border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2016 arrow Kdo a jak přispívá k dění v Jizerských horách?
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Kdo a jak přispívá k dění v Jizerských horách? Tisk E-mail
Pavel D. Vinklát (pdv)   
Zájem široké veřejnosti o region Jizerských hor je trvalý. Přibývá návštěvníků, jimž se začaly celé hory přizpůsobovat, nebo se naopak projevuje úsilí ochranářských organizací přírodu chránit a navracet ji co možná nejvíce svému přirozenému vývoji? Jsou hory jen „tělocvičnou“ a přírodním areálem pro outdoorové sportovce, nebo nabízejí zájemcům víc historických poznání, kulturních či společenských vyžití? Mění se tyto záležitosti dle poptávky společnosti, nebo se podřizují legislativě, předpisům a nařízením? Vznikají rozmanité projekty v CHKO Jizerské hory živelně, jsou nějak koordinovány a vyžadují širší kooperaci? Co má a co nemá prioritu, a o jaké projekty se vůbec jedná? Na tyto a mnoho dalších otázek se jen obtížně hledá odpověď. Jisté nahlédnutí pod pokličku těch zásadních organizací, institucí, společností a sdružení, která se podílejí na dění v Jizerských horách, se snaží nabídnout právě tato anketa. Anketa není úplná, neboť některé organizace svá vyjádření neposkytly.

Anketní otázky:
1. Co přínosného a smysluplného či jedinečného se vám povedlo realizovat v Jizerských horách v roce 2015?
2. S čím nejste moc spokojeni, co se vám nepodařilo?
3. Co zásadního plánujete v jizerskohorské oblasti na rok 2016?
4. Na jaký projekt vám chybí nejvíce prostředků?
5. Jak vaše práce (vedoucí funkce) ovlivňuje váš osobní život?
   

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště
Liberecko
Ing. Jiří Hušek, ředitel

1. Naše práce není souborem jedinečných akcí a projektů realizovaných v konkrétních letech. Mnohem spíše spočívá v postupném koncepčním ovlivňování vývoje chráněného území včetně dlouhodobé praktické péče o jeho vybrané části. Přesto mohu zmínit jednu konkrétní událost, která určitě přispěje k lepší ochraně jizerskohorské přírody. Na podzim se nám podařilo vyhlásit novou přírodní památku Tesařov. Chrání 2,5 ha vlhkých luk v mělkém údolí pod známou tesařovskou osmibokou kaplí a představuje nejbohatší naleziště orchideje prstnatce májového v celých Jizerských horách.
2. Nejsem spokojen s tím, že v roce 2015 nám zbylo méně času a energie na odbornou práci, než bychom si přáli. Podstatnou část naší pracovní kapacity totiž zabraly činnosti, které souvisely s celkovou reorganizací Agentury och­ra­ny přírody a krajiny ČR a zavádění služební­ho zákona, přičemž na jedné straně došlo k navýšení administrativy a na straně druhé k dalšímu úbytku pracovních míst. Optimisticky se však domnívám, že nejhorší období máme za sebou a můžeme začít objevovat výhody nového organizačního uspořádání, na jehož základě vzniklo regionální pracoviště Liberecko, které mj. zahrnuje tři chráněné krajinné oblas­ti – kromě Jizerek i Lužické hory a Český ráj.
3. Očekávám, že se nám podaří po zmíněných systémových změnách stabilizovat naši vnitřní strukturu, úřední práci i odbornou činnost. Rá­di bychom postupně rozvinuli promyšlenou a účinnou práci s veřejností a připravujeme v tomto smyslu na úrovni regionálního pracoviště koncepční materiál. Určitě se vrátíme k myšlence návštěvnických center, tzv. Domů přírody, jejichž síť se postupně rozvíjí. Pro CHKO Český ráj byl právě dokončen Dům přírody v Dolánkách, je připravena investice v Lužických horách a musíme se vrátit k záměru Domu přírody Jizerských hor. Jistě se nám vše nepodaří v roce 2016, ale mohl by to být rok pilných příprav a zásadních rozhodnutí.
4. Nedostatek financí není vždycky tou největší překážkou pro uskutečnění projektu. Daleko obtížnější bývá vymyslet rozumný záměr, připravit kvalitní dokumentaci, přesvědčit o smysluplnosti projektu partnery v území a absolvovat nezbytnou „papírovou válku“. Mám zkušenost, že na kvalitní projekty v ochraně přírody se dříve či později peníze najdou, ať už ve státním rozpočtu, operačních programech Evropské unie, nadačních grantech nebo i od soukromých dárců. Také na běžnou péči o chráněná území máme relativní dostatek peněz z národních programů, avšak problém bývá s jejich využitelností, jsou-li přiděleny pozdě. Věřím, že v roce 2016 dostaneme šanci financovat potřebné akce dříve než na konci července jako v roce uplynulém.
5. To je možná otázka spíše na ty, kteří se mnou ten osobní život sdílejí. Obecně vzato každá práce, kterou člověk dělá s určitým nasazením a odpovědností, na osobní život nějaký vliv má a nemusí se jednat zrovna o vedoucí funkci. Stejně tak život osobní zpětně ovlivňuje život pracovní. Snad se s těmito dvěma světy a jejich přirozeným konfliktem dokážu rozum­ně vyrovnávat.

Lesy ČR, s. p., Krajské ředitelství
Liberec

Ing. Ludvík Řičář, ředitel
1. Lesy ČR v loňském roce zdárně dokončily projekt na podporu populace tetřívka obecného v Jizerských horách. Za účelem zvyšování stability a druhové rozmanitosti mladých lesních porostů byly na stovkách hektarů Jizerek provedeny výchovné zásahy – prořezávky a probírky. V Jizerských horách probíhaly opravy řady lesních cest nákladem mnoha milionů korun. Nově byla postavena např. lesní cesta Příkrá na Harcovském hřebeni v rámci rozšíření tras zimní Jizerské magistrály. V areálu Protržené přehrady byla na místě bývalé Krömerovy boudy vybudována „útulna“ pro turisty. A celá řada dalších projektů byla dokončena především díky dlouholeté spolupráci s AOPK, státním podnikem Povodí Labe, se starosty měst a obcí, s různými spolky.
2. Nejvíce starostí nám lesníkům v loňském roce způsobilo suché počasí. Nedostatek vody v půdě nepochybně na mnoha lokalitách zhoršil stav lesních porostů. V roce 2016 budeme velmi bedlivě sledovat vývoj škůdců, např. kůrovců, a budeme provádět obranná opatření.
3. Budeme pokračovat v řádném lesnickém hospodaření. Cílem je postupně obnovovat v Jizerských horách lesy, které budou odolnější proti případným škodlivým činitelům. Dále budeme provádět potřebné opravy na majetku, který v Jizerských horách patří státu. Nejroz­sáh­lejší stavební práce proběhnou na lesní cestě vedoucí z Bedřichova k Šámalově chatě, tato cesta projde kompletní rekonstrukcí.
4. Jsme připraveni na pozemcích ve vlastnictví státu zajistit realizaci projektů, které budou odsouhlaseny všemi partnery (AOPK, Povodí La­be, obce…).
5. Mám možnost koordinovat tým skvělých spolupracovníků v naší firmě. Spolupráce s ni­mi i s mnoha zástupci partnerských subjektů (výše uvedeni) mi dává energii zvládat časově náročnou práci.

Lesy ČR, s. p., Správa toků – oblast povodí Labe
RNDr. Roman Černý, Ph.D., referent pro provozní činnosti

1. a) Lesy ČR realizovaly výjimečnou stavbu hrazení strží v Jizerských horách, která je svým charakterem první v ČR. Jedná se o stavbu preventivního protipovodňového opatření na severním svahu Smědavské hory v úseku Bílý Potok–Smědava. Bylo vybudováno šest kusů flexibilních bariér švýcarského systému GEOBRUGG VX 140-H4, které jsou použity v naší republice úplně poprvé. Ve spodní části strže byla postavena kamenná přehrážka. Stavba má zastavit probíhající stržovou erozi lesního pozemku a stabilizovat sunutí kamenů a erodovaného materiálu na silnici II/290 Hejnice–Smědava, která dvakrát kříží strže a je páteřní komunikací pro vstup do Jizerských hor z Frýdlantského výběžku.
b) Lesy ČR začaly vykonávat na Správách toků lesní pedagogiku. V Jizerských horách uspořádaly v rámci Týdne lesů Den s LČR (20. 5.), při kterém ve spolupráci s dětmi ze základní školy v Hejnicích vysadily pstruhy do pramenné části Černého potoka. Zde u nově zrealizované stavby Revitalizace pramenné části Černého potoka z roku 2014 Lesy ČR pro děti také připravily naučně vzdělávací program zaměřený na les a vodu a dále ukázku sokolnictví.
c) Lesy ČR 7. srpna pořádaly k 5. výročí od katastrofálních srpnových povodní 2010 slavnostní odhalení a vysvěcení nově postavené zvoničky ve Ferdinandově, jejíž zvon byl nalezen v korytě Sloupského potoka při odstraňování povodňových škod. Dále pod záštitou bezpečnostní rady ORP Frýdlant ve spolupráci s Libereckým krajem a Lesy ČR následovala v hejnické bazilice Povodňová mše, která byla, stejně jako vysvěcení zvoničky, poděkováním a poctou všem, kteří se během srpnových povodní 2010 podíleli na záchraně osob, majetku a likvidaci povodňových škod. V kině v Hejnicích probíhala výstava projektu „Voda blízko nás – povodně 2010“, kde Lesy ČR měly rovněž svůj panel s fotografiemi povodňových škod a následně zhotovených staveb, kterými Lesy ČR tyto následky srpnových povodní odstranily.
2. Některé investiční akce byly zastaveny v projekční přípravě z důvodu nesouhlasů vlastníků dotčených pozemků, respektive z důvodů nesouhlasů s prodejem dotčených pozemků.
3. Projekční přípravu poldru a vodní nádrže v katastrálním území Frýdlant a Dětřichov. Navržená opatření vzešla na základě Podkladové analýzy pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko zpracované společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a Sweco Hydroprojekt. Účelem a hlavní funkcí stavby je zvýšení protipovodňové ochrany níže položené zástavby intravilánu obcí Dětřichov a Heřmanice. Realizací díla dojde ke zlepšení časového průběhu povodňové vlny na Olešce a snížení její kulminace.

Nadace pro záchranu a obnovu
Jizerských hor
RNDr. František Pelc, předseda správní rady

1. Dokončeny byly tři velké projekty, které přinesly do Jizerských hor 14 mil. Kč a naše Nadace na ně přispěla částkou asi 1,5 mil. Kč. Jednalo se o výsadby původních druhů dřevin, což obnášelo necelých 84 000 sazenic převážně buků, dubů či jedlí na asi 298 ha ploch. Dokončena byla též oprava devíti turisticky atraktivních značených lokalit, kde již původní vybavení dožilo, bylo poničeno nebo zcela chybělo. Revitalizován byl horní úsek řeky Smědé tak, aby byl opět migračně prostupný pro místní druhy ryb a zpomalil se odtok vody z původně kanalizovaného úseku vodoteče.
2. Chtěli bychom podpořit podstatně intenzivnější obnovu druhově i prostorově rozmanitějších lesů v přírodě blízké skladbě. Podle našeho přesvědčení jen takové lesy ve světle klimatických změn i stále existující imisní zátěže zde mají budoucnost. Existuje spousta důvodů, proč rychlost přeměny porostů je pomalá, ale to nic nemění na faktu, že ji považujeme za pomalou. Musíme se také zamyslet nad smysluplností podpory mnoha desítek drobných záměrů z hlediska jejich skutečné efektivnosti v ochraně a obnově přírodního prostředí v Jizerkách i jinde.
3. Rádi bychom iniciovali vznik několika projektů, které by opět mohly čerpat prostředky z evropských fondů a každá námi vložená koruna by se tak zdesetinásobila. Chtěli bychom se věnovat práci s vodou v krajině, zvyšovat její retenční schopnosti a napravovat staré zásahy do koryt řek, které vedly k rychlejšímu odvodňování krajiny.
4. To je těžké říci, na některé projekty postačí desítky tisíc korun a na některé nestačí ani mi­lio­ny. Mnoho peněz bude potřeba i na relativně drahá opatření při práci s vodou v krajině. Chtěli bychom takovýto projekt iniciovat a podpořit i mimo území Jizerských hor a zde budeme z velké míry závislí na ochotě našich dárců tyto projekty podpořit. Věřím však, že lidé i firmy si již uvědomují, jaké problémy mohou při nevhodném odvodňování krajiny nastat, a že atmosféra a výsledky konference v Paříži k omezení rizik klimatické změny u nás i v celém světě nám v tom pomohou.
5. Jizerské hory patří k mým osudovým a nejmilejším krajinám. Když jsem zde v roce 1990 nastoupil na Správu chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, našel jsem zde imisemi dramaticky poškozené a na ploše zhruba 100 km² vykácené lesy, lesníky rozhádané s ochranáři přírody a fragmenty dochovaného přírodního prostředí, kte­ré jinde nenajdete. A k tomu asi deset tisíc korun, které nestačily ani na obnovu hraničních cedulí. Prostě obrovský problém a velká výzva. Po sametové revoluci byla obzvlášť hektická doba. To vše však řadím mezi nejkrásnější období mého života. Nadaci pro záchranu a obnovu Jizerských hor jsem založil v kontextu doby, aby sanovala v té době zoufale nedostatkové peníze na obnovu přírodě blízkých lesů a záchranu i reprodukci původních populací lesních dřevin. Ze začát­ku nám hodně pomáhal i tehdejší ministr životního prostředí Ivan Dejmal. Poznal jsem při tom všem mnoho fascinujících osobností, třeba spisovatelku Libuši Moníkovou, Jiřího Grušu, ale i řadu místních vynikajících lesníků, kteří v lesích neviděli rozhodně jenom továrnu na dřevo. Mnoho věcí se vyvinulo pozitivním směrem, ale v Jizerkách rozhodně není úplně vyhráno.

Horská služba ČR, o. p. s.
René Mašín, náčelník oblasti Jizerské hory

1. V loňském roce jsme zasahovali v zimní sezoně u 720 a v letním období u 308 poranění. V oblasti Jizerských hor máme dobře fungující systém služeb s dobrou součinností dalších složek integrovaného záchranného systému.
2. Bohužel v deseti případech došlo k úmrtí návštěvníků Jizerských hor. To je číslo v porovnání s předchozími lety poměrně vysoké.
3. V tomto roce přejdeme z analogové radio­fonní sítě na digitální. Nová digitální síť nám umožní mnoho dalších funkcí, které jsou důležité při záchranných akcích v Jizerských horách.
4. Prostředky nám chybí na dostatečný výcvik leteckých záchranářů, kteří zasahují ve spolupráci s Leteckou záchrannou službou LK v nepřístupných místech. Dostatečný výcvik představuje přibližně 350 000 Kč.
5. V převážné většině mého volného času jsem připraven pomoci při záchranných akcích, kte­ré vyžadují větší počet záchranářů. Jinak řeče­no, musím být připraven se vrátit zpět do práce.

36/02 ZO ČSOP při Správě CHKO JH
Ing. Václav Köhler, předseda

1. Sekce Netopýr pokračovala v zajišťování zimovišť netopýrů v celém Libereckém kraji. V Jizerských horách jsme realizovali monitoring sýčků. Proběhlo také několik ekovýchovných akcí v rámci projektu „Junior ranger“.
2. Z minulého roku nemáme pocit špatně vykonané práce. Potenciálním problémům se snažíme předejít pravidelnou komunikací jak v našem kolektivu, tak se všemi zúčastněnými mi­mo spolek. Pokud si mohu dovolit bilancovat, ohodnotil bych loňský rok spíše nadprůměnou známkou.
3. V rámci projektu „Blíž přírodě“ plánujeme veřejnosti zpřístupnit jednu nádhernou vyhlídku na Ještědském hřbetu. Doufáme, že turisté a milovníci budou překvapeni, jaké místo jim již brzy nadělíme.
4. Peníze chybí vlastně všude. Dlužno však konstatovat, že rok 2015 byl příznivější než léta minulá. Kolik chybí, nedokážu odhadnout. Díky řídnoucím podporám spíše udržujeme stávající programy a uvažujeme úplně jiným směrem.
5. Nepřemýšlel jsem o tom. Rodina mne podporuje a moje děti se s nadšením také zapojují. Takže vliv bude asi pozitivní.

Čmelák – Společnost přátel
přírody
Jiří Antl, vedoucí pozemkového spolku

1. Přestože těžiště našeho působení je spíše ve zbytku Libereckého kraje, máme několik lokalit v Jizerských horách a okolí, na kterých jsme smysluplně působili. Především jsme loni pokračovali v péči o naši orchidejovou louku u Horního Maxova – kromě kosení s dobrovolníky ze společnosti Advaita jsme tu realizovali tradiční jarní exkurzi a také nový mokřadní ekovýchovný program pro děti ze základních škol. Další nový ekovýchovný program vznikl také v návaznosti na naši lesní naučnou stezku nad libereckým Harcovem. V severním podhůří, u Jindřichovic pod Smrkem, jsme loni dokončili revitalizaci potoka a přilehlého lužního lesa; obojživelníci a vodní hmyz mají určitě radost, že se do něj po dlouhých letech vrátila voda nově vytvořeným korytem. A určitě bych neměl zapomenout na naši základnu na Mariánskohorských boudách – naše dřevěná chalupa rok od roku vzkvétá a hostí řadu pobytových zážitkových a ekovýchovných programů.
2. Loňský suchý rok dal zabrat našim novým i starším výsadbám. Stálo nás dost úsilí na konci podzimu, kdy se trochu vláhy sneslo, nahradit sazenice, které nepřežily. Část této prá­ce nás čeká ještě na jaře tohoto roku.
3. V malých lesních školkách máme pro letošní rok rozpěstovaných několik tisíc vzácných tisů a jilmů, které by mohly zpestřit lesy v celém regionu. Budeme rádi, pokud se nám podaří tam pro ně najít cestu. Připravujeme také velký přes­hraniční projekt, který by měl připravit revitalizaci několika mokřadů u nás i v sousedním Sasku. A samozřejmě budeme s dobrovolníky pečovat o našich 20 lokalit, které máme po celém kraji.
4. V současné době jsme svou pozornost upřeli na mokřady. Jejich existence a správné fungování může pomoci v čase povodní i sucha. Podařilo se nám už revitalizovat a současně lidem zpřístupnit mokřad v Jablonném v Podještědí. V hlavě máme projekt na přenesení nabytých zkušeností na další lokality. Kolik jich bude a jak rozsáhlé projekty na nich připravíme, záleží na objemu získaných peněz. Příští rok ukáže.
5. Po loňském suchu mám trochu strach vejít ve volném čase do lesa, abych v něm nepotkal uschlé stromy a nevzpomněl si na ty naše. Ale na druhou stranu, dojdu-li k potoku nebo tůni, vzpomenu si na mokřady, které vracíme do přírody a které proti suchu pomáhají. Takže většinou nakonec usnu klidně.

Jizersko-ještědský horský spolek
Ing. Pavel Schneider, předseda výboru

1. Dokončili jsme již třetí projekt obnovy ná­vštěvnické infrastruktury a revitalizace rašelinišť v Jizerských horách. Součástí byla obnova turistických stezek v Sedle Holubníku, na Jizeru a u PP Vlčí louka, dále revitalizace rašelinišť v PR Klečové louky a tři oplocenky. Loni se nám také podařilo opravit most přes Jizerku, který je součástí námi spravované naučné stezky Tři iseriny. Na podzim jsme vydali Matouschkovu novou speciální mapu Ještědských a Jizerských hor z roku 1938.
2. Nechci tvrdit, že vše je perfektní, vše vyšlo a není co zlepšovat, ale zásadní věc, se kterou nejsme spokojeni nebo se nepovedla, mě teď nenapadá. Možná je to tím, že naše plány byly realistické a v podstatě splnitelné.
3. I v tomto roce chceme pokračovat v našich projektech obnovy návštěvnické infrastruktury a revitalizace rašelinišť v Jizerských horách. Chystáme revitalizaci rašeliniště v PR Nová Louka, úpravu turistické stezky přes Poledník a úpravu stezky údolím Bílého Štolpichu. V případě, že na ně bude schváleno financování, jsou tyto akce naplánovány na roky 2016 a 2017.
4. Obecně lze říci, že nejsložitější je vždy získat peníze na běžný provoz organizace – nájem kanceláře, platy zaměstnanců apod. To je z darů, dotací a grantů velice obtížné. Nám se s tím ale daří vypořádávat celkem dobře, a to především díky vlastní výdělečné činnosti, kterou jsme schopni tyto výdaje pokrývat.
5. Výkon funkce předsedy výboru je pro mě koníček, jelikož ji, stejně jako ostatní členové výboru, vykonávám zdarma. Pokud bych to vnímal jako práci, těžko bych to mohl dělat. Je to pochopitelně časově náročné a je nutné vše sladit s mojí prací, osobním a rodinným životem, což se mi zatím docela daří. Výbor spolku tvoří devět členů, takže se snažíme povinnosti rozdělovat mezi sebe.


Aktualizováno ( Sobota, 29. duben 2017 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border