border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2004 arrow Březen arrow Skokanské můstky v Krkonoších II
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Skokanské můstky v Krkonoších II Tisk E-mail
Josef Slavík   
Krakonošův můstek v Janských Lázních.

V Krkonoších, našich nejvyšších horách, jsou zcela přirozeně i nejlepší sněhové poměry. Využívali toho samozřejmě již první lyžaři. Skokanské můstky, nejprve sněhové, se stavěly snad v každé vesnici, dokonce i u bud vysoko v horách. Nejen v počátcích tohoto krásného sportu, ale ještě docela nedávno stály v Krkonoších desítky skokanských můstků. Je až neuvěřitelné, že dnes můstky v celé oblasti zůstaly pouze v Harrachově.

Ve druhém ze série článků, připravených na základě knižní novinky Naše skokanské můstky, se ohlédneme za historií můstků ve východní části pohoří a nakonec se vypravíme do Harrachova.

Pec pod Sněžkou
– Místní můstek stával v Obřím dole. Původně se mu říkalo Grünbachschanze, později podle nejslavnějšího místního lyžaře Gustl Berauer Schanze. Skákalo se okolo 60–65 metrů a zdejších závodů se zúčastnil i Birger Ruud.

Kromě tohoto německého můstku byl v Peci ještě jeden, P 52, který patřil Svazu lyžařů.

Po válce se skákalo na cvičném, vysokoškolském můstku u cesty k Richtrovým boudám. Můstek měl dřevěnou nájezdovou věž a byl celý skrytý v lese, normový bod byl 26 m. Dodnes stojí zbytky nájezdu.

Malá Úpa
– V roce 1932 zde byl postaven můstek Jaromirschanze-Brückengraben. Franz Wende na něm skočil přes 60 m. V sedmdesátých letech nebyl dokončen v horní části Malé Úpy můstek P 52.

Horní Maršov
– Již před válkou měl HDW nedaleko od obce svůj cvičný můstek, který byl celý přírodní. Nejdelší skoky nepřesahovaly 30 metrů.

V padesátých letech stával asi 1 km od středu obce na severovýchodním svahu skokanský můstek P 42. Byl to sokolský můstek Texlenu Horní Maršov.

Janské Lázně
– První můstek byl postaven již počátkem dvacátých let. Krakonošův můstek byl pod vedením mistra skokana A. Bergera přestavěn a byl označován za prvotřídní. Nájezd byl 20 m vysoký, stůl 8 m dlouhý. V roce 1925 se zde konaly Středoevropské závody FIS, které byly později uznány jako MS. Na startu se sešlo 156 skokanů, závod sledovalo 12 tisíc diváků. První čestný skok předvedl Berger a skočil 40 m. Nor Ljungmann skočil 49 m, ale mimo konkurenci. Závod byl poznamenán nedostatkem sněhu, ale jinak výbornou organizací.

V roce 1927 na Rübezahl-Schanze dosáhl nejdelších skoků Wende, 54 a 55 m. V roce 1931 se zde konalo Mistrovství republiky, v roce 1939 Mistrovství HDW. Poslední německé závody byly v roce 1944. Po válce byl starý můstek obnoven a skákalo se zde pravidelně až do padesátých let.

V roce 1956 dokončena přestavba podle projektu arch. Jarolímka, nájezd byl 45 m dlouhý, výška 20 m, sklon 35°. V letech 1956–65 se skákalo o Tyršův štít.

Svoboda nad Úpou
– První můstek na Kraví hoře byl postaven již v roce 1907. Jednalo se však o malý, přírodní můstek, který byl každoročně obnovován. Velký můstek před válkou nebýval. Po válce se skákalo na můstku u silnice do Janských lázní na severním svahu. Můstek byl sokolský a vlastnily ho Úpské papírny. Normový bod byl 40 m. V roce 1951 proběhla přestavba, skákalo se až do sedmdesátých let.

Trutnov
– V roce 1927, 29. ledna se uskutečnily první skoky na můstku Lindwurmschanze. Každoročně se zde konaly závody do poloviny třicátých let.

Již o rok dříve,10.1.1926 byl slavnostně otevřen nový můstek HDW Am Krieblitz na stadionu, který byl na skoky až 55 m. Pod hlavičkou HDW se zde konaly závody až do války.

Koncem 50. let byl dán do užívání moderní můstek P 47, pokrytý umělou hmotou. Měl ocelovou nájezdovou věž i tribunu rozhodčích. Dojezd byl přímo na fotbalový stadion. Ve své době to byl jeden z našich nejmodernějších můstků. Při otevíracích závodech skočil nejdále D. Motejlek 53 metrů. K můstku P 47 později přibyl můstek P 18, též s hmotou.

Žacléř
– Již v roce 1929 se zde skákalo na můstku na Poláku (Am Pohlberg). Byl to můstek s dřevěným nájezdem na skoky 50 – 55 m. Skákali zde Němci i čeští sokolové.

Po válce byl postaven můstek s dřevěnou věží v Prkenném dole. Stavěli ho horničtí učni s členy TJ Baník Žacléř, financoval důl Jan Šverma. První závod o Hornický kahan se konal v zimě 1953. Později se zde pravidelně konaly závody o Křišťálový pohár (54–67), o Štít města Žacléře a o Pohár Elektroporcelánu Žacléř. Tyto čtyři závody zde byly každý rok. Můstek byl v provozu až do roku 1970. Rekord drží Drahoš Jebavý výkonem 54 m.

Malé Svatoňovice
– V roce 1924 byl postaven můstek poblíž nádraží Svatoňovice-Úpice u Petrovic. Byl to můstek lyžařského klubu Jestřebích hor a Českého Ski klubu Hradec Králové. V roce 1927 nejdelšího skoku 26,5 m dosáhl Vondrák. Sokolové můstek přestavěli před zimou 1939.

V letech 1951–1952 byl na místě původního můstku postaven nový, s ocelovou nájezdovou věží a novou tribunou. Na společném dopadu s velkým můstkem P 45 byl postaven i malý, P 30. Dopad můstků byl přírodní, částečně zaryt do terénu, dojezd v protisvahu. Stavbu prováděly Východočeské doly. V letech 1954–63 se skákalo o Pohár Jestřebích hor, v roce 1966 o Petrovický pohár. Poslední závody vyhrál místní rodák, akademický malíř Kábrt. Na můstcích se trénovalo ještě v sedmdesátých letech, pak areál zarostl. Rekord můstku je 56 m.

Kromě zde popsaných můstků ještě Karel Jarolímek vyprojektoval můstky P35 na Benecku v roce 1936, P35 na Fučíkových Boudách v roce 1951, P35 v Havlovicích v roce 1945, P40 v Martinicích, P35 v Poříčí u Trutnova a mnoho dalších.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border