border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2007 arrow Červen 2007 arrow Neberte nám Žalý!, Co bude stát na Žalým aneb jak se bude stavět
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Neberte nám Žalý!, Co bude stát na Žalým aneb jak se bude stavět Tisk E-mail
Radovan Vlček (rav)   

Neberte nám Žalý! 

     Ještě máme v živé paměti debaty o podobě nové poštovny na vrcholu české nejvyšší hory (dokončena bude v letošním roce), a Krkonoše žijí další vzrušenou výměnou názorů na podobu své současné architektury. Jen málokdo asi nezaregistroval dění okolo projektované zástavby vrcholu Předního Žalého. Tomu vévodí jediná kamenná rozhledna v Krkonoších, kterou nechal v r. 1892 vystavět Jan Nepomuk hrabě Harrach a pojmenoval ji podle císaře Františka Josefa. Vedle rozhledny stával od konce 19. století také hostinec, který vzápětí vyhořel, byl přestavěn a fungoval do 40. let minulého století, kdy byl rozebrán. V současné době slouží návštěvníkům této dominanty jižního okraje Krkonoš kromě rozhledny ještě občerstvení v napohled zchátralém a nevzhledném objektu, stojícím stranou od rozhledny a základů někdejšího hostince, a ochoz rozhledny hyzdí neuvěřitelné množství všelijakých antén. Vrchol této téměř poutní hory by si jistě zasloužil reprezentativnější tvář.
      Projekt „Noemovy archy“, který představila společnost Zaly, s. r. o., vzbudil rozporuplné reakce, což je u moderní architektury v poměrně konzervativním prostředí naší společnosti pochopitelné. Pro nezasvěcené: hlavní objekt restaurace na základech někdejšího hostince je řešen v podobě lodi, stávající rozhledna doplněná o nové zastřešení představuje maják a nový objekt pro správce v místě dnešního bufetu evokuje přístav. Proti realizaci vznikla dokonce petiční akce iniciovaná občany obce Benecko. Odpůrci koncepce loď–maják–přístav argumentují většinou slovy „stavba nerespektuje charakter zástavby Krkonoš“, „stavba se na dané místo nehodí“, či nejčastěji „stavba se nám nelíbí“. Tato argumentace je sice legitimní, nicméně nepříliš konstruktivní.
     Rádi bychom dali prostor spoluautorovi projektu Ing. Miloslavu Klimešovi. Debata o podobě zmíněných dvou staveb, tedy poštovny na Sněžce a restaurace na vrcholu Žalý, není totiž jen sporem o podobu dvou konkrétních míst, ale sporem o obecný princip přístupu k moderní architektuře.

Radovan Vlček

 

 Co bude stát na Žalým aneb jak se bude stavět v Krkonoších?

Začátkem dubna jsem se na jilemnické radnici účastnil jednání, kde se rozhodovalo, jak a co se bude stavět na vrcholu Předního Žalého. S architektem Hoffmanem a s ing. Nývltem, investorem zamýšleného hostince Na Žalým, jsme přijeli hájit stavbu tvarem evokující loď – výrazově strohý dřevěný dům s vyhlídkovou plošinou namísto šikmé střechy. Určitě nezvyklý dům, ale žádná moderna, kterou můžete vidět třeba v časopise Zlatý řez nebo Architekt. Zástupci města Jilemnice, majitele pozemku, a zástupci obce Benecko, na jehož území se Žalý nachází, se většinou ozývali proti a projevili přání: „Když stavět, tak repliku bývalého hostince z roku 1894“. Marně jsme vysvětlovali, že nechceme dnes stavět jako za c. k. Rakouska, a ptali se, proč nutí někoho pořídit si auto na kliku a sami používají startér. Bylo nám líto, že z jejich řad nepřišla žádná fundovaná kritika, ale jen názory typu: „Já nevím, ale mně se to nelíbí, sem se to nehodí“. Po dalších jednáních se investor tlaku radnic podřídil a nyní chystá kopii historické boudy.
     Bylo by jednoduché naše oponenty jen odsoudit. Na jejich obranu je nutno říci, že jejich strach z nového je opodstatněný a pochopitelný. Během posledních dekád se v Krkonoších zničilo mnoho autentického a to nové, co se postavilo, je až na vzácné výjimky pokleslé, ošklivé nebo banální. Přerostlé a nehostinné stavby ze 70. a 80. let v centru Benecka jsou toho nechvalným příkladem. Replika sto let staré stavby pak skýtá jistotu a zahání strach z nových průšvihů. Ale je to opravdu správná cesta? Domů, které mají falešné roubení, je všude dost. Nová nefalšovaná roubenka, s klasickými okny a střechou, u běžného rodinného domku neurazí, ale stavba hospody na nevšedním místě by neměla být tuctová. Už kvůli prosperitě by měla být výjimečná. Jestliže každá stavba vypovídá o poměrech a době svého vzniku, o čem bude nakonec vypovídat nový „starý“ hostinec Na Žalým? O jakém pokroku a síle ducha napoví i třeba zdařilá napodobenina?
     A co mně dává jistotu, že náš návrh nebyl z těch hrůzných? Především měl lidské měřítko, byl půdorysně i výškově menší než původní stavba. Navrhli jsme jej celý ze dřeva a skla, bez umělých příkras. Vždy dbáme na kvalitní detail a dobré řemeslné zpracování. Měl silnou myšlenku a nápad. Možná neměl úplně nejladnější křivku, ale zase nemyslel jen na sebe, důstojný charakter jsme chtěli vrátit celému poničenému vrcholu.
     Ponechme loď stranou. Věřím, že mezi snílkovskou stavbou lodi a replikou starého domu existují pro investora i obec lepší a veselejší varianty.

Miloslav Klimeš   

 

Poslední zprávy z Městského úřadu v Jilemnice 

Dne 9. května 2007 proběhlo na radnici v Jilemnici zatím poslední jednání ohledně rekonstrukce bývalého hostince na vrcholu Žalého. Investor, pan Vladimír Nývlt, již neprosazoval původní řešení architektonického záměru loď–maják–přístav, ale přišel s kopiemi plánů původního hostince z roku 1890 a do nich načrtl svou představu nového objektu, postaveného na starých základech. Ing. Martin Šnorbert, vedoucí odboru rozvoje a místního hospodářství Městském úřadu v Jilemnici, k tomu řekl: „Pan Nývlt drží objem původní chalupy, jediné rozdíly jsou zastřešení zádveří a vypuštění zasklené verandy. Ta ztratila smysl, protože vzrostl les a výhledy odtud se ztratily. O rozhledně tentokrát řeč vcelku nebyla, komise doporučila hledat jiný způsob zastřešení. Třetí objekt, bufet, který má v bezplatném pronájmu, provozovat bude, o dostavbě neuvažuje, snad by sklep mohl sloužit jako garáž. Závěr z komise rozvoje byl, že proti návrhu – co se týče objemu – nic nemáme. Samozřejmě budeme chtít vidět podrobněji rozkreslený plán. Jistě to nebude replika, bouda bude nověji koncipovaná, např. okna. Další věci budeme konzultovat u rozpracovaného projektu.“
     Zajímavou informací jistě je, že město Jilemnice zvažuje vyhlášení historické budovy rozhledny za stavební/historickou památku. Pokud by se to ukázalo jako reálné, pan Nývlt uvažuje o přenesení anténních systémů hyzdících rozhlednu do horní, půdní části chalupy.


Jiří Dvořák 

Aktualizováno ( Neděle, 21. květen 2017 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border