border border border border
border
Časopis Krkonoše - Jizerské hory
border
arrow Úvod arrow 2007 arrow Červen 2007 arrow Adolf Benda - Dějiny města Jablonce nad Nisou a jeho okolí
border

Časopis Krkonoše - Jizerské hory
Úvod
Rejstřík článků
Možnosti inzerce
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Hledat
Správa KRNAP
logo_bar
Adolf Benda - Dějiny města Jablonce nad Nisou a jeho okolí Tisk E-mail
Jana Nová (jno)   

Před 130 lety vyšla kniha o dějinách Jablonce s názvem Geschichte der Stadt Gablonz und ihrer Umgebung. Její autor, Adolf Benda, měl skutečně o čem psát. Zažil dobu proměny, kdy na sebe obec začala pomalu brát dnešní podobu, kdy se z ní stalo město. Viděl rozvoj místní bižuterní výroby a obchodu, ale také překážky, které musela překonávat. Pro své současníky se pokusil popsat cestu, kterou Jablonec prošel od nepamětných dob až po jejich dny. Pro nás je dnes jeho práce velmi cennou zprávou o tom, jak viděl jeden z obyvatel Jablonce před 130 lety minulost i současnost svého města.
      Adolf Benda pocházel ze starého rodu jizerskohorských rytců skla. Narodil se v Jablonci nad Nisou 27. listopadu roku 1845. Jako chlapec navštěvoval zdejší hlavní školu a poté se vyučil rodinnému řemeslu. V roce 1866 se v řadách císařské armády zúčastnil prusko-rakouské války. Vojenství a zájem o zbraně měly ostatně v rodině Bendů také jistou tradici. Adolfův strýc Anton Benda v roce 1843 narukoval a nakonec přesedlal z ryteckého řemesla na vojenské docela. Jeho otec Eduard Benda (1819–1901) byl zase po dlouhá léta, od roku 1839, aktivním členem jabloneckého Střeleckého sboru (Schützenkorps).
     Po návratu domů se Adolf Benda zapojil do veřejného a společenského života v Jablonci, který byl právě povýšen na město. Stal se členem několika spolků. V Tělocvičném spolku (Turnverein) zastával funkci v cvičitelské radě (Turnrath). Především ho však nadchly snahy Průmyslového vzdělávacího a podpůrného spolku (Industrieller Bildungs und Unterstützungsverein), s nimiž se seznámil při veřejných přednáškách pořádaných v prostorách měšťanské školy. Spolek se zaměřoval na podporu svých členů v pracovní neschopnosti a především na jejich vzdělávání a osvětu. Různými způsoby spolek podporoval rozvoj jabloneckého průmyslu. Některé instituce jejichž vznik inicioval – například odborná škola, nebo muzeum – mají své pevné místo ve struktuře města dodnes.
     Adolf Benda stanul záhy v řadách členů tohoto spolku. Od roku 1872 měl na starosti spolkovou knihovnu a o tři roky později, když se předsedou spolku stal Heinrich Pindter, postoupil Benda na post pokladníka, na němž setrval až do své smrti. Jednatelem byl Pindterův přítel, učitel Adolf Lilie, který později také vložil svůj kamínek do mozaiky historie Jablonecka.
     Právě z Průmyslového a vzdělávacího spolku vzešel podnět k sepsání Dějin města Jablonce nad Nisou a okolí (Geschichte der Stadt Gablonz und ihrer Umgebung), které se staly Bendovým životním dílem. Myšlenku vytvořit „kroniku“ Jablonce vyslovil na zasedání Průmyslového vzdělávacího a podpůrného spolku na podzim 1875 jeho místopředseda a později čestný člen, pasíř Franz Zappe. Úkolem byl pověřen právě Adolf Benda a chopil se ho s velkou pílí a energií. Po dvou letech jeho práce vyšla tiskem.
     Jaké jsou dějiny Jablonce viděné očima řemeslníka aktivně se účastnícího společenského a také hospodářského dění ve městě, které je úzce spojeno s bižuterní výrobou, s jejím vzestupem a také prvním velkým poklesem? Jsou to dějiny, jejichž předmětem je především rozvoj podnikání a občanské společnosti, kde velkou roli hraje například legislativa, vývoj finančnictví, ale také sociální záležitosti.
     První dva oddíly popisují vývoj Jablonce jako vsi, trhové vsi (Markt) a města. Již podle rozdělení druhého oddílu na kapitoly Z posledních let poddanství (Aus d. letzten Zeit d. Unterthänigkeitvehaltnisses) a Z druhé poloviny 19. století (Aus des 19. Jahrhunderts II. Hälfe) je vidět, že zrušení vrchnostenské správy a rozvoj samosprávných obcí bylo pro Bendu důležitým předělem v dějinách Jablonce. Zdůrazněna jsou témata jako rozvoj dopravy, vydávání právních norem významných pro podnikání, regulace obchodu ze strany státu apod.
     Třetí oddíl je věnován válkám od husitských po prusko-rakouskou, které se autor sám zúčastnil, a odráží se v nich Bendův zájem o vojenské záležitosti. Návratem k podrobnějšímu pojednání některých témat z prvních dvou oddílů je oddíl čtvrtý, nazvaný Soudní, okresní a obecní záležitosti (Gerichts-, Bezirks- und Gemeindewesen) a věnovaný vývoji správy a samosprávy.
     Jádrem celého díla je pátý oddíl zabývající se průmyslem, rozčleněný do kapitol podle zdejších nejrozšířenějších a nejvýznamnějších odvětví: plátenictví, soukenictví, výroba dóz z papíroviny (Dosenfabrikation) a olejomalba, pasířství a sklářství, a zvláště pak oddíl nazvaný Poslední desetiletí (Das letzte Dezenium). Především z hlediska hospodářských dějin se jedná o unikátní výpověď svědka vzestupu a pádu Jabloneckého průmyslu na konci šedesátých a v sedmdesátých letech 19. století. Velmi zajímavý je například popis jednání o možných východiscích z hospodářské krize, jichž se aktivně účastnil i Průmyslový vzdělávací a podpůrný spolek.
     Zdánlivě poněkud neorganicky navazuje na tuto část oddíl pojednávající o vývoji cechů. Uvážíme-li, že na tradici cechu nejen jako hospodářské, ale také společenské organizace v určitém smyslu navazoval i Průmyslový spolek a později právě z krizových řešení vzniklá odborná společenstva, nezdá se toto napojení násilné. Navíc tvoří plynulý přechod k sedmému oddílu Dějin věnovanému spolkovým záležitostem (Vereinswesen). Vydání spolkového zákona, které vyvolalo vlnu zakládání spolků na samém konci šedesátých a v sedmdesátých letech 19. století, bylo významným pokrokem v uplatňování občanského vlivu ve veřejné správě.
     V následujících dvou oddílech se projevil již v této době počínající zájem o etnografickou stránku regionálních dějin. Oddíly nesou název Pověry, obyčeje a zvyky (Aberglauben, Sitten u. Brauche) a Pověsti a historky (Sagen und Geschichten). Na samý závěr je zařazen oddíl věnovaný náboženským obcím. Po dosavadním rozboru pojetí Dějin nepřekvapí, že přístup autora k náboženství je dosti pragmatický. Zabývá se převážně působením náboženských obcí jako organizací. Téma náboženství a s ním spojeného školství však nezůstalo dlouho opomenuto. Bendova stručnost byla již v následujícím roce bohatě vyvážena vydáním práce Josefa Ressela Dějiny kostela a školy v Jablonci a některých kostelů a škol v okolí s přílohou o jabloneckých chudinských záležitostech (Geschichte der Kirche und Schule in Gablonz und einiger Kirchen und Schulen der Umgebung mit einem Anhange über das Gablonzer Armenwesen, Gablonz a. N.).
     Vydání svého díla Benda dlouho nepřežil. Již na podzim 1878 onemocněl tyfem. Zemřel 12. listopadu ve věku necelých třiceti tří let.
     Bendova kniha o dějinách Jablonce – Geschichte der Stadt Gablonz und ihrer Umgebung – je široké veřejnosti přístupná ve studovně knihovny Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Aktualizováno ( Pondělí, 11. červen 2007 )
 
< Předchozí   Další >

Nahoru Nahoru go to top
border borderborder border
     
border
webmaster@krnap.cz
border
border border
border border border border
border border border border