdu dost zmateně: někde se stromy budou kácet a odvážet, jinde je po skácení odkorní a ponechají v přírodě a budou samozřejmě také místa, kde se proti kůrovci nezasáhne vůbec.
„Posun v interpretaci přinese socioekonomické šetření plánované na rok 2017, které bude mít za úkol zjistit, s jakým cílem návštěvníci do parku přijíždějí, co od návštěvy očekávají, jak dlouho se zdrží a další informace, které správě pomohou lépe zacílit akce pro veřejnost, brožury, ale i takovou formu interpretace, jakou jsou tabule naučných stezek,“ naznačuje Jakub směr, kterým se bude činnost odboru vnějších vztahů ubírat. Výsledky šetření budou mít dopad i na plán péče o park.
V návaznosti na nedávno vydanou brožuru věnovanou krkonošským vodopádům dojde ke zpřístupnění několika méně známých vodopádů v oblastech bez omezení vstupu do volného terénu. „Vybrané vodopády bychom také chtěli zpřístupnit ve III. zóně KRNAP,“ říká šéf muzeí, informačních center a současný prezident středoevropské sekce Federace EUROPARC. Převratné změny v budoucnu čekají Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrch­labí a expozice Kámen a život. Návštěvníci muzea budou nejdříve muset od jara 2017 skousnout dvou až tříletou uzavírku muzea. Na jejím konci ale bude stát nejatraktivnější návštěvnické centrum s libovolnou délkou tráveného času. Velmi podobně na tom budou informační centra ve Špindlerově Mlýně a Peci pod Sněžkou, na něž jsou vypsané architektonické soutěže. „V případě Pece jde o celkovou změnu vnitřních dispozic centra, které se nachází v prostorech nevyhovujících jeho potřebám. Návštěvnost infocentra ve Špindlerově Mlýně souvisí s tím, že oblíbená pěší trasa vede po druhém břehu Labe. Plánujeme jeho propojení s turistickými cestami a výstavbu nového krytého mostu přes Labe. Vybudujeme také zahrádku s krkonošskými rostlinami.“
Největším oříškem je nejen pro Jakuba Kaš­para vyvážení zájmů provozovatelů ubytovacích zařízení, skiareálů, měst a vesnic s ochranou přírody. Konflikty mezi nimi vycházejí ze samotné podstaty jednotlivých subjektů a jsou přirozené. „Udržitelné pro všechny je lákat návštěvníky na národní park, tundru, kary. Návštěvník, který přijíždí za přírodou, nejezdí na otočku, zůstává víc dní. Když nebudou naplněny ubytovací kapacity, má to v regionu žijícím až ze 40 % z turismu dopad na ochranu krajiny. Provozovatelé budou ve snaze nalákat nové návštěvníky vymýšlet různé destruktivní způsoby vyžití hor,“ uzavírá své povídání Jakub Kašpar.



 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border