border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2016 arrow Příběhy ukryté v kameni
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Příběhy ukryté v kameni Tisk E-mail
Eva Rennerová   
Přirozenou součást naší krajiny tvoří již po staletí drobné kamenosochařské objekty. Nalézáme je na návrších, na křižovatkách cest, mezi stromy i v sebemenší vísce, někdy honosné, jindy nenápadné. Zdají se být němé, ale každý byl vytvořen z nějaké pohnutky, má svého zadavatele, byl vytesán rukou umělce a zasazen na přesně dané místo. Každý má svůj příběh. Seznamte se s několika z nich, s nimiž se můžete setkat při putování Žacléřskem, a zaposlouchejte se do jejich vyprávění.

MARIÁNSKÝ SLOUP

Rýchorskému náměstí vévodí jedno z nejcennějších kamenosochařských děl žacléřského regionu. Je jím mariánský sloup vystavěný na popud jezuitů roku 1725. Úkol nesvěřili nikomu menšímu než Jiřímu Františku Pacákovi. Barokní sloup nebyl jeho jedinou zakázkou v Žac­léři, je také autorem hlavního oltáře a vstupního portálu kostela Nejsvětější Trojice. Stejně jako je netypický tvar žacléřského náměstí, má i sloup trojúhelníkový půdorys a je zhotoven ze tří druhů pískovce. V popředí se nápadně vyjímá postava zakladatele jezuitského řádu Igná­ce z Loyoly, výše jsou vkomponováni svatý Jeroným zpodobněný jako vousatý stařec v kardinálském klobouku se lvem, svatý Dominik zachycený v plášti s kapucí a zářící hvězdou a svatý Bernard s masivním křížem. Trojboký obe­lisk zdobí reliéfy s motivy ze života Panny Marie (Zvěstování, Narození Páně a Nanebevzetí) a ústí ve vrcholovou partii s Pannou Marií Immaculatou s rozevlátým oděvem, stojí­cí na zeměkouli obtočené hadem. Všudypřítomné jsou postavy vznášejících se andělíčků putti, kteří dominují také oltáři v kostele.

HROBKA RODINY BREITOVÝCH
Z náměstí přesuneme svou pozornost na městský hřbitov za kostelem Nejsvětější Trojice a přiblížíme si jména spjatá s honosnou hrobkou sklářské rodiny. U levé hřbitovní zdi nás zaujme nejvýstavnější hrobka hřbitova patřící rodině Breitových, jejímž autorem je kamenosochař Černý z Hořic. Působivá kombinace hořického pískovce, žuly, sloupů a reliéfů poukazuje na zámožnost majitelů, kteří provozovali v Žac­léři, resp. Bobru, sklárnu zaměřenou na výro­bu barevného tyčového skla. Sklářská rodina Breitových přebývala ve vile, v níž dnes sídlí žac­léřská základní umělecká škola. Kolem do­mu vybudovala na počátku 20. stol. rozlehlý park s cennými dřevinami, do dnešních dní se dochoval kupříkladu památný strom šácholan zašpičatělý. Breitovi velmi podporovali rozvoj města finančními dary. Manželé Franz a Julia Breitovi darovali roku 1892 finanční prostřed­ky na pořízení dlažby pro hlavní loď kostela, zaplatili také zhotovení kamenného kříže, který je dnes umístěn na boberském hřbitově. Martha a Richard Breitovi nechali pro kostel roku 1895 zhotovit vitráže zachycující sv. Richarda a sv. Marthu, které můžete obdivovat po obou stranách hlavního oltáře.

Andersův kříž – naplnění posledního přání

Při cestě do oblasti Rýchor k chatě Ozon míjíme kamenný kříž zvaný Andersův, datovaný rokem 1891. Upomíná na dávného obyvatele Rýchor Wilhelma Anderse z chalupy čp. 3, který zde se svou ženou žil a hospodařil po dlouhá léta. Manželé byli bezdětní, o to více však podporovali rýchorské děti a financovali zakoupení učebnic a školních pomůcek. V poslední vůli vyslovil Wilhelm přání, aby jeho naspořené peníze byly použity na vystavění kříže. Zhotovením byl pověřen kamenosochař Ed. Schnabel ze Dvora Králové nad Labem. Život a skutky původních obyvatel Rýchor již dávno odvál čas, avšak jméno pana Anderse přetrvalo vytesané do zadní části kamene již více než století.

Kříž zvoníka Röhrichta
Na Rýchorách nedaleko boudy Hubertus nalezneme kříž, který nechal zřídit majitel blízkého hospodářství a domu se zvoničkou pan Röhricht, odtud tedy název Röhrichtův kříž (Kreuz des Gloecklabauers). Pan Röhricht zvonil každý den klekání, při úsvitu, v poledne a za soumraku, také v případě nebezpečí, ohně ne­bo úmrtí. Klekáním byl odměřován čas a zároveň v tuto dobu probíhaly modlitby. Zvuk zvo­nu byl dle vzpomínek pamětníků slyšitelný až na Sněžných Domcích. Od kříže se nabízí krás­ný pohled do údolí na vodní nádrž Buków­ku. Místo bylo vždy vystaveno rozmarům počasí, kterým kříž několikrát podlehl. Ve spodní části je možné číst nedávno obnovený text, kte­rý vyzýval procházející k pokoře:
Gehst du beim Kreuz am Weg vorbei,
Bedenk, was seine Mahnung sei:
Tu ab den Hut! Du bist ein Christ
Der durch den Herrn erlöset ist.
Kdo kolem kříže procházíš,
pamatuj jeho poselství:
Klobouk smekni! Jsi křesťan přec,
Pánem vykoupen.

Obecní kříž v Černé Vodě –
místo posledního rozloučení

K Žacléři dnes patří i dříve samostatná obec Černá Voda. Kříž na mlýnském kameni na okraji Černé Vody jako by vítal příchozí, byl však zároveň i místem posledního rozloučení, když u něj zastavovaly povozy se zemřelými, aby se naposledy rozloučili s rodným místem. Mlýnský kámen, na kterém je kříž postaven, poukazuje na fakt, že zde stálo několik mlýnů. Byl vystavěn místními obyvateli, kteří o něj vždy pečovali. Při pohledu do dáli za kříž se nám nabízí výhled na nejvyšší vrcholky Krkonoš.
S příběhy dalších kamenosochařských památek se můžete seznámit v drobné publikaci Příběhy ukryté v kameni, kterou vydalo město Žacléř v roce 2015 v rámci projektu Vítejte na Žacléřsku. Kromě výše popsaných památek zájemce blíže seznámí s dalšími kamenosochařskými díly regionu a může být zajímavým průvodcem po příjemných a někdy zapomenutých místech. Brožura v česko-polské a německo-anglické mutaci je k dostání v Městském muzeu Žacléř a v elektronické podobě na www.infocentrum-zacler.cz v sekci Tipy na výlet.



Aktualizováno ( Sobota, 29. duben 2017 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border