border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2006 arrow Únor 2006 arrow Lyžařské trasy západních Krkonoš
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Lyžařské trasy západních Krkonoš Tisk E-mail
Radovan Vlček (rav)   

 

V minulém čísle jsme rekapitulovali pětiletou existenci a fungování projektu Krkonoše – lyžařský běžecký ráj a podrobněji jsme se věnovali takzvané Krkonošské cestě, páteřní lyžařské trase spojující Harrachov a Žacléř. Tento lyžařský přejezd je sice atraktivní, ale organizačně složitý. Jeho absolvování, přestože se dá logicky rozdělit do tří, resp. čtyř dílčích úseků, je závislé na dopravě, ať už na začátek trasy, či z jejího cíle.

Lyžařský běžecký ráj však nabízí i velmi zajímavé okruhy různé délky a náročnosti. Některé vás, právě tak jako krkonošská cesta, zavedou do vrcholových partií Krkonoš, jiné vám pohledy na panorama Krkonoš zprostředkují z podhůří. Ty nejzajímavější z nich bychom vám rádi představili.
Lyžařská magistrála v okolí Harrachova
délka 32,5 km, celkové převýšení 803 m, celkové klesání 813 m.

I tentokrát začneme v západních Krkonoších. Východiskem i cílem dvaatřicetikilometrového okruhu bude Harrachov. Založen byl v 17. století a své jméno dostal po hraběti Ferdinandu Bonaventurovi Harrachovi, který roku 1701 koupil jilemnické panství a v místní části Nový Svět založil roku 1712 sklárnu s výrobou světoznámého českého křišťálu.

Pokud budete mít v Harrachově jen trochu času nazbyt, za krátkou návštěvu rozhodně stojí empírový kostel sv. Václava, který byl přestavěn z původně dřevěného po roce 1820, nebo novogotická kaple sv. Alžběty u sklárny, se skleněným zvonem odlitým zde v roce 1916.

Právě harrachovská čtvrť Nový Svět je výchozím bodem okruhu. Od mostu přes Huťskou strouhu stoupá Stará celní cesta kolem Hájenky do stráně nad Huťský rybník. Po 2 km trasa odbočuje ze Staré celní cesty doprava a stoupá asi 250 m ke státní silnici vedoucí na Novosvětský průsmyk. Za silnicí pokračuje strmě vzhůru a po necelých 500 m se napojuje na Janouškovu cestu, známou také jako „Cesta přes tři kopce“ nebo Terex. Nese jméno krkonošského rodáka, bývalého významného pracovníka lesního závodu v Horním Maršově a potom v Harrachově, Oldřicha Janouška Kabelického, znalce Krkonoš, oblíbeného vypravěče a známého harrachovského představitele Krakonoše. Název Terex připomíná dozer (traktor s pohyblivou radlicí), který byl při stavbě cesty použit. Cesta obchází Bílý vrch (1 033,2 m) a Mrtvý vrch (1 058,7 m). Bílý vrch dostal své jméno díky tomu, že zde bývalo první zasněžení a sníh se udržel do poloviny května. Mrtvý vrch je nejsevernější krkonošskou horou s nadmořskou výškou nad 1 000 m. Po jeho úbočí se dostanete do sedla nad Alfrédku. Je to lovecká chata pojmenovaná po jednom z hraběcích potomků. Nechal ji v roce 1903 postavit Jan Nepomuk hrabě Harrach nad Novosvětským průsmykem v nadmořské výšce 1 040 m, asi 600 m od polské hranice. Původně se v okolí lovili zejména tetřevi. Alfrédka je dosud pečlivě udržována a volně žijící tetřevy můžete, i když s notnou dávkou štěstí, vidět i dnes. Ze sedla vede cesta po hranici II. zóny KRNAP. Nejprve klesá k mostu přes Kamenici (asi 1 km dolů po proudu se nachází vodopád Kamenice) a odtud opět stoupá na svah Jakšína (1 114,9 m). V jeho vrchovištních rašeliništích se údajně utopil hajný Jaksch – odtud název hory. Terex dále obchází dokola vrchol Kamenec (1 238 m) a z údolí Lubošské bystřiny pod svahem hory Luboch (1 295,5 m, polsky Kamiennik) pokračuje přes údolí Voseckého potoka až na rozcestí Na pastvině, kde se napojuje na cestu z Vosecké boudy ke Krakonošově snídani. Úsek od rozcestí Na pastvině až ke Krakonošově snídani vede po již zmíněné Krkonošské cestě. Údolí Mumlavy nad Krakonošovou snídaní bylo dlouho nepřístupné, a proto zde zůstala zachována původní flóra, zejména původní krkonošské smrky. Typické původní smrky jsou hodně vysoké, úzké, zavětvené. Větve směřují dolů, aby po nich lépe mohl sjíždět sníh. Z jejich semen se pěstují sazenice pro obnovu porostů na jiných místech Krkonoš.

V případě nepříznivých podmínek lze trasu z Krakonošovy snídaně zkrátit 5 km dlouhým sjezdem po trase Krkonošské cesty údolím Mumlavy do centra Harrachova. Okruh dále pokračuje úbočím Plešivce (1 209,7 m). Na jeho západním svahu se dostane na tzv. Kládovou (dříve Kladní) cestu. Po ní klesá až údolí Ryzího potoka, kde se napojí na Krakonošovu cestu. Zde je možné se opět rozhodnout pro kratší variantu (po proudu Ryzího potoka se do centra Harrachova dostanete po 4 km dlouhém sjezdu). Údolím Ryzího potoka stoupá cesta až na známé rozcestí Ručičky, odkud vede Janovou cestou přes Čertovu pláň pod vrchol Studené (989,3 m) a dále na sedlo nad Studenovem. Směrem na jih se odsud otvírá pohled na Rokytnici nad Jizerou. Ze sedla vás další případná zkratka dovede po plynovodu přes Rýžoviště až do Harrachova.

Pokud se rozhodnete dojet okruh celý, čeká vás mírné stoupání pod Čertovu horu (1 020,5 m). Vlevo nad cestou, asi 1 km od studenovského sedla, je zajímavý skalní výchoz nazvaný Janova skála (1 000 m), z něhož je hezký výhled k severovýchodu na polský vrchol Szrenica (1 361,3 m). Asi 0,5 km před vrcholem Čertovy hory se cesta rozděluje. Po 750 m, na dalším rozcestí, je nutné odbočit ostře doleva. Na dalším rozcestí „Na Kamlu“ odbočte vpravo a tzv. Nová Janova cesta vás dovede až do běžeckého areálu, po jehož stopách dojedete do Harrachova. Z rozcestí pod Čertovou horou je možne vyjet až na její vrchol a stejnou cestou se zase na rozcestí vrátit. Celý okruh je samozřejmě možné jet i v opačném směru. V tom případě si jej lze výrazně usnadnit. Pokud na Čertovu horu vyjedete sedačkovou lanovkou, zkrátíte trasu o zhruba 5,5 km a ušetříte si asi 350 výškových metrů stoupání.
Okruh Žalskou rozsochou
délka 27,8 km, celkové převýšení 348 m, celkové klesání 821 m.

Výchozím bodem i cílem tohoto okruhu je Špindlerův Mlýn. K usnadnění této túry je ideální vyjet lanovkou ze Špindlerova mlýna na Medvědín. Pokud se rozhodnete pro sportovnější variantu a ze Špindlerova Mlýna na Horní Mísečky vyběhnete na lyžích, čeká vás asi 1,5 km a 325 výškových metrů navíc. Z Medvědína pojedete na Horní Mísečky, odkud cesta povede víceméně po vrstevnici úbočím hory Mechovinec (1 074,4 m), první vrchol takzvané Žalské rozsochy, kolem Kozlího hřbetu (1 034,4 m). Střídavé mírné klesání a stoupání vás zavede po západním svahu Černé skály (1 038,6 m) na Janovu horu (975,5 m), odkud cesta klesá nad stejnojmennou budní enklávu s koňskou farmou Hucul. Na známém rozcestí Na rovince se můžete občerstvit a odpočinout si před stoupáním po Bucharově cestě na Janský vrch (924,7 m), další z vrcholů žalské rozsochy. Z Janského vrchu budete opět klesat, z Bucharovy cesty odbočíte po necelém kilometru doleva na Velbloudí cestu, která se táhne 8 km kolem Předního a Zadního Žalého. Podle místního značení se jí říká Cesta milenců. Po ní se traversem přes Žalský kozí hřbet dostanete až nad Dumlichův důl. Ještě před tím, než cesta protíná herlíkovický lyžařský areál, odbočíte z ní ostře doleva, sjedete nad Andělskou horu a budete se vracet směrem k Žalskému kozímu hřbetu. Přejedete jej o necelých 150 výškových metrů pod Velbloudí cestou a asi 200 m nad Labskou soutěskou. Střídavým stoupáním a klesáním se dostanete opět na křižovatku Na rovince. Odtud vede cesta východním úbočím Šeřína (1 026,9 m) nad budní enklávu Čerstvá Voda. Hned za ní se nachází v zimě nepřístupný Bergerův náhrobek. V létě byste zde našli dřevěnou tabuli s informacemi o neštěstí z roku 1865. Tabule připomíná smrt mladého lesního adjunkta Winzenze Bergera, který byl na Sachrově stráni právě u Čerstvé vody zasypán dne 14. února 1865 lavinou. Na ostatních dělníků se ho snažilo najít, ale bohužel po úmorné práci jej našli mrtvého. Přes Třídomí (na vidlicovém rozcestí za ním se držte vpravo) dojedete k potoku nesoucímu téměř pohádkový název Honzova strouha. Přejedete enklávu Labská – Krausovy Boudy (pozor mezi chalupami vede sjezdová trať lyžařského areálu!) a lesem dojedete až do Bedřichova. Celou trasu lze jednoduše zkrátit o více než 9 km, pokud vynecháte okruh z rozcestí Na rovince přes Janský vrch a zpět.

Aktualizováno ( Úterý, 24. duben 2007 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border