border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Jizerské hory: Téma - Skiareál na Smrku - fantazie, nebo skutečnost?! Tisk E-mail
Jiří Hušek (jh, jhu, huš, hus)   

 

Velkoplošná chráněná území, národní parky a chráněné krajinné oblasti, jsou stále intenzivněji vnímána jako ideální prostředí pro aktivní rekreaci. Dostatek volného času láká lidi do přírody a dobré materiální zajištění v rostoucí ekonomice jim činí pobyt pohodlným a příjemným. Stále více návštěvníků hledá v chráněné krajině klid a pohodu, sport a zábavu. Uvědomění si rekreačního potenciálu území znamená i postupnou změnu náhledu na hodnotu přírodního prostředí. Industrializovaná krajina ztrácí atraktivitu pro většinu návštěvníků. Území fragmentované dopravními koridory a liniovými stavbami se stává obtížně průchodným. Těžba surovin přináší do krajiny jizvy. Ty drobné ozvláštňují prostředí, pokud však rostou, počínají člověka odpuzovat. Stejně je tomu se stavbami. Lidé jsou stále vnímavější k necitlivým zásahům v chráněné krajině. Pohnutkou k projevení názoru často bývá hluboký vztah k místům, ve kterých tráví svoje volné dny. Ani rekreační a sportovní využívání ovšem není prosté neblahých vlivů na krajinu. Každé prostředí má svoji únosnost. Blížíme-li se limitům únosnosti, ubývá krajině na té přitažlivosti, pro niž ji návštěvníci dosud vyhledávali. Krajinu postupně spotřebováváme a nakonec vlastně svým způsobem také industrializujeme. Jinak než na Mostecku ve slavných dobách pětiletek, kultivovaněji, ale vposledku stejně neodvratně. Kromě obtížně uchopitelné „přírody pro přírodu“ tak může degradovat a ubývat i „příroda pro lidi“, životní a rekreační prostředí člověka. Vyvážení udržitelnosti chráněného území s požadavky na jeho využití tak přestává být doménou ochránců přírody a stává se věcí veřejnou, věcí místních obyvatel, územních samospráv, politických reprezentací nebo třeba živnostníků a podnikatelů, jimž cestovní ruch přináší obživu. Jakýkoliv podstatný zásah do vývoje chráněného území je nezbytné pečlivě připravit, odůvodnit, důsledně vážit jeho přínosy i negativa, hodnotit z pozic odborných i společenských a podrobit široké veřejné diskusi.

Zásahem, který nepochybně má mít velmi významný vliv na přírodu a krajinu v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, je plánovaná výstavba lyžařského sjezdového areálu v katastrech Nového Města pod Smrkem a Lázní Libverda. Návrhy vycházejí ze studie, kterou v listopadu 2004 zpracovala pro obě obce projekční kancelář SIAL. Studie navrhuje ve dvou variantách na úbočích Smrku, Měděnce a Svinského vrchu umístění celkem sedmi lanových drah a vleků, dále pak devíti sjezdovek. Varianty nejsou koncipovány v pravém smyslu jako alternativní, spíše mají podobu dvou etap jednoho uceleného řešení. Původní studie byla výrazně modifikována a dnes jsou předkládány upravené záměry jako zadání změny územního plánu Nového Města pod Smrkem a zadání územního plánu obce Lázně Libverda. Aktuální rozsah návrhu je dobře patrný z mapy ilustrující tento článek.

Nové Město předpokládá vybudování čtyř lanovek o celkové délce ca 7 000 m a hodinové kapacitě 8 400 přepravených osob. Mají obsluhovat pět sjezdovek, umístěných převážně na lesních pozemcích, s délkou přibližně 9 000 m. Návrh zadání územního plánu Libverdy nabízí jinou variantu lanové dráhy s navýšením délky o několik stovek metrů a další dvě sjezdovky, téměř výhradně v lese. Délka těchto tratí má být více než 2 200 m.

Krajský úřad Libereckého kraje rozhodl, že záměr je nezbytné posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, musí tedy proběhnout komplexní hodnocení v procesu EIA podle zákona č. 100/2001. Podle stanoviska Správy CHKO Jizerské hory navíc není možné vyloučit významný vliv záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblast evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Návrh bude tedy hodnocen autorizovanou osobou i z tohoto pohledu. Návrhy zadání územních plánů byly projednány s dotčenými orgány státní správy. Výsledkem projednání byla stanoviska dotčených orgánů a subjektů – těmi klíčovými byly předkládané záměry jednoznačně odmítnuty. Lesy České republiky jako správce dotčených lesních pozemků v majetku státu opírají svůj nesouhlas zejména o nebezpečí plošné a introskeletové eroze, narušení stability lesních porostů a o obavu, že sjezdovky mohou být zásadní překážkou pro řádné hospodaření v přilehlých porostech (likvidace cestní sítě). Výhrady krajského úřadu, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, jsou postaveny především na kolizi záměru s lesním zákonem. V lokalitě se nacházejí výhradně lesy zvláštního určení a v horních partiích Smrku dokonce lesy ochranné. Podle zákona nesmějí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo zvláštního určení. Splnění takové podmínky u stavby typu a rozměru lyžařského areálu na Smrku není pochopitelně možné.

Správa CHKO Jizerské hory má v dotčeném území nejsilnější kompetence a jasně definovanou odpovědnost za udržení dochovaného stavu přírodního prostředí a charakteristik krajinného rázu. Vydala proto obsáhlé komplexní stanovisko, formulované jako nesouhlas. Stanovisko je podepřeno řadou argumentů věcného a odborného rázu, dále pak výhradami k formálním nedostatkům návrhu a k jeho vybočení z legislativního rámce. Není možné v článku tohoto rozsahu detailně pojednat všechny námitky, dovolím si alespoň nástin těch nejpodstatnějších. Zákon o ochraně přírody a krajiny připouští rekreační využití CHKO, pokud ovšem nebude poškozeno přírodní prostředí. Obdobná ustanovení nacházíme i ve výnosu, kterým byla CHKO Jizerské hory vyhlášena.

Je zcela zřejmé, že areál na Smrku je svým charakterem v rozporu se smyslem a posláním CHKO. Pokud lze uvažovat o prolomení legislativních podmínek, musí být prokázána nemožnost jiného šetrnějšího řešení a zejména musí být podrobně a mimo všechny pochyby popsán a prokázán takový veřejný zájem, jehož síle má zákonem daný veřejný zájem na ochraně přírody ustoupit. Žádný materiál, který by seriózně argumentoval ve prospěch jiného veřejného zájmu, nebyl předložen.

Tvrzení o bouřlivém ekonomickém a sociálním rozvoji Novoměstska a Frýdlantska vnímá Správa CHKO v této souvislosti jako proklamativní a čistě účelová. Vytvoření 400 pracovních míst v přímé vazbě na provoz sjezdového areálu není věrohodně dokládáno. Neexistuje například marketingová studie, která by mapovala poptávku po sjezdovém areálu tohoto typu v tomto regionu. Studie, která by popsala a kvantifikovala cílovou skupinu předpokládaných návštěvníků a jejich potřeby. Studie, která by naznačila dopravní vazby, požadavky na navazující infrastrukturu, potřebný a možný rozvoj ubytovacích a ostatních služeb. Studie, která by zhodnotila návratnost investice a ekonomickou reálnost provozu, která by naznačila, jak se vyrovnat se sezonností provozu areálu a zajistit zaměstnanost i po zbývajících osm měsíců v roce… Záměr není v souladu se strategickými dokumenty Libereckého kraje, jakkoli se na ně odvolává (Strategie rozvoje kraje, Program rozvoje kraje, Program rozvoje cestovního ruchu LK, Územní plán VÚC…). Návrhy pro územní plány Nového Města pod Smrkem a Lázní Libverda nejsou kompatibilní – na hranicích řešených katastrálních území ne sebe nenavazují. Pokud nejsou tyto a další otázky uspokojivě zodpovězeny, zůstává pouze návrh, jehož územní průmět přináší neakceptovatelná negativa pro přírodu a krajinu v CHKO. Mění krajinný ráz v rozsáhlém území. Narušuje územní systém ekologické stability na regionální a nadregionální úrovni. Negativně působí na území soustavy Natura 2000. Likviduje desítky hektarů lesních porostů s velikým úsilím revitalizovaných po proběhlé ekologické katastrofě a ohrožuje stabilitu dalších desítek hektarů navazujících porostů. Mění vodní režim a klimatické charakteristiky území. Připravuje podmínky pro půdní erozi. Zhoršuje rekreační atraktivitu severovýchodní části hor pro ty, jejichž jedinou představou o volném čase není sjíždění hustě zalidněných upravených tratí. Navíc není možné pominout vady návrhu, které jej už v samém počátku činí provozně nereálným. Navrhovaná šíře sjezdovek 40 m snad postačovala v minulosti, ne však v současné době širokých carvingových oblouků. Kde je prostor pro lyžařskou školu, snowpark a ostatní atrakce nezbytně patřící k moderním areálům? Spodní stanice tří lanových drah nad Kyselkou sotva může být prostým uzlem nosných lan, doplněným o jednu relativně malou budovu. Opravdu není potřeba příjezdová silnice, parkoviště, další obslužné objekty? Pochyby vzbuzuje představa umělého zasněžování padesáti hektarů sjezdovek z nevelké nádrže vzdálené čtyři kilometry od konce tratí a s rozdílem šesti set výškových metrů. Nehovoří se o osvětlení sjezdovek a ozvučení areálu. Neoficiální zprávy o výstavbě silnice na vrchol Smrku a jeho dotvoření horským hotelem jenom zvyšují nejistotu o skutečné podobě záměru.

Sečteno a podtrženo, lyžařský areál na Smrku tak, jak je prosazován, znamená obrovský zásah do lesních ekosystémů v chráněné krajinné oblasti. Znamená však také radikální zásah do života lidí na celém Frýdlantsku. S jeho vlivy by měly počítat strategické rozvojové dokumenty Libereckého kraje, v nichž se však, jak bylo řečeno, neobjevuje. Záměr nemůže být ignorován v rámci procesu územního plánování kraje, což se však doposud děje. A zejména nemůže být pominut názor těch, kterých se to týká nejvíce – obyvatel Frýdlantska, jeho širšího okolí a návštěvníků jizerského severu. V kulturním prostředí současné euroatlantické civilizace bývá pravidlem podrobovat podobná témata důkladné veřejné diskusi dlouho předtím, než se o nich územně rozhoduje. Tím se vracím k úvahám nastíněným v úvodu článku. Právě absence seriózního veřejného projednávání a vysvětlování je jednou z největších vad „kauzy Smrk“. Vadou o to závažnější, že nositeli projektu nejsou soukromé subjekty, nýbrž obecní samosprávy. Poučená veřejnost by se mohla s návrhem nadšeně ztotožnit, mohla by přijmout jeho negativa s přesvědčením, že tato jsou kompenzována jinými přínosy, ale také by mohla po svých volených zástupcích požadovat, aby se zabývali i jinými alternativami rozvoje Frýdlantska. Tato možnost volby byla doposud oné veřejnosti upřena. Naopak je intenzivně získávána podpora z oblastí mimo dotčený region a poptávána politická podpora vlivných struktur a osobností. Příkladem za všechny může být letní návštěva Václava Klause na Frýdlantsku. Prezident byl v několika minutách seznámen s představou lyžařského areálu a prohlásil, že „jako lyžař a ekonom záměr stoprocentně podporuje“. Názor lyžaře je pochopitelný, názor ekonoma diskutabilní – zejména pro nemožnost kvalifikovaně posoudit ekonomický a rozvojový přínos miliardové investice v neznámém území „na první pohled“. Václav Klaus však nepřijel na Frýdlantsko jako lyžař a ekonom, ale na oficiální návštěvu jako prezident České republiky. Jednoznačná, byť nepřijatelně jednostranná podpora záměru prezidentem je pro nositele projektu jistě povzbuzením. Neměli by však přeslechnout odborný a o platnou legislativu opřený názor dotčených orgánů. Zejména by pak neměli zapomenout zeptat se na názor občanů, jejichž jménem projekt předkládají.

Aktualizováno ( Úterý, 17. duben 2007 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border