border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2007 arrow Květen 2007 arrow Geopark Zkamenělý les na Lesbu
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Geopark Zkamenělý les na Lesbu Tisk E-mail
Tomáš Řídkošil   

Lesbos, třetí největší řecký ostrov, má rozmanitou krajinu a dva tisíce let staré památky. Obklopuje ho křišťálově čisté moře, které je zdrojem obživy pro místní rybáře a potěšením pro všechny. Lesbos je ostrovem olivových hájů s 15 miliony olivovníků.
     Do ostrova se hluboce zařezávají dva zálivy, kde rybáři loví sardinky. Větší ze zálivů nese jméno Kallonis a menší se nazývá Geras. Zálivy dělí ostrov na čtyři části. Východní část s hlavním městem Mitilini nabízí rozmanitou krajinu. Jižní hornatá část ostrova s překrásnou přírodou a malebnými vesničkami v okolí zátoky Geras je porostlá háji olivovníků a pinií. Severní část je porostlá rozsáhlými piniovými lesy, které se táhnou až k zátoce Kallonis. Starověké městečko Mythimna (dř. Molyvos), ležící na kopci s hradem ze 14. století na vrcholu, má téměř všechny jednopatrové budovy chráněné jako památky UNESCO. Do oblasti patří i Petra, kde v průběhu trojské války zakotvil Achilles.
     Západní část ostrova je odlišná, převážně bez porostu, místy připomínající pouštní krajinu. Tady nalezneme hlavní atrakci ostrova a přírodní skvost Zkamenělý les, který byl v roce 1985 vyhlášen chráněnou přírodní památkou a v roce 2004 evropským geoparkem UNESCO. Návštěva zkamenělého lesa v oblasti Kyria Apolithomeni u Bali Alonia, v geoparku Sigri a na ostrově Nissiopi patří mezi nezapomenutelné zážitky.

 

Geologický vývoj oblasti
     Pokusme se rekonstruovat pořadí změn a události v historii Země, které vedly ke vzniku jedinečné přírodní památky. Egejská oblast patří k aktivním částem zemské kůry. Zdvihy a poklesy zemské kůry, zemětřesení, vulkanická aktivita probíhají miliony let. Vývoj oblasti začal před 300 mil. let, v oceánu Tethys, který omývával na severu břehy Eurasie a na jihu Gondwany, která zahrnovala dnešní Afriku, Indii i Austrálii. Před 45 až 35 miliony let oceán Tethys v důsledku podsouvání oceánické kůry zanikl. Nejdůležitější změny se odehrály před 11 až 5 miliony let v období třetihor. Podsouvání africké litosférické desky pod euroasijskou desku vyvolalo ve vnitřní části Egejského moře napětí v severojižním směru. V zemské kůře vznikly velké zlomy, které provázelo zemětřesení i sopečná činnost. Vývoj byl poznamenán i pohyby menších částí zemské kůry, ke kterým patří arabská mikrodeska, která se oddělila od zbytku Afriky v oblasti Rudého moře od mikrodesky Malé Asie. V průběhu miocénu před 22,5 až 13 miliony let se vulkanická aktivita přesunula z jihu na sever až do středu egejské oblasti a směrem k Malé Asii i na ostrov Lesbos.

 

Jak lesy zkameněly?
     Silná vulkanická aktivita probíhala v severní části v Egejské oblasti před 20 miliony let. Kromě výronů lávy vyvrhovala do atmosféry množství vulkanického popela, který v krátkém čase všechno pokryl. Sopečnou aktivitu provázely přívalové deště, které pyroklastický materiál proměnily v přívaly bahna a překryly lesy. Pohyb bahnotoků byl velmi rychlý a bahno okamžitě překrylo stromy, větve, plody a listy stromů. Vulkanická aktivita byla doprovázena geotermálními vodami, bohatými na křemík. Horké prameny se dosud vyskytují na mnoha místech ostrova. Horizonty vulkanických hornin, ve kterých se fosilizované rostliny nachází, jsou tvořeny hrubozrnnými úlomkovitými horninami z vulkanického popela a jílových minerálů. Doprovází je ztuhlá láva, vulkanické bomby a utuhlé proudy bahnotoku. Izolace rostlinných tkání od povrchových podmínek a intenzivní proudění horkých roztoků bohatých na křemík vytvořily ideální podmínky k prokřemenění rostlin. Při tomto procesu byla buňka po buňce v rostlinném pletivu nahrazena oxidem křemičitým. Tvar rostlin, kůra a jejich vnitřní stavba však byla zachována. Některé rostliny leží na původním povrchu, jak je smetl bahnotok, jiné zůstaly na místě i se svými tajemně propletenými kořeny a větvemi. Povalené kmeny dosahují délky více než 20 metrů a průměru až okolo tří metrů. Kmeny, které se zachovaly na místě, mají obvykle výšku okolo dvou metrů. Zatím největší nalezený kmen je vysoký 7,02 metru a je současně nejvyšším stojícím zkamenělým kmenem v Evropě. Časté jsou nálezy menších částí kmenů, větví, plodů a listů. Zkamenělá dřeva hýří nepřebernou škálou barev. Ty jsou jasné a neobyčejně živé a z okolního, šedého sopečného popela přímo září a oslňují oči návštěvníka. Odstíny červené, žluté a kaštanové barvy střídají zelené, šafránové, karmínové, fialové, tónované tmavomodrou až černou. Ostrov je vlastně Pompejemi rostlin. V této části kontinentu rostl tropický a subtropický les. Jehličnany jsou zastoupeny primitivními borovicemi a cypřiši. Největší jsou předchůdce dnešních sekvojí, tzv. Taxodiaceae (Taxodioxylon gypsaceum). Dále jsou běžné topoly, vavříny, skořicovníky, duby, buky, olše, javory, cypřiše, habry a lípy. Objev zkamenělých palem mezi Gavathas a Sigri doplňuje poznatky o klimatu na Lesbu. Ostrov přežil i následné ponoření oblasti pod hladinu moře před dvěma miliony let. Většina sopek v egejské oblasti je dnes vyhaslá. Pouze vulkány Santorini, Kolombo, Yali a Nisivos se občas projevují svoji aktivitou. Intenzivní tektonická aktivita před 10 000 let byla příčinou rozdělení a roztrhání egejské oblasti a snad i příčinou zániku Atlantidy.
     Zkameněliny se vyskytují tam, kde přirozená eroze dosáhla do původní úrovně pravěkého lesa. Díky dešťům, seismické činnosti, zvětrávání a odnosu vulkanických tufů se les znovu prodral na povrch a můžete ho obdivovat při procházce geoturistickou stezkou. Mnoho kmenů leží v četných údolích, která jsou prohlubována sezonními dešti. Území v oblasti Sigri se vyznačuje vysokou koncentrací zkamenělin. Při západním pobřeží Lesbu a na ostrůvku Nissiopi jsou zkamenělá dřeva obnažována činností mořských vln. Zkamenělý les představuje nedozírnou hodnotu. Díky rychlosti pohřbení oblasti pod nánosy popela zahrnuje celý ekosystém. Řada stromů v původní pozici a na původních místech tak vydává svědectví o klimatických podmínkách a vývoji oblasti. Výzkumy, které provádí Přírodovědecké muzeum zkamenělého lesa na Lesbu, zahrnují mapování, vyhledávání rostlin a živočichů zachovaných z období před 20 miliony let a přibližují bohatství nejširší veřejnosti.

 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border