border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2016 arrow Ruské kříže a (nebo) Ruské hroby
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Ruské kříže a (nebo) Ruské hroby Tisk E-mail
Pavel D. Vinklát (pdv)   
V desátých letech 19. století, kdy celou Evropu sužovaly napoleonské války, se podle pověsti měla v jizerskohorských rašeliništích utopit hlídka ruských kozáků včetně koní. Konkrétním místem mělo být rašeliniště na nejvyšším toku Jizery poblíž státní hranice, v bývalém 44. lesním oddělení polesí Zadní Studánka. Od nepaměti místo označoval jeden až dva dřevěné kříže, opatřené plechovou tabulkou s písmeny R. K. a rokem 1813.Člen spolku „pomníčkářů“ Patron, Herbert Endler, ve spolkovém periodiku uvádí o události bližší informace, které čerpal z Ročenky Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, 1910, Knihy o Jizerských horách Miloslava Nevrlého a dobového tisku z roku 1938 Reichenberger Tagesboten. Shrnuto: Po bitvě 26. srpna 1813 se v oblasti od Flinsberku (Świeradów Zdrój) dále podhůřím dnešních polských Jizerských hor potloukali, táhli a ubytovávali pruští a ruští vojáci. Jeden z hlídkujících oddílů ruských kozáků generálmajora von Bilstroma se kolem 27. srpna 1813 probíjel divočinou po dnešní Velké Jizerské louce. Snesla se noc a hlídka i s koňmi zbloudila do močálů a rašelinišť, které se tu nacházejí. Dle výpovědi starých pamětníků tam prý tehdy utonulo 4 až 6 kozáků.
Nicméně při dalším zkoumání dostupných údajů došel k závěru, že se nejedná pouze o lokalitu nazvanou „Ruské kříže“, ale rovněž o lokalitu s názvem „Ruské hroby“.

Ruské kříže
Hejnický kronikář Josef Bennesch píše v článku, který vyšel v Reichenberger Tagesboten 5. květ­na 1938 (a o dva dny později vyšel ve Friedländer Zeitung), o vzniku pověsti s odvoláním na vzpomínky osmdesátiletého lesního dělníka Heinricha Krauseho z Bílého Potoka. Ten mu vyprávěl, jak vysazovali sazenice smrku právě v oblasti, jemuž se dnes říká U Ruských křížů. Sázení do rašelinného podloží nebylo jednoduché, totiž jamky pro sazenice se okamžitě zaplnily vodou. Proto dělníci nejdříve navršili nakopanou zeminu do jakéhosi záhonu, na jehož vrchol mladé stromky zasadili. Lesníky doprovázely jejich děti, které při hře umísťovaly na tyto kopečky, připomínající „hrobečky“, kříže. Tehdy se připomnělo, že právě tudy projížděli ruští vojáci, takže se místu začalo říkat „Ruské kříže“.
Tento lokální název se objevil i na starých mapách. Na mapě Josefa Matouschka z roku 1928 jsou na tomto místě zakresleny dva křížky s označením Russenkreuz. Současné mapy umístily kříž s označením Ruské kříže přímo do území NPR Rašeliniště Jizery. Ruské kříže nemohly uniknout pozornosti ani poválečným milovníkům hor a nadšencům pro pomníčky. Jedním z nich byl novoměstský znalec Jizerských hor, ochránce drobných památek a horolezec Emil Novák, který zásadní informace o Rus­kých křížích shromáždil ve svých pečlivě vedených kronikách. První kříž (z březového dřeva) se zde prý objevil kolem roku 1950 a od té doby měl v průběhu mnoha desetiletí nejrůznější podoby, stejně tak se proměňovaly i tabulky. K poslednímu kříži přibyla jedna s česko-německým popisem legendy.
V roce 2014 navštívili kříž Herbert Endler, Petr Halbig a Ronald Novák a shodli se, že by si zasloužil obnovu. Kříž byl podmáčený, ukloněný a navíc se nacházel na samotném okraji hranice rezervace. Výbor spolku Patron opravu kříže schválil a zařadil s požadavkem na lepší ukotvení do svého plánu činnosti na rok 2015. Výroba nového kříže a jeho instalace byla svěřena bratrům Ronaldu a Petrovi Novákovým, vnukům Emila Nováka. Rozhodli se udělat věrnou repliku posledního kříže, který odebrali 31. května 2015. Šikovný řemeslník a všeuměl Petr Novák vybral deset let vyschlé borové dřevo, během měsíce nový kříž zhotovil a opatřil jej ochranným nátěrem. Renovací prošly také kovové tabulky, zachován byl zavěšený kámen a přibyla pouze malá ochranná stříška.
Pro nové usazení kříže bylo vybráno místo vzdálené zhruba dvě desítky metrů od původní lokality u hranice rezervace. Dne 11. července byl v suchém podloží vytvořen betonový základ s kovovou patkou a v sobotu 25. července proběhla instalace kříže. Snahou renovátorů bylo kromě výměny kříže především jeho nové bezpečné umístění mimo rašeliniště a stabilní upevnění do podloží.

Ruské hroby
Lokalita i vznik samotného názvu jsou podrobně popsány v Ročence Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, 1910 na stranách 71–3. Příběh o utonutí kozácké jízdní hlídky, umístěné tehdy poblíž Karlstalu, je shodný s verzí pro Ruské kříže. Rozdíl je pouze v popisu místa, které je autorem článku (od tehdejších důvěryhodných zdrojů) v Ročence uváděno. Je shodně udáváno jako oblast asi čtvrthodinu od hostince v Karlstalu (Orle) směrem na Hoffnungstal (Údolí Naděje), a to vpravo od cesty (viz výřez mapy). To zní podstatně věrohodněji, než místo uváděné jako Ruské kříže. V neposlední řadě je název „Russengräber“ uveden právě na tomto místě i v Matouschkově mapě z roku 1938.
Návštěvníci těchto odlehlých koutů Jizerských hor tak mohou popustit uzdu své fantazie a přenést se o dvě století nazpět, kdy zdejší hory byly ještě neprostupnou divočinou.



 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border